3. Lovecká hra temnosrsti | kapitola dvacátá třetí

515 73 7
                                    

Viděl v jeho očích výsměch, zlou radost a vzrušení podobné tomu, když kočka číhá na myš. Sledoval vlastního otce, jak mu krční žíla tvořila na kůži pnoucí se růži; slyšel i jeho vzrušený dech.

Aaron poslouchal blížící se losovy kroky, ale neotočil se. Pendragon odhodil plášť jakéhokoliv cítění do ohně jen, aby mohl čelit Chrisovi.

Matka seděla vedle Chrise jako jeho stín, ačkoliv to bylo pěkně matoucí; i ona dokázala rozškrábat oči nepřítelovi. Jenomže jeho otec byl přirozený pán – nenechá nikoho mluvit, dokud sám neskončí s projevem. Aaron ho znal tak dokonale, že stačil jediný pohled a mohl říct, co má v plánu.

Jedna ze služebných odsunula židli po Aaronově pravici; tiše, elegantně, bez pozornosti. V nose ho uvítal pach losího dítěte, jakmile se posadil do pohodlného materiálu.

Nancy zvedla dlaň a luskla, načež se dali služební do pohybu s občerstvením.

„Jak si se vyspal, Pendragone?" zeptala se Nancy Colea.

Aaron koutkem oka zpozoroval, jak rovně Cole seděl; nenechá se sladkými slůvky zmanipulovat. Kudrnaté vlasy mu padaly do očí, jejichž víčka se přivřela horoucně a nebezpečně. Bez slitování, citů, myšlenek – jako papír beze slov.

„Dobře, děkuji," odpověděl los. Vypadal na to, že nerad odpovídá na takové chabé otázky. Zřejmě si uvědomoval, že kdyby neodpověděl, jednalo by se o neúctu vůči rodině.

Aaron postřehl, jak otec zvedl bradu. Syn se lehce zamračil, aby otce upozornil na to, že žádné hry nejsou momentálně vítány.

Chris se jen ušklíbl.

Číšníci donesli rodině nazdobené talíře se steaky, minimálním množstvím zeleniny, zatímco ke Coleovi přišla žena s talířem plným zelené stravy. Cole Pendragon se ani nehnul, ale moc dobře si toho všiml.

Chris vzal do rukou příbor. „Přijal jsem do naší kuchyně manželský pár z rodiny pand, který je po městě vyhlášený vzhledem k vegetariánské stravě."

Cole zvedl k otci pohled. Uchopil příbor, jemně se nadechl a zavřel oči.

Aaron se obával toho, co přijde. Protože pokud Pendragon řekne něco špatného, otce to rozohní takovým stylem, že udělá ze života býložravce peklo.

„Jsem schopen jíst maso, nemusel jste si dělat starosti."

Aaron překvapeně mrkl. S chladnou elegancí, s jakou Cole svá slova řekl, se panteří princ cítil zaujat.

Mladý Benjamin si dlaní schoval ústa v imitaci hlazení tváře a pod prstenem se sotva pousmál. Otec se zhluboka nadechl; ventiloval tak svůj hněv. Neposmíval se otci, ale nenápadnosti malého útoku ze strany losa.

Vskutku zajímavé – každý, kdo přijde do styku s Chrisem, má poté chuť skočit z mostu, neboť ví, že šance na úspěch jsou mizivé.

Nancy vykolejeně koukala na Colea, který měl všechny páry očí v módu naprosté ignorace. Pak se otočila ke svému manželovi, který se opět usmál, tentokrát s jiskrami ve fialových očích. Říkaly: Losí dítě si chce hrát.

Cole se zastavil. Hleděl do talíře jako by tam čekala živá ryba s tikem tlamy. Pokud si Aaron pamatoval, matka mu řekla, že losí rodina byla přimknuta na božství – jenže co spolu mluvili, o bohu se nezmínil ani slovo. Vzpomněl si na včerejší spojení; jak los obdivoval les, světlušky; to, co spojuje člověka a víru.

Ovšem Cole nezavřel oči, nezačal si mumlal pod nos modlitbu, nic takového. Ba dokonce připomínal může, který rodinným náboženstvím opovrhuje. Ale Aaron v něm neuměl číst – protože se měl los až dobře pod kontrolou; jeho maska byla pevná, nezdolná, nesmrtelná.

Nancy se najednou zamračila, když Cole Pendragon napichl kus rajčete a soustředil se na její vzhled. Ne; Aaron si všiml, že los nasával vůni zeleniny.

„Dnes se koná slavnost vyšších rodin. Jsme pozváni jako vzácní hosté, především po včerejší události," řekl Chris. Aaron o tom věděl, takže pán rodiny pozoroval především reakci losa. Chris by mohl pochopit, že Pendragon je pod ochranou Garweů, sám je vyšší cíl jej překvapit.

Chris si ničeho nevšiml, ale Aaron ano. Instinkty ho naváděly, že je něco špatně. Zornice se zmenšily nad nebezpečím, svaly žádaly o ochranu losího prince.

V okamžiku, kdy Cole zvedl oči k otci, se los chtěl pohnout tak šílenou rychlostí, že ho málem Aaron neudržel. Rukou ho držel na židli, až se žíly na snědší kůži dožadovaly obrovské pozornosti. Coleova stehna chtěla útok, masivní a bolestivý.

Nancy vypískla zděšením, Chris se zamračil a oči mu vzplály fialovou. Odfrkl si.

Aaron hleděl do talíře, zatímco Cole zhluboka dýchal a kontroloval pána domu, jak neví, o co jde.

„Všechno je v pořádku," zašeptal mladý panter. Svíral Coleovu nohu silně, protože se los chtěl bránit. Na tváři ale nedal nic najevo.

„Co se děje?" zeptala se Nancy zmateně. Aaron cítil tíhu otázky v pohledu na syna, ale ten si především všímal losa; čekal, až se býložravec uklidní.

Aaron se tváří přiblížil ke Coleovi. Nasál vzduch, ke kterému se přilnul i Coleův aromatický pach, a byl si jist, že i v pouhém jídle je nebezpečí.

Proto ho panteří instinkty tak volaly.

„Chci vidět ty manžele," řekl Aaron a sekl pohledem k otci. Ten zvedl bradu a založil si ruce na prsa.

„Vypadá to, že mě chce někdo vidět mrtvého," dodal Cole s pohledem utkvělým na Chrisovi. Ale oba byli dominantní, takže ani jeden neuhnul.

Aaron si olízl jizvu na rtu a zabijáckýma očima se díval na losa.

Otec nic neví, přemýšlel v duchu Aaron, nebyl jeho plán otrávit jídlo.

Analyzoval i vlastní matku, která ve tváři měla zmatenost. Znal ji moc dobře na to, aby řekl, že nic takového by neudělala — ani to s losí hlavou v Coleově původním pokoji.

Tíha síly pod jeho rukou se uvolňovala; s tím pohybem se Aaronův zrak přimknul ke Coleovi, který si chtěl jen zachránit vlastní srst. Hruď mu divoce vibrovala, hnědé duhovky plály hrozbou vůči komukoli v této místnosti — i služební ustoupili vzad.

Losí hrdost, dominance a dokonalý herec s korunou ve vlasech. Kdyby byl Pendragon masožravým, stál by nejvyšší možné příčce společnosti, protože už jen to, že před hierarchií nesklopí hlavu, je unikátní odvaha.

Manželský prsten se Aaronovi zařezal do kůže, až sevřel dlaň do mohutné pěsti setrvávající bolesti. Kov pálil, roztahoval se, snad jako by byl živ.

Cole zřejmě pociťoval to samé, protože mu poskočil ohryzek.

Chris zasyčel na losův účet, že donutil ustoupit jeho lidi. Pak se k nim otočil: „Na co hledíte? Běžte pro ty manžele!"

„Já si je najdu," ozval se Aaron rozhodnutě. Chris mu věnoval nepřátelský pohled — rozkazy rezonovaly, bily se, neboť každý z nich řekl něco jiného.

„Chrisi," zašeptala sebejistě Nancy, přesto sklopila před svým mužem bradu. Dotkla se jeho ramene. „Nech ho."

V tom momentě se rozletěly dveře, v nichž stál Kellin se Sandrou. Kellin se rozhlížel po jídelně a hledal hrozbu, zatímco hadí žena zkontrolovala svou paní, zda je v pořádku.

„Všechno je v pohodě, Quardere, Lourénz," zahřměl Chris, jenž se stále neuklidnil ze synova vzdoru. Oba asistenti se nezmohli ani na slovo, protože vzduch rázem pročísla panteří dominance. Jen přikývli.

Aaron, který se stále dotýkal Colea, pohlédl na svého přítele se zlatýma očima. Pouhým pohledem si dali vědět o situaci, o tom, co tají před rodinou. Na sebemenší chybu by ošklivě doplatili naprosto všichni, nejen viníci. 

Najdu toho, kdo chtěl ublížit tomuto losímu dítěti...

Jiskrnýma fialovýma očima pohlédl na Colea.

... a postarám se o to, aby umřel těmi způsoby, kterými chce zahubit druh losů.

Kraj losů a zlata (přepis)Kde žijí příběhy. Začni objevovat