Láska s příchutí čokolády ✔️

Kapitola 33

V taxíku cestou domů kontrolovala Nela mobil, co jsem postřehla, tak se jí Honza vůbec neozval, a už vůbec ne, že by byl doma, takže se mi zdála vyděšená. Já jsem mezitím odpočívala s hlavou opřenou o sedačku, měly jsme něco upito, ale vyloženě opilé jsme nebyly, spíš tak v náladě. Ještě nás čekal noční pokec, na který jsem se těšila, protože jsme měly s Nelou nedořešený hovor.

„Hups," vypadlo z Nely po chvilce ticha.

Podívala jsem se na ní. „Co je?"

Ušklíbla se a otočila na mě mobil. „Tohle mi poslal Honza."

Zaměřila jsem se na fotku od Honzy, byl na ní s pěti kamarády v hospodě, což by nebylo divné, jenže mezi nimi byl i Thomas. Všichni se smáli, a podle toho jak se ksichtili, museli mít taky něco upito.

„Hlavně že tvrdil, jak bude koukat na filmy a odpočívat." Nebyla jsem na něj naštvaná, mohl si dělat, co chtěl, ale byla jsem zvědavá, jestli se přizná

„Evidentně jsou stále v hospodě a skvěle se bavěj. Honza mi zas píše nějaký nesmysly, takže je opilej. Nejradši bych ho tam jela zkontrolovat, ale nechci vypadat jako stíhačka."

„Kašli na to, oni si poraděj."

„Doufám."

Chápala jsem Nelu, Honza to občas uměl přehnat, tak jako na svých narozeninách, ale vkládala jsem naději do Thomase, že se opět bude držet zkrátka a případně se o Honzu postará. I když napadla mě i varianta dvě, že na oslavě chtěl udělat jen dojem, a s klukama se víc odváže.

Ke mně domů jsme dorazily lehce před jednou hodinou. Dala jsem si studenou sprchu a než za mnou přišla Nela, připravila jsem chipsy a prosecco. Usadily jsme se u mě na posteli, proti sobě v tureckém sedu.

„Takže, kde jsme to předtím skončily?" vyzvala mě Nela.

„Že mě má jen na sex."

„Jo, ale taky jsi říkala, že tě bere ven. To mi trošku nehraje, ale podívejme se na to z jiný strany. Sama jsi měla chlapy jenom na sex, takže přece musíš vědět, jak to funguje. Bral tě některej z nich ven nebo ti něco kupoval?"

„Pokud do toho jdeš s tím, že chceš výhradně sex, tak neřešíš nějaký chození ven nebo dárky. Prostě si užiješ a jedeš dál."

„Vidíš ten zásadní rozdíl? Proč by se Thomas tak snažil?"

Pokrčila jsem rameny, byla jsem rozpolcená ze svých pocitů i myšlenek. I když jsme s holkama během večera Thomase probraly, cítila jsem se stále stejně. Sice mě bral ven a choval se ke mně hezky, ale něco úplně vzadu mě varovalo. „Nevím. Kdyby se do toho nezapletly moje podělaný city, tak je to jednouší. Takhle vůbec netuším, na čem vlastně jsem."

„Vždyť ti nemusí říct ‚miluju tě', aby dal najevo, co k tobě cítí nebo že mu na tobě záleží. Důležitý přece je, co dělá a jak to dělá."

Povzdechla jsem si. „Já vím, nejde mi o to ‚miluju tě'. Je to ve mně, asi potřebuju vědět, na čem mám stavět. Jestli to brát jako zábavu a snažit se držet city na uzdě, nebo do toho dát všechno."

„Chápu tě, ale nepřijde mi, že to pro něj je jen hra. I když, nevidím mu do hlavy, takže to nemůžu tvrdit na sto procent, soudím podle toho, co jsi mi o něm řekla. Zkus se uvolnit a dej tomu čas."

Přikývla jsem na souhlas. „Máš pravdu."

„Užij si, že máš po dlouhý době úžasnýho chlapa, kterej není vymatlanej, všímá si tě a je sexy."