5 | Nový domov

282 26 2
                                    

NELLA WARWICK
NEW YORK - Brooklyn

...O den později...

„Navigace ukazuje, že za tamtou zatáčkou už bude náš cíl." řekl Alex a ukázal na zatáčku před námi. „Konečně." řekla Lucy a dívala se z okna. Po chvilce jsme přijeli k menšímu rodinnému světle modrému domu i s terasou. Byl hezký, takový jaký jsme si s Alexem a Lucy přáli. Měl i velkou zahradu. „Tady to bude hezký." řekla jsem a v hlavě si promítla dobré i stinné stránky rozvodu a toho, že tu budeme bydlet, bez táty.

Máma vytáhla klíče z kabelky a odemkla vchodové dveře. Před námi byla menší chodba, na jejím konci byly bílé dveře a nalevo schody do prvního patra. A vpravo troje dveře. První z nich jsme otevřeli, byl to menší záchod s umyvadlem. Ve druhých dveřích byly schody do sklepa. A ve třetích úklidová komora. Dveře na konci chodby vedly do velkého obýváku, většího než jsme měli předtím. Byl propojený s jídelnou na kterou navazovala velká kuchyň v šedé barvě.

„Je to tu boží, už teď cítím tu atmosféru domova." řekla jsem a zavřela oči, představila jsem