Kraj losů a zlata (přepis)

3. Lovecká hra temnosrsti | kapitola patnáctá

Hra.

Celé tohle je jen hloupá hra, při níž se snaží každý zvítězit, ale nejlépe ten, který stojí na nejvyšším stupínku potravní pyramidy. Chris Benjamin.

Nebezpečný hráč. Už jen aura kolem něj, pouhý pohled...

Colea napadlo, zda se Chris taky tak choval k jeho matce; pokud ano, s jejím emocionálním srdcem by tehdy přišla domů naprosto vyčerpaná a vyděšená.

A šelmy se drží zuby nehty svých loveckých touch, ale nejhorší to je, když příkazem. Určitě se musel Benjamin chovat s největší úctou hlavně k Johanně, která se podílela podpisem.

Přesto se Chris Benjamin choval jako pes, který býval krutě mlácen, a když se nyní na kohokoliv podívá, je schopen zabíjet a ukázat, že není slabý.

Jenže o Coleovi si zřejmě myslel, že jím je. Hříbětem bez silných kopýtek.

Aby nedošlo ke krvavému masakru, Cole musel ustoupit — ne z vlastní vůle — z panterova dosahu. Kdyby tam ovšem zůstal a Nancy Benjamin losa neponížila, věřil tomu, že by se první věnoval kompromisu, následně případnému útoku.

Nevěřil nikomu, jejichž jména dnes poznal.

Ani Marcovi, Emily, Nancy. Ani Kellinovi Quardovi, který kráčel po Coleově boku s mlčenlivou maskou. Bílé vlasy, propadlé lícní kosti, trojúhelníková tvář. Vypadal jako módní článek na titulní strany časopisů. Nebýt toho pohřebně černého obleku a ocelově nehnutého těla, byl by šikovným magnetem pro dámskou společnost.

Celkově byl Kellin výrazně bledý, jako málo živený, ale svalnatá postava dokázala zabíjet hbitými pohyby. Cole to věděl; proč by jinak takový člověk byl osobní stráží samotného pána rodiny a jeho syna? Zajímavé bylo, že Kellin uposlechl Nancy, paní rodiny — protože nejdůležitějším slovům zcela jistě vládl právě Chris Benjamin. Nebo že by panteří žena měla stejný nárok k podávání rozkazů jako její muž?

Cole si moc dobře pamatoval, co řekl Kellin, když vstoupil s pumami do jeho domu — asistent a strážce Chrise Benjamina a jeho syna Aarona. Nikoliv i Nancy Benjamin.

Tímto způsobem se snažil Cole pochopit chod masožravé rodiny. Jejich postupy, myšlenky, hierarchii; aby věděl, do jaké pasti může skočit, aniž by přišel o nohu.

Je teprve na začátku — každý pochybuje, zda je hříbě jako on schopno se soustředit na takové detaily. Psychologie, moc, hierarchie.

Přežije tady.

Cole zjistil, že co každých patnáct metrů podél chodby jsou ve zdech zabudované dveře k výtahu. Nechápal, proč v takovém množství, ale nehodlal to zjišťovat. Vevnitř to bylo mnohem větší, než se venku zdálo. Panteři se museli v penězích téměř koupat.

Měl ale dojem, že naprosto vypustil z hlavy, kterým výtahem vylezl s Marcem Garwem. Všechny si byly totiž podobné stejně jako obrazy na zdech. Neměl šanci si to zapamatovat, ale podle pachu by mohl.

„Dovolte mi ještě jednou se omluvit za včerejší incident," pravil Kellin. Cole málem vyletěl z kůže, protože až příliš hloubal, odkud přišli.

Kellinův hlas byl moudře chladný; bystrý jako by byl nějakým dravcem. Oči měl zlaté, přivřené, jako by ho pálilo umělé osvětlení. Ale Cole v Kellinovi nedokázal číst; byl až příliš ledový, svůj ve vlastní schránce.

Přemýšlel, co říct. Nachází se v hladovém doupěti, odkudkoliv mohou číhat páry nenažraných očí.

Možná to byl Kellinův záměr.

Cole se zamračil, ale nezpomalil.

„Už jste se omluvil."

Cole se držel, aby se intuitivně nedotkl rány na břiše. 

Kellin ani neškubl líci, nic podobného; děsivější byla část, kdy se bez sebemenšího pohybu na losa zlatůvkami podíval — sova, která nemrká, zato otáčí hlavou.

Ale Kellin nebyl sovou — ta by jako osobní ochránce pána rodiny nepřežila dlouho, ačkoliv je proslavena svou moudrostí.

„Má chyba," řekl Kellin a hleděl nadále před sebe, aniž by překazil svou ostře a systematicky fungující chůzi.

Na jednu stranu to, co se stalo, že puma dostala lovecké choutky, nebyla Kellinova chyba. On nebyl jedním z pum, jen je hlídal — a jistě řádně potrestal. Cole si pamatoval, jak se žena přikrčila, sklopila zrak při Kellinově hlasu a snažila se co nejrychleji zmizet z jeho dosahu.

Co je Kellin Quarder zač?

Když si los představil, pod kterými křídly je schován, nemohl z mysli vymanit Aarona Benjamina.

Protože Cole moc dobře pochopil tgesto, když panter ukázal svá záda. Před mlsným otcem, který chtěl z Coleva učinit myšičku — i v přítomnosti samotných Garweů, býložravců na první příčce pyramidy.

Záda, postoj bez pohledu, ale s hlubokou myšlenkou.

Instinkt. Ochrana.

Ale proč — co po mně chceš, mladý Benjamine.

Kompromisy.