VZPOMÍNKY

28 | Piknik

NELLA WARWICK
NEW YORK - Brooklyn

...Druhý den ráno...

Seděla jsem pod stromem na kopci, na mém oblíbeném místě a pozorovala nádherný východ slunce. Mraky byly zbarvené do červena a horizont osvětlovala oranžová a růžová barva. Usrkávala jsem že svého oblíbeného čaje, který byl ještě horký a ujídala sušenky, které jsem měla vedle sebe na talířku, všechno položené na dece, na které jsem také seděla. A ano, tohle jsem pila a jedla s Noahem, když u nás byl na návštěvě. To jsem ho viděla podruhé. Zavřela jsem oči a snažila se vnímat jenom zvuky přírody a ne města, marně, zvuky civilizace byly silnější. Rozhodla jsem se napsat Noahovi. Vyfotila jsem tu nebeskou krásu, východu slunce a poslala mu ji s popiskem:

Já: Dobré ránko!

Myslela jsem si, že neodpoví, protože chodí spát pozdě v noci, mýlila jsem se.

N: Dobré

Já: Co se děje?

Zdál se mi uražený, zakřiknutý, nevím jak to popsat. Možná viděl to video?

N: Nic, mám jenom špatný den...

Věděla jsem, že se něco děje, ale nechala jsem to být. Nechci ho obtěžovat i když, dá se tomu říkat obtěžování? Raději jsem změnila téma.

Já: V pátek se mi to moc líbilo. Nechtěl by sis to rád zopakovat?

Myslela jsem tím naše rande.

N: Moc rád ❤️

Já: Tak dneska ve dvě u mně, seznámím tě s mámou a bráchou.

N: Musím...?

Pousmála jsem se nad tím.

Já: Neboj, deset minut přežiješ, pak už budem jenom spolu.

N: Dobře, tak ve dvě.

Já: Už se moc těším, pa. Miluju tě ❤️

N: Taky, pa. Já tebe víc ❤️

Zavřela jsem oči a vymýšlela program. Nebylo to zas tak složité, do pěti minut jsem ho měla. Když bylo slunce už na obzoru, sbalila jsem si věci a vrátila se domů. Všichni, kromě mamky, ještě spali.

„Dobré ráno.“ pozdravila jsem ji, když jsem vešla do obýváku.

„Dobré ráno, vafle nebo toast?“ zeptala se mně.

„Vafle, prosím.“ řekla jsem a sedla si k jídelnímu stolu. Dala jsem si hlavu do dlaní a odpočívala. Po chvilce ke mně máma přisunula talíř s vaflema a ještě pár věcí na přeliv nebo namazání.

„Děkuju, mami.“ usmála jsem se a zakousla se do úžasných vaflí s nugátovým krémem. Miluju nugát...

„Máš to skvělý.“ pochválila jsem jí to.

„Děkuju.“ řekla s úsměvem.

„Jo a, mami, dneska ve dvě přijde Noah, tak Vás seznámím.“ oznámila jsem jí to.

„Dobře, ráda ho poznám.“ rozšířila svůj úsměv.

***

Podívala jsem se na hodinky a netrpělivě čekala. Podupávala jsem si nohou a neustále kontrolovala hodinky. Sedm minut po druhé hodině.

„Ahoj, zlato!“ oslovil mě Noah, poprvé přezdívkou zlato.

„Ahoj, broučku.“ oslovila jsem ho na oplátku, chvíli jsem si lámala hlavu nad tím, jestli jsem neměla použít jinou přezdívku, ale mávla jsem nad tím rukou. Běžela jsem mu naproti a dlouze ho objala. Objetí musí být...
Noah mi vtiskl krátkou pusu a dal kytici nádherných žlutých tulipánů.

„Děkuju moc! Jsou nádherné!“ poděkovala jsem mu a dala pusu na tvář. Noah se jenom usmál.

„Mami, tohle je Noah. Noahu, tohle je moje mamka Judith.“ seznámila jsem je.

„Rád Vás poznávám.“ usmál se Noah a podal si s mamkou ruku.

„I já tebe. Můžeš mi tykat a... říkej mi Judy.“ úsměv mu oplatila. Noaha jsem ještě seznámila s Alexem a připravila košík s piknikem.

„Tak mi jdem.“ oznámila jsem všem a zabouchla vchodové dveře.

„Strávíme odpoledne na mém oblíbeném místě. A uděláme si piknik!“ zasmála jsem se a zvedla košík.

„Super, něco dobrého bych si zobnul.“ usmál se a dal mi ruku okolo ramen, stejně jako já. Šli jsme stejnou nohou, krokem a smáli se.

„Takže jste vážně vylili vodu na přítelkyni tvého táty?“ smál se.

„Ano, ale ani jí to nevadilo. Pobavili jsme ji.“

„Tak to jo.“

„Umíš bruslit?“ zeptala jsem se ho.

„Upřímně, ne.“ řekl.

„Tak tě to naučím.“ vtiskla jsem mu pusu.

„To si nenechám ujít. Dívala ses dneska na net?“ zajímal se.

„Ne, proč?“

„Jsi slavná.“ řekl mi vážně.

„Ne, to ne...“ zamyslela jsem se.

„Ale jo, někdo dal médiu fotky, jak jsme spolu byli na pouti a na rande. Mluví o tobě skoro všechny fanpagy o mně.“

„Vážně?“ nevěřila jsem tomu.

„Ano, vážně. Příští týden by s námi chtěli udělat rozhovor na jedné autogramiádě, kde budu.“

„To si děláš srandu...“ vydechla jsem ohromená.

„Nedělám, bude ve středu. Odvoz bych ti zajistil. Jestli nevadí, můžeš tam být se mnou celou akci.“ nabídl mi.

„Vůbec nevadí.“ usmála jsem se a vtiskla mu už druhou pusu.

Vítr mi čechral vlasy, když jsme vystupovali kopec k místu cíle. Rozprostřeli jsme deku a poskládali na ní spoustu jídla - cupcaky které jsem pekla, třešně, meloun, broskve, bagety, džus a croissanty.

„Dobrou chuť.“ popřála jsem mu.

„Dobrou chuť i tobě.“ popřál mi.