Láska s příchutí čokolády ✔️

Kapitola 25

Když jsem se osprchovala, oblíkla jsem si Thomasovo tričko a svoje brazilky, a šla jsem se podívat, kam se ztratil. Všude kolem bylo hrobové ticho, jen chodbou se rozléhaly kroky od mých bosých nohou, jak se lepily na dlažbu. V první chvíli mě napadlo, že odešel pryč, anebo že se někam zašil, ale na to nebyl jeho byt zas tak veliký.

To, co jsem viděla po příchodu do obýváku, mi sebralo všechen vzduch z plic. Opřela jsem se bokem o futra a založila si ruce na prsa. Thomas se opravdu zašil, ale ke cvičení, v uších měl sluchátka, okolo sebe rozmístěné činky a zrovna dělal sérii kliků. Při každém shybu dolů se mu bicepsy zvětšily a sjela po nich kapka potu, která stekla do záhybu svalu, kde se smísila s ostatními. Jeho čokoládová pokožka byla výraznější než obvykle, protože se leskla potem, který navíc zvýrazňoval všechny jeho svaly.

Jak já z něj šílela, musela jsem kousnout do rtů, abych po něm neskočila. Jo, byla jsem tak šílená, že i po tom všem jsem na něj měla chuť. Rázem jsem mu odpustila úplně všechno, protože tohle tělo jsem si chtěla užívat i dál.

Nevím, kolik těch kliků udělal, ale z pohledu na něj mi tekly sliny. Když se zvedl ze země, protáhl si nohy i ruce, zakroužil krkem a teprve pak si mě všiml. V duchu jsem mu děkovala za to, že mě neviděl dřív, aspoň jsem měla pěknou podívanou.

Thomas si mě s chladným výrazem prohlídl od hlavy po paty, ani se neusmál a zase se odvrátil. Poklidil všechny činky, i místo kde cvičil, přes rameno si přehodil ručním a vydal se mým směrem. Jakmile se rozpohyboval, kapky potu se mu rozeběhly po hrudníku a postupně zatekly do svalů na břiše. Uf, to už jsem z něj byla v mrákotách a nestydatě si představovala, jak po sobě naše těla kloužou a on mě divoce ojíždí.

Čekala jsem, že až dojde ke mně, dá mi pusu nebo mě aspoň pohladí, jenže on jen prošel se slovy: „Dám si sprchu a přijdu."

Zůstala jsem stát ve dveřích jako opařená, vůbec jsem nevěděla, co se s ním stalo. Měla jsem z toho špatný pocit, jako bych za to, co se stalo, mohla já. Mrzelo mě to, protože jsme si rozuměli a najednou jsem mezi náma cítila dusno.

Radši jsem si šla sednout na barovou stoličku, při dosedu na tvrdé mě trochu zabolel spodek, ale doufala jsem, že to brzo přejde.

Thomas se vrátil asi zapatnáct minut, byl jenom v teplákách, které zas měl zatraceně nízko nabocích, a pod nimi byl viditelně naostro. Aniž by něco řekl, zakotvil v kuchynia dělal, že tam něco uklízí, přitom linka se leskla čistotou. Byla jsem čím dálvíc zmatená, ale dala jsem mu čas, aby promluvil. Pár minut jsem ho pozorovala, ty jeho široká ramena, vyrýsovaná záda a pěkný zadek, po kterém bych ho nejradši plácla. Sakra, musela jsem na něj přestat civět a začít jednat, abychom si to konečně vyříkali.

„Thomasi?" oslovila jsem ho klidně.

„Hmm," zabručel.

„Proč se mou nemluvíš?"

Všeho nechal, ale na mě se neotočil, a se sklopenou hlavou se opřel dlaněmi o linku. „Protože se stydím," řekl potichu. „Nemůžu se na tebe ani podívat, tak moc jsem ti ublížil."

Tak takhle to bylo. Překvapilo mě, že ho to tak sebralo, ale zároveň mě potěšilo, že zpytuje svědomí. Seskočila jsem ze židle, obešla pult a zezadu ho objala. Opřela jsem si o něj hlavu a něžně ho líbala na záda, zatímco moje prsty ho hladily na břiše.

