Kraj losů a zlata (přepis)

4. Bestie s jizvami | kapitola třicátá čtvrtá

Než Nancy odešla, Cole se ujistil, zda tu není jako ve vězení. Paní domu alespoň nechal, aby na chvíli myslela na něco jiného.

„Jistěže ne, Cole. Ale buď opatrný."

Na šelmu měla kouzelnou mateřskou sílu, od které se nechal los hýčkat. Jemný a výrazný hlas, který vzhledem k Johanninu byl rozkvětlý jako stromoví.

S jejím požehnáním vyrazil hledat Kellina, čehož se obával, protože vzhledem k tomu, jakou funkci v tomhle domě vykonával, mohl být kdekoliv.

Za Aaronem se raději nestavoval, uvědomoval si totiž rizika, která ho mohla připravit o hlavu. Panter musel být zdrcen, případně rozeštván a na jakoukoliv konverzaci by neměl náladu. Cole si to uvědomoval, proto ho nechal o samotě.

I když možná Aarona pobouří Coleova nepřítomnost bez ohlášení. Následkům chce čelit až potom.

Poznávacím znakem byly bílé vlasy a vysoká postava v pohřebním oblečením strážce. Spatřil tu bodyguardů strašnou spoustu, ale jejich tváře si nemohl zapamatovat — bylo jich tu mnoho, jako by rodina panterů vedla tajný výzkum, po němž baží celý svět.

„Quardere," houkl na něj Cole. Kellin zrovna strážil nějaké dveře, takže se od nich nehnul ani o píď, ale hlavou otočil.

„Pendragone?" Tohle bylo vlastně poprvé, kdy po něm los něco potřebuje, jinak se vždy dostavil Kellin za ním. Samozřejmě na z vlastní vůle.

„Můžu tě o něco požádat?"

O čtvrt hodiny později seděli v soukromém Kellinovém voze a hledali jisté místo v navigaci. Předtím však musel Quarder svůj úkol přeložit někomu jinému, z čehož neměl vybraný člověk vůbec radost, ale nemohl se s hlavním asistentem pánů hádat.

Bylo zvláštní pocítit volnost bez toho, aby mu za zadkem stál kdokoliv z mrakodrapu. Měl dojem, že podrazil někomu nohy, ale nedokázal určit přesně komu.

„Tady," zahlásil Kellin, klikl tlačítko start a nastartoval auto. „Je to odsud dvacet minut."

„Super," zamumlal los a připoutal se. Zkopíroval ve skutečnosti Kellina, protože Johanna auto nevlastnila, čili si nevybudoval zvyk poutat se. Pro bezpečnost všech to však udělá.

Když se Kellin soustředil na zmírněný provoz, Cole ho koutkem oka sledoval. Když ho spatřil ve dveřích Aaronova pokoje, měl pocit, že nevěří tomu, co vidí. Kellin nikdy neprojevil žádné vibrace v rámci emocí. Když se omlouval Coleovi za chování jedné z pum, které mu šily svatební oděv, ani tehdy necítil nátlak emocí. Uměl skvěle formulovat slova tak, aby vyzněla upřímně, ale ten stud...

Málem se odmítal Aaronovi podívat do očí.

„Byl by Aaron schopen ublížit slabým?" Nechtěl otázku příliš konkretizovat; a pokud si toho Kellin všiml, nedal na sobě nic znát.

„Podle toho, čím se provinili," odpověděl orel.

Takže mě prokoukl, zamyslel se poraženě los.

„A kdyby by to byla ta největší záludnost? Udělal by to?"

Chtěl zároveň získat informace, aby mohl do budoucna znát, jak s Aaronem mluvit, aniž by se stalo, že panter dostane záchvat.

