Dnes je Lucy velký den D. Má a slaví své čtrnácté narozeniny. Mám pro ni malé překvapení. Pozvala jsem i Millie, Finna, Sadie, Noaha, Caleba a Gatena. Snad jí udělám radost. No a, Finnovi jsem jen tak letmo řekla, že je Lucy obrovská fanynka Jacka. A víte co pro ni k narozeninám vymyslel? Seznámí jí se samotným Jackem Dylanem Grazerem! Myslím si, že až to Finn Lucy prozradí, nebude tomu věřit.
„Tyrkysové nebo oranžové kelímky?“ ptala se mamka Lucy, psali jsme nákupní seznam na dnešní oslavu.
„Já nevím, chtěla bych oboje, je to nerozhodně...“ rozhodovala se.
„Tak vezmeme oboje a tím pádem všechno sladíme do tyrkysové a oranžové.“ improvizovala máma.
„To beru.“ usmála se Lucy.
Po společném nákupu věcí jsme připravili občerstvení. Sušenky, cupcaky (i když bude dort, já vím...), ovoce, zeleninu, oříšky, chipsy, tyčinky, makronky, různé druhy nápojů, mezi nimi i jahodové smoothie a spoustu dalších narozeninového obžerství. Přece jenom, to bude velká oslava...
„Prosím tě, Nell, kolik je hodin?“ zeptala se mě mamka, která právě všude možně s Alexem zavěšovala rostříhaný krepák na proužky.
„Půl jedný.“ odpověděla jsem jí a pohledem přelétla předsíň, jestli je dokonale připravená.
„Už tolik? Běžte se raději už připravit, s Alexem jenom doděláme pár maličkostí a bude hotovo.“ oznámila nám.
„Dobře.“ odcupitala jsem po schodech nahoru a zaklepala na dveře do Lucy pokoje.
„Dále.“ ozvalo se zevnitř. Vešla jsem tedy do místnosti.
„Už se máme připravit. Chceš s něčím pomoct?“ nabídla jsem se jí.
„No, ani ne. Jen se učešu a tak.“ pokrčila rameny už oblečená v šatech, které jsme před měsícem koupili v New Yorku v nákupním centru.
„Můžu?" zeptala jsem se jí.
„Klidně.“ usmála se a předala mi hřeben, se kterým si česala vlasy.
„Tak, co pak to bude, mladá paní?“ zasmála jsem se.
„Je to plně na Vás.“ sedla si s těmito slovy na židli před zrcadlo.
„Děkuji, uvidíte, že budete spokojena.“ zvedli se mi koutky do lehkého úsměvu.
„Tradá, můžeš otevřít oči.“ pobídla jsem Lucy.
„Děkuju, Nell, vypadá to pěkně.“ pochválila mě. Udělá jsem jí dva culíko dračáky, nevím jak to popsat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Není vůbec zač, sluší ti to." pochválila jsem jí vzhled.
„Díky.“ stoupla si.
„Počkej, ještě něco donesu, aby to bylo dokonalý.“ řekla jsem a odběhla do svého pokoje pro jahodový lesk na rty. Půjčila jsem ho Lucy a dílo bylo dokonáno. Oslavenkyně byla připravená. Teď ještě já. Sice mi to nebude slušet tak jako Lucy, ale mně to nevadí.
Někdo zazvonil
„Jdu otevřít.“ šla Lucy ke dveřím.
„Ahoj, Ev!“ pozdravila Lucy nejspíše Evelin.
„Ahoj, čtrnáctko, dneska ti to sluší.“ ano, byla to Ev.
„Ahooj všichni!“ pozdravila nás Ev s úsměvem na tváři a dárkovou taškou v ruce.
„Ahoj, rád tě vidím, bez tebe by tu byla nuda.“ mrkl na Ev Alex. Evelin jenom mávla rukou, je totiž zvyklá, že ji všichni nazývají klenotem večírku a oslav, nesmí na žádné chybět.
„Ahoj!“ objali jsme se.
„Ahoj, tašku můžeš dát támhle na stůl.“ pozdravila jí máma a ukázala na bílý kulatý stůl s oranžovým ubrusem v rohu obýváku. U nás v Americe je totiž někde zvykem, že všichni hosté dávají dárky na jenom určené místo, odkud si je oslavenec po sfouknutí svíček rozbalí. Když už tu byli skoro všichni hosté, kromě Noaha a spol., připravili jsme venku stůl s dortem, u kterého se bude později jíst.
Zazvonil mi telefon. Zpráva od Noha.
N:Jsme tady, před domem.
Já:Dobře, hned jsem u Vás.
Máma a Alex o chystaném překvapení věděli. Ukázala jsem na ně předem domluvené gesto a oni tak pochopili, že za chvíli mají Lucy zavázat oči a doprovodit jí ven k dortu.
„Ahoj!“ pozdravila jsem všechny zbývající "tajné" hosty.
„Ahoj, Nell.“ pozdravili mě.
„Musíme být hlavně potichu, aby jste se neprozradili. Snažte se u oken krčit.“ radila jsem jim a vedla je úzkou pěšinou kolem domu na zadní zahradu.
„Nikdy jsem nebyla součástí tak velkého překvapení, je to úžasné.“ radovala se Sadie.
„Přesně, je to pro nás všechny nové.“ přidala se k ní Millie.
„Aby ste se nezbláznili.“ prohodil nad tím Caleb oči a spolu s Finnem se tomu zasmáli.
„No tak, kluci máme být potichu.“ napomenul je Gaten.
Konečně jsme došli ke stolu, neměla jsem chuť poslouchat jejich malé hádky. Stali jsme u stolu a pozorovali mamku, která vedla Lucy se zavázanými oči saténovým šátkem ke stolu. V závěsu za nimi byl i Alex a ostatní hosté. U stolu máma Lucy šátek sundala. V tu chvíli jsme začali zpívat narozeninovou písničku, kterou snad všichni znáte. Lucy stála šokovaně jako přikovaná k zemi. Nezmohla se na slovo. Pohledem sklouzla po všech snad třikrát. Pak se po dlouhé době usmála a sfoukla všech čtrnáct svíček na dortě jedním dechem. Zatleskali jsme jí.
„Děkuju! Tohle by mě snad ani ve snu nenapadlo!“ vykřikla a šla všechny postupně obejmout.
„Rádi jsme ti udělali radost.“ řekl Noah. Lucy se na něho usmála a vrátila se zpátky k dortu. Máma byla dojatá a utírala si slzy. Podívala jsem se na ní a přistihla se, že taky trochu brečím.
„A aby toho nebylo málo, dám ti můj první dárek.“ usmál se Alex a pleskl s Lucy hlavou do dortu.
Chudák dort...
A chudák Lucy, protože bude potřebovat nutně koupelnu...
„Já tě prokleju Alexi Warwicku!“ zakřičela, setřela si z obličeje rukou dort a otřela ji o Alexovu tvář.
