VZPOMÍNKY

27 | Rande

...Zpátky doma, o hodinu později...

„Který si mám vzít?“ zoufale jsem se radila s Evelin, která mi přišla pomoci se připravit na rande s Noahem, které bude už za dvě hodiny.

„Žadný z těch co tu máš se na rande v tak luxusní restauraci jako je Old Glory, nehodí.“ povzdechla si a začala se asi po sté přehrabovat mezi mými šaty.

„Já vím, ale co teď s tím?“ sedla jsem si zklesle na postel do tureckého sedu. Snažila jsem se přijít na něco užitečného.

„Už to mám!“ vykřikla Ev a zvedla ukazováček.

„Že nás to nenapadlo dřív. Tvoje mamka má určitě spoustu šatů vhodných do luxusní společnosti.“ usmála se od ucha k uchu.

„A jo! Já jsem taaak blbá.“ plácla jsem se do čela a se smíchem kroutila nechápavě hlavou.

„Ale nejsi, pojď. Dem se jí zeptat jestli nám nějaké nepůjčí.“ chytla mě za ruku a táhla dolů ze schodů.

„Mami?“ zeptala jsem se opatrně.

„Ano, zlato? Co potřebuješ?“ podívala se na mě.

„No, víš jak mám to rande s Noahem v tý restauraci.“ začala jsem.

„Ano, to vím.“ řekla.

„Tak já nemá nic na sebe do takový společnosti.“ povzdechla jsem si.

„Takže ode mně chceš nějaké šaty půjčit, chápu to správně?“ nadzvedla jedno obočí.

„Ano, prosíím, můžu si nějaké půjčit?“ udělala jsem na ní psí oči.

„Samozřejmě, ráda dám své dceři šaty na rande.“ mrkla na nás a usmála se.

„Děkuju." objala jsem ji.

......

„Takže, jaká že je to restaurace?“ chtěla se ujistit mamka.

„Old Glory.“ pronesla jsem tajemným tónem.

„Tak tam jsem byla na mém druhém rande s Jamesem Mc'Onellem.“ zavzpomínala máma na časy svého mládí.

„Ale teď už k věci, nechám ti tady na posteli šaty, můžeš si půjčit jakékoliv z nich.“ mrkla na mě a odešla. Evelin se k nim hned přiřítila a začala se v nich prohrabovat.

„Páni, tyhle jsou nádherný...a tyhle! Ty jsou jako pro Jennifer Aniston.“

„Mě se líbí tyhle.“ vzala jsem do ruky bordó šaty (viz.obrazek úplně nahoře)

„Skvělá volba, hodí se k tobě.“ usmála se.

„Taky si myslím.“ těšila jsem se, až si je vyzkouším.

Ev mě ještě nalíčila a namalovala nehty bordó lakem stejné barvy, jako byly šaty. Taky mi nakulmovala vlasy, které následně postříkala lakem na vlasy. Ještě jsme vybrali kabelku a boty na podpatku.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla.

„Páni. Děkuju Evelin!“ poděkovala jsem ji a objala.

„Nemáš vůbec zač, takový věci mě baví.“ usmála se.

„Jej...je tu jeden problém.“ uvědomila jsem si.

„Jaký?“ podívala se na mě s nechápavým výrazem.

„Jím jako čuně, neznám etiketu a předpokládám, že se to do Old Glory nehodí.“

„Hele, to se dá zvládnout. Nebudeš nic jíst rukama, budeš používat příbory a stačí dávat jenom pozor, aby ti nevypadalo nic z pusy.“ snažila se mě uklidnit.