Kellin se uvolnil a povzdechl si. „I kdyby by to byla ta nejšílenější a nejkrvavější věc, nezabil by. Je až příliš spravedlivý. Spíš by zabíjení obešel, než aby tak udělal — takže by hledal způsob, jak člověka potrestat, ale nezabít. Což je v této době těžké. Denně umírá více lidí než minulý rok, protože rodiče nezvládají mladé predátory učit lovu a kontrole. Ve zprávách to nazvou jako nehody. Aaron se na to nerad dívá, protože si je plně vědom toho, že takový v hloubi duše je. Ale nezabije. I kdyby mu někdo vrazil nůž do zad."

Cole se v duchu vítězně usmál a uvolnil se v sedačce.

„Ale přesto se bojíš," podotkl los.

Kellin překvapeně zamrkal s pohledem na silnici. Uvažoval; dělaly se mu vrásky na čele a zlaté duhovky značně ztmavly.

„Známe se od malička. Zpočátku jsem netušil, s kým se bavím, ale po pár letech mi to řekl — myslel si, že odejdu, když přijmu fakt, že je nástupcem bohaté rodiny. Že budu jako všichni ostatní, co ho odsoudí a nazvou jako zabijáka, který dělá vše pro to, aby získal titul, jméno a peníze. Ale já to tak neviděl. Byl úplně jiným člověkem s rozdílným myšlením, než se od masožravých očekává.

Slíbil jsem mu, že budu stát po jeho boku. V duchu jsem si řekl; abych na vlastní oči viděl, jak měníš zlo v dobro.

Bojím se spíše toho, že přetrhne pouto, které mezi námi je. Že zapomene na můj slib a pošle mě pryč, protože budu nevyhovující, a tak se stanu nepřítelem jeho cílevědomosti.

Byla má chyba, že jsem poslal Sandře zprávu. Zrovna v momentě, kdy byli všichni v autě — samozřejmě, že zpanikařila. A věřím tomu, že Chrisovi se neopováží lhát nikdo. Ani bývalá generálka."

Cole měl co dělat, aby všechno přijal do myšlenkového archivu — nečekal, že se Kellin tak rozmluví. Možná to byl jistý impuls; nikde nevisely kamery, neposedná ouška, ani panteři.

„Takže," prohloubil konverzaci s novými informacemi Cole, „se bojíš toho, že tě přeloží jinam? Nebo že tě fyzicky zraní."

Schválně se ptal na takové věci, aby přinutil Kellina mluvit; a možná, aby se zbavil orel pochybností.

„Nejen to. Zničí to, co jsem budoval. A pak se do toho opře Chris."

Chris je zrůda i pro jeho samotného bodyguarda.

„Ale říkal jsi, že Aaron hledá způsoby, jak se vyhnout krvi. Proč by zrovna u tebe dělal výjimku?"

Kellin se zamračil do zpětného zrcátka.

„Těžko se to vysvětluje, ale... nikdy nevíš, kdy predátorovi přepne," řekl Quarder.

Pro tentokrát zmlkl Cole.

Auto zabrzdilo, až úplně zastavilo a Kellin zatáhl ruční brzdu. Zlatůvkami pohlédl na losa.

„Myslím, že když jsem ho viděl," řekl opatrně Cole, „tak ho spíš vytočil Chris. S tebou to nemá nic společného."

Věděl, že ho Kellin slyšel. Ale orel se snažil vnímat realitu, takže jejich rozhovor skončil — Cole však věděl, že o tom bude bodyguard dumat.

„Půjdu s tebou-"

„Ne."

„Pendragone-"

To už Cole vylézal z auta. „Ne. Jen tu počkej. Vrátím se, dejme tomu, za hodinu."

Kellin si cosi zamumlal pod nos.

„Jak víš, že budeš v bezpečí?" zamumlal Kellin; typicky ochranitelský typ, který je zavázán chránit ty pod bohatým jménem. Především u Kellina se jednalo o Aaronova manžela.

„Jsem los," řekl povýšeně Cole a v tom momentě si odloženou korunku nasadil zpátky na kudrnaté vlasy. „Který věří svým instinktům a nohám."