Láska s příchutí čokolády ✔️

Kapitola 12

Prvních pár dní po Ondrově odjezdu pro mě bylo složitých. Zvykala jsem si na to, že jsem zase sama, že můj byt zeje prázdnotou, že mě nikdo po večerech neobjímá a že nemám sex. Prostě mi bylo smutno ve všech směrech.

Ondra se s odjezdem vyrovnával asi po svém, protože se víc jak týden neozval. I když míval hodně práce, vždycky si udělal čas, aby mi zavolal nebo poslal aspoň krátkou zprávu. Začínala jsem o něj mít strach. Každý den jsem sledovala skype, ale nikdy tam nebyl a na zprávy nereagoval. Bylo to divný.

Nela o nás dvou nic nevěděla, takže jsem jí ani nemohla říct, proč mám o Ondru takový strach. Kdykoliv se na něj zeptala, musela jsem lhát nebo mlžit.

Během dalšího týdne jsem mu nechala několik zpráv na mobilu i skypu, ale na žádnou z nich neodpověděl. Už jsem toho měla dost, po odjezdu se s ním něco stalo a já nevěděla co. Byla jsem zoufalá, naštvaná a bála jsem se, že jsem přišla o dobrého kamaráda. Do hajzlu, celá tahle situace byla postavená na hlavu.

Po všech těch zprávách jsem se zařekla, že mu další nenapíšu. Když bude chtít, ozve se. Když ne, tak ... No, však si to sami domyslíte.

***

Uplynuly další tři týdny a Honza s Nelou mě pozvali na víkend k nim. Honza slavil narozeniny, takže chystal velkou oslavu s hromadou kamarádů. Přivítala jsem to s otevřenou náručí, protože s jeho kamarády byla vždy velká sranda. Plno z nich jsem znala skoro stejně dlouho jako Honzu, takže mi nedělalo problém s nima trávit čas.

Ještě než Honza chodil s Nelou, koupil starší dům s velkou zahradou a dal ho do kupy. Když pak začal žít s Nelou, předělal i zahradu podle jejího přání – chtěla mít zahradu plnou kytek a krytý bazén. Jako architekt udělal vnitřek domu Honza dle svého, ale vypadalo to úžasně. Na zahradu si raději najal zahradního architekta a výsledek byl jako z časopisu. Sama jsem se nad ní pokaždé rozplývala.

Když jsem dorazila k jejich domu, zaparkovala jsem rovnou ve dvoře, protože jsem u nich měla spát do druhého dne. Vlastně veškeré osazenstvo u nich mělo přespat, jelikož Honza vždy oslavy narozenin pojal ve velkém stylu.

Ze dvora jsem rovnou prošla na zahradu, odkud se ozýval největší hluk. Nelu jsem nikde neviděla, ale Honza zrovna připravoval gril a přítomných šest kluků stálo kolem něj, v rukou drželi pivo a něčemu se smáli.

„Čáááu," křikla jsem.

Všichni se naráz otočili a houkli na pozdrav. Došla jsem až k nim, Honza ke mně přiskočil a objal mě na přivítanou. Pak mě i kluci znovu přivítali, ale už každý jednotlivě.

„Fíha," zapískal Adam, ke kterému jsem se dostala jako k poslednímu, „moc ti to sluší, kočko."

„Díky."

Nebudu lhát, měla jsem trávit víkend mezi bandou hezkých sexy kluků, takže jsem se vyfikla. Bylo už celkem teplo a já si konečně mohla dovolit vytáhnout džínové kraťasy, ze kterých mi vykukoval kus tetování. K nim jsem natáhla jen obyčejné bílé triko. Jelikož jsme s Nelou plánovaly se vykoupat v jejich vyhřívaném bazénu, vzala jsem si na sebe svoje oblíbené žluté bikiny, které prosvítaly pod trikem.

A od Adama mě pochvala těšila o to víc, protože to byl opravdu výstavní hezounek. Představte si Chrise Hemswortha, dejte mu blond vlasy a ještě širší úsměv a máte tohohle krasavce. Odjakživa jsme spolu vtipkovali a laškovali, ale vždy pouze na kamarádské úrovni. Né, že bych po něm neskočila, ale Honza zakázal, aby si kluci se mnou cokoliv začínali. Vždycky říkal, že pokud by mi některý z nich ublížil, tak by ho musel zabít. Ze začátku jsem ho za to nenáviděla, protože měl kolem sebe fakt hodně sexy kamarády, ale pak jsem si uvědomila, že jsem získala skvělý kamarády a ochránce.