Láska s příchutí čokolády ✔️

Kapitola 70

Thomas byl k neutahání, od příchodu do ložnice mě odmítal pustit. I když mě netlačil přímo k sexu, dotýkal se mě a laskal po těle, takže jsme se k němu stejně dřív nebo později dopracovali. Něžnost, kterou mě přivítal zpět ve svém náručí, pominula dopadem do postele. Napovrch vyplulo jeho ukryté zvíře poháněné divočejšími choutkami. Přesto jsem se ničemu z toho nebránila. Odpadli jsme únavou po několika hodinách nekonečného řádění.

Ráno jsem se probudila ve svíravém objetí Thomasova těla. Rukou mě držel za obě zápěstí a tlačil mi je k tělu. Nohu měl přehozenou přes moje a patu zaháknutou pod mojí holení. Sotva jsem se mohla nadechnout, natož abych se o milimetr pohnula. Bylo mi jasné, že jsem v noci kopala a mlátila. Letmo jsem si pamatovala, že mě během noci párkrát pohltila tma. Moje neschopnost sdílet s někým postel se opět projevila. Okamžitě mi došlo, že pokud chci vedle Thomase spát častěji, budu muset svůj problém řešit.

Nechtěla jsem ho budit, ale špatně se mi v jeho sevření dýchalo. Navíc mi kvůli držení zápěstí odumíraly prsty a připomínalo mi to zlé chvilky. Pomalu jsem otočila ruce proti sobě, abych roztáhla jeho pěst a uvolnila se. Překvapivě to šlo poměrně lehce. Pak jsem jeho ruku posunula níž pod svoje prsa, tam mi nevadila. Pár minut jsem se zavřenýma očima jen ležela a snažila se na nic nemyslet. Užívala jsem si živočišné teplo, které mě obklopovalo, a jemný pravidelný dech rozebíhající se po mém krku. V bdělém stavu mi vedle Thomase bylo skvěle.

Slyšela jsem tiché zamručení a ucítila, že se zachrul, ale neodtáhl se ode mě. Zdálo se, že ještě spí. Napadlo mě, že ho překvapím snídaní do postele. Opatrně jsem mu nadzvedla ruku a pokusila se vyklouznout. Šoupla jsem se sotva o centimetr, když mě chytil na břicho a s nesouhlasným mručením si mě přitáhl zpět k sobě.

„Nepokoušej se utéct."

„Myslela jsem, že spíš."

„Kdepak. Máš snad pocit, že by ses mi vykroutila tak snadno?"

Přetočila jsem se na druhý bok, abych na něj viděla. „Proč jsi mě teda držel?"

Škodolibě se uculoval. „Protože je příjemný se vedle tebe probudit. A taky," zarazil se a jeho výraz zvážněl, „si mě k tomu v noci donutila. Strašně jsi sebou házela a kopala."

„Promiň. Ublížila jsem ti?"

Nepatrně mu cukl pravý koutek rtů a dlaní mi v dlouhých tazích přejížděl po zádech. „Nic co bych nepřežil. Hned jsem tě znehybnil a byl klid. Zdálo se ti něco ošklivýho?"

Kývla jsem na souhlas.

„Stává se ti to často?"

„Občas," zalhala jsem. Zatím nebyla ta pravá chvíle říct mu pravdu o mé noční obraně.

„Budu tě držet klidně každou noc, pokud budeš potřebovat." Něžně mě políbil. Prsty klouzal nahoru na rameno a klíční kost. „Nechceš trochu rozptýlit?"

„A jak?" Moc dobře jsem věděla, kam směřuje, ale zlobila jsem ho.

Přitiskl se kě mě, co jen to šlo. Do břicha se mi zarazilo jeho tvrdé monstrum, které se hlásilo o moji pozornost. Majetnicky mi zmáčkl zadeček. „Mohla by ses povozit."

Laškovně jsem zahoupala obočím a zkousla si spodní ret. Přiblížila jsem hlavu těsně k jeho, až se o sebe otíraly špičky našich nosů. „Když já nevím, jestli mám chuť na ranní sex," zašeptala jsem provokativně.

Thomas zafuněl a dychtivě mě políbil. Znovu mi zmáčkl zadeček a jedním prudkým pohybem si mě překulil na sebe. „Nevěřím ti. Okamžitě si nasedni," zavrčel nadrženě.