Kraj losů a zlata (přepis)

3. Lovecká hra temnosrsti | kapitola osmnáctá

Coleovi se nezdálo, že první člověk, se kterým se setkal, byl hladový tygr, který se mimochodem tvářil jako někdo, kdo ví, o co tady jde.

Možná chtěl být povýšen, když utne losovi hlavu — byl někým zmanipulován?

Nebo ani jedno a zbytečně si Cole motal hlavu. Strávil v této budově necelých šedesát minut, hodiny ukazovaly tři hodiny ranní a už se setkal s článkem, kvůli kterému ani nezamhouří oka.

Na Aarona se nehodlal podívat — Cole ale věděl, že Tignerra pevně drží, aby se náhodou o něco nepokusil.

Los zachytil, jak si Aaron v duchu sčítal krvavé stopy, možná se snažil pochopit, co se tady děje, ale Cole o tom nehodlal s nikým mluvit. Nevěřil nikomu z nich.

Tygr začal tiše vrčet, ale nikoho nejmenoval — neodvažoval se jmenovat, protože si uvědomoval, že by to s ním dopadlo přinejmenším dost špatně. Z koutek úst blonďákovi tekl pramínek krve, ale tekutinu si neolízl, neb se kousl do citlivého jazyka; možná syčel kvůli tomu.

Tygři byli svým způsobem špatně smýšlející, jestliže byli v minulosti špatně vychováni; za jakým cílem má následovat lovecký instinkt. A tady ten byl mladý — až příliš. Byla zřejmě ze strany rodiny panterů chyba si pořídit takové mladé kotě bez kontroly. Možná to bylo v plánu.

Cole se zastavil před prahem — před patnácti minutami tu stál společně s Kellinem Quarderem, ale ani si nedokázal představit, že bude součástí lovecké divadelní hry.

Zavřel oči a napjaté prsty se mu roztřásly.

Aaron Benjamin mu dýchal na záda, načež Cole otevřel oči a otočil hlavou, aby se mu podíval do tváře. Tygr v panterově náruči se přestal vrtět a málem se vítězně ušklíbl, protože očekával, že se syn velké rodiny na losa vrhne za jeho drzost.

Dokud s ním Aaron nešvihl o zeď; tygr začal bolestně syčet, tentokrát mu tekla krev i z nosu.

„P-pane," zamumlal s lživou nadějí se omluvit, podat vysvětlení.

Cole se na tygra mračil a přitom se držel, aby mu nedal ránu do žeber. Jistě s tím musel mít něco společného, protože se choval až příliš... zrádně. Cole instinktům věřil, ale nemohl nic říct nahlas; to tygří kotě neznal.

Aaron se na tygra podíval z výšky, brilantně opomíjel tekoucí krev, ale fialové oči nezablikaly vzrušením. „Pokud se mnou chceš mluvit, tak jedině o tom, proč je tady krev. A proč jsi porušil jedno z pravidel tohoto domu."

Cole se úspěšně chytil slovu pravidla — i v mocné rodině existoval řád a systém. Mohl si jen domyslet, o co mohlo jít — žádné lovení.

Los před panterem smekl, protože pochopil jeho záměr; vypůjčit si jeho oči a pach. Zatímco Cole sledoval tygrovo slabé tělo bez odporu, nasával jeho pach. Snažil se ho zapamatovat, rozšířit své pole působnosti a opřít se o tuto místnost, zda tygří aromu neucítí i zde.

Tygr prudce oddychoval a hleděl opuchlýma očima na hnědovlasého losa. Výraz vyprávěl o nechuti, odporu, nenávisti, ale zároveň o touze, která obsahovala krev a žrádlo.

Cole jeho pronikavou vůni ucítil okamžitě. Otočil se, tělo připravil k útoku, aby ochránil svou kůži, než Aaron v tom shonu událostí zavřel dveře, zamkl a loktem do tygra vrazil. Tignerr se zvrátil na koberec, obrátil oči v sloup a usnul. Lovecká touha podmanit si býložravého tvora ze vzduchu ale nezmizela.

Cole intuitivně ucouvl, protože věděl, co se může stát — ne, jistě se to stane.

Když loví jeden, přidá se k hostině celá smečka.