Chtěla jsem, aby se uvolnil, tak jsem jela rukou nahoru k hrudníku, jenže Thomas mě zastavil a ruku mi stiskl.

„Podělal jsem to a ublížil ti, přesto jsi pořád tady. Proč?" Hlas měl podbarvený nejistotou, a i jeho tělo mi pod rukama ztuhlo. Zřejmě ho to štvalo víc, než se zdálo.

Pustila jsem ho, podlezla jsem mu ruku a nacpala se před něj, ale on uhnul pohledem, aby na mě neviděl. Tohle jednání mě užíralo. „Thomasi, podívej se na mě."

Chvíli mu trvalo, než sklopil pohled ke mně, ale jakmile se naše oči setkaly, viděla jsem v nich naštvání.

„Jsem tu, protože chci. Líbí se mi s tebou bejt. Nemám důvod odcházet."

„Máš na to nárok," oponoval. „Zachoval jsem se jako vůl, jiná by mi sprostě vynadala a odešla."

 „Tohle neříkej, jen tě ovládl chtíč a zatmělo se ti." Pořád jsem to brala tak, že v zápalu vášně se člověku odpojí myšlení, což se stalo i jemu.

„Máš pravdu. Nechal jsem se unést a nemyslel na to, že ti můžu ti ublížit. Ale nejvíc mě sere, že jsi brečela."

„Všechno se na mě sesunulo. To, že jsi mě neposlouchal, nevnímal moje tělo a taky ta bolest."

Konečně mu zjihnul pohled. Objal mě kolem pasu a opřel se čelem o moje. „Do háje, promiň, strašně mě to mrzí. Fakt jsem to posral. Nezlob se."

Usmála jsem se. „Vysadíš mě nahoru?"

Bez protestů mě chytil za boky a vysadil na linku. Rázem se mi lépe koukalo do těch jeho čokoládových očí, ve kterých jsem se dokázala lehce utopit.

„Už se na tebe nezlobím, tak se usměj."

S malým odfrknutím se usmál. Úsměv mu moc slušel, a když ukázal zuby, tak jsem se kácela. A přesně takového jsem ho chtěla.

„Tahle se mi líbíš víc. Prostě se to stalo, důležitý je, že sis to uvědomil. Ale chci, abys věděl, že nehodlám bejt něčí matrace a nechci, abys mě při sexu přehlížel, je to přece o nás obou."

„Ty pro mě nejsi žádná matrace a už vůbec tě nehodlám přehlížet. Přísahám, že se to nebude opakovat."

Přikývla jsem. Doufala jsem, že si z toho vzal ponaučení a svoje slovo dodrží, jinak už bych doopravdy utekla a sprostými slovy bych nešetřila.

„A jak se cítíš, bolí to?"

„Trochu, ale netuším jak uvnitř."

„Kdyby něco, tak řekni a sjedeme ke mně do ordinace. Mrknul bych na tebe."

„To bude dobrý. Teď mě akorát štve, že před sebou máme ještě půl dne a já si tě ani neosedlám."

Na vteřinu se zarazil, pak se mu úsměv rozšířil po celé tváři. „Ty sis mě chtěla osedlat?"

Provokativně jsem si olízla rty a zhoupla obočí.

„Sakra, tak to jsem se připravil o něco fakt skvělýho."

„Příště."

Naštvaně si odfrkl. Přitáhl si mě k sobě a tvrdě políbil, jeho jazyk okamžitě našel cestu k tomu mému. Hurá, Thomas byl zpět.

„Muchlovat se můžeme?" zeptal se potichu, když se ode mě odtrhl na pár centimetrů.

„Jasně že jo." Všechno bylo lepší, než na něj zbytek dne jenom koukat. TO by byl hřích.

**************************************

Děkuji za přečtení :) Snad se vám řádění těhlech dvou bláznů líbí :)

Další kapitola bude v úterý :)