VZPOMÍNKY

2 | McDonald

NELLA WARWICK
NEW YORK - McDonald

Jeli jsme do hotelu Chelsea v New Yorku. Byl čas oběda. „Co kdybychom se na oběd stavili v Mekáči?" zeptala se nás máma. „To by šlo." řekla jsem a přemýšlela nad tím co si dám. „Už mi kručí v břiše." řekla Lucy a zasmála se. „To zní skvěle." řekl Alex. „Dobře, za pět minut jsme tam."

Máma zaparkovala na parkovišti u McDonaldu. Vystoupili jsme. Venku na hřišti si hráli děti nejspíš na babu. Vzpomněla jsem si na první návštěvu McDonaldu, když jsme byli ještě rodina. Tehdy jsme nechtěli jet domů, protože jsme si hráli s kamarády, které jsme znali teprve deset minut. Usmála jsem se nad tím a zároveň si uvědomila, že už to tak nikdy nebude.

Sedli jsme si ke stolu pro čtyři vedle stolu, kde seděla parta kluků. „Jdu objednat jídlo. Co chcete?" zeptala se nás máma. „Prosila bych hranolky s kečupem a Colu." řekla Lucy a vytáhla mobil z kapsy. „Já zase velký hamburger a velkou Colu." řekl Alex. „A já prosím zahradní salát s jogurtovou zálivkou a jemně perlivou vodu." poprosila jsem. „Ty si s tím vegetariánstvím nedáš pokoj." zavrtěl Alex hlavou. Podívala jsem se na něj mým vražedným pohledem. Jenom se usmál. Skvělý, Alex je jediný člověk, z příbuzných, na kterého můj vražedný pohled neplatí.

Čekání nesnáším, asi jako každý druhý člověk. Na obrazovce bylo teprve číslo 147, my jsme měli 163. Takže budeme čekat ještě dlouhou dobu. Rozhlížela jsem se kolem a dívala se na lidi. Ti kluci, kolem 17, kteří seděli vedle nás u stolu se na mě usmívali a mávali. Taky jsem se taky usmála a zamávala, abych jim udělala radost. Pak si začali o něčem povídat, bohužel jsem nevěděla o čem, protože byl všude hluk. Poté mě napadla taková hra.

N: Napíšu jméno celebrity, nebo se budeme střídat a pak pošleme číslo v procentech jak moc se nám líbí. Souhlasíš? Napsala jsem do zprávy Lucy.

L: Souhlasím. Začínáš.

N: Noah Schnapp

L: 85%

N: 100%

L: Jack Dylan Grazer

N: 76%

L: 100%

N: Finn Wolfhard

L: 93%

N: 74%

L: Wyatt Oleff

N: 60%

L: 88%

...O dvacet minut později...

„Už se to nese." řekla máma. Otočila jsem se. Alex s mámou nesli naše objednané jídlo a pití. „Díky mami." „Díky mami." řekla jsem chvíli po Lucy. „Nemáte zač. Jestli někomu pak zbyde místo v žaludku, což bych se divila, tak mu můžu objednat zmrzlinu." usmála se na nás.