VZPOMÍNKY

25 | Seznamovačka

...Druhý den po přípravě obědu...

Zazvonil zvonek.

,,Jdu otevřít." oznámil nám táta.

,,Ahoj Jeffrey!" pozdravil tátu ženský hlas, předpokládám, že je to ta jeho přítelkyně.

,,Ahoj." řekl mužský hlas, její syn.

,,Ahoj, tak rád Vás znovu vidím, jsem rád, že jste přijeli." radoval se táta. Sedla jsem si na židli a čekala, než se otevřou dveře. Nemusela jsem čekat dlouho. Do obývako-jídelny vešel táta a v závěsu za ním žena ve středním věku, kudrnaté hnědé vlasy a oči. Usmívala se, byla sympatická. Za ní stál náctiletý kluk, špinavé blond vlasy, také s hnědými oči nejspíše po jeho matce. Lehce se podobal Jackovi Dylanovi Grazerovi. Oba předčili moje očekávání. Usmála jsem se od ucha k uchu a zvedla se ze židle.

,,Alex Warwick, rád Vás poznávám." přistoupil k naší "nevlastní" matce Alex a usmál se.

,,Lisa Rory, také tě ráda poznávám. Můžeš mi tykat." řekla Lisa. Alex přikývl.

,,Alex Warwick, těší mě." podal tentokrát ruku jejímu synovi.

,,Tyler Rory, taky mě těší." usmál se a podíval se na mě. S oběma jsem se seznámila, stejně jako Lucy po mně. Předali jsme jim dárky na uvítanou. Měli je pro nás i oni.

Po přibližně deseti minutách jsme konečně usedli ke stolu, měla jsem hlad jako vlk. V břiše mi kručelo už poměrně dlouho.

„Připravili jsme pro Vás domácí pizzu. Sýrová, hawaii, salámová, chilli a kuřecí . Tak jaká to bude?" zeptal se táta Lisy a Tylera.

„Salámová prosím." vybrala si Lisa. Táta k ní přisunul talíř se salámovou pizzou.

„Děkuju." poděkovala.

„Tu dělal zrovna tady Alex." kývl táta k Alexovi.

„Ooo, tak tu musím zkusit." zakousla se.

„Vý-bor-ná." pochválila mu ji.

„Díky, dobrou chuť." usmál se Alex. Lisa kývla na díky.

„Já si dám prosím hawaii." řekl Tyler.

„Tu jsem dělala zrovna já, dobrou chuť." podala mu talíř Lucy s úsměvem na tváři.

„Tak na tu se těším." usmál se na ni a pustil se do jídla.

„Myslíš si, že ananas patří na pizzu?" chtěla se ujistit Lucy.

„Samozřejmě." řekl s plnou pusou.

„Tak to jsme dva..."

Všichni jsme si popřáli dobrou chuť a konečně začali jíst.
Miluju tě, sýrová pizzo. Promiň Noahu, mám milence.

......

„A kolik ti vlastně je?" zeptala se Lucy Tylera.

„V říjnu mi bude patnáct. A tobě?"

„Za dva týdny čtrnáct." usmála se.

„Byl jsem na vašem koncertě, moje sestřenice je totiž také součástí Demogorgonů." prohodil směrem k Alexovi.

„Diana?" zajímal se Alex.

„Jo, Diana. Musím uznat, že jste vážně dobří. Já hraju akorát na klavír. A co vy? Hrajete na něco?" zeptal se nás Tyler.

„Já, jak asi už víš, na elektrickou kytaru." odpověděl mu Alex.

„Já na klavír, ale vůbec mi to nejde, jsem levá." zkritizovala jsem se.

„Já taky hraju taky na klavír." pokrčila rameny Lucy.

„A jaká je tvoje nejoblíbenější písnička?" zajímal se Tyler.

„Medley It." zasnila se.

„It? To je s tím klaunem?"

„Jo..." protočila očima. Určitě, jak ji známe si právě teď říká: „To není klaun, to je Pennywise."

„Zahrajeme si nějakou hru?" zeptala jsem se každého přelétla pohledem.

„To by šlo." přikývl Alex.

„Beru to." usmála se Lucy

Po dlouhém hledání deskové hry jsme konečně našli tu vyvolenou. Cluedo, detektivní hru. Zabrala nám dvě hodiny, pak už jsme se začali nudit.

„Mě už to nebaví.“ povzdechl si Alex.

„Mě taky ne. Chtělo by to něco... vtipnýho, legračního, zábavnýho.“ dala si Lucy ruce za hlavu.

„Co takhle se vrátit na staré koleje?“ navrhla jsem.

„Chceš někoho vyprankovat?“ narážel na to Alex.

„Přesně tak.“ ušklíbla jsem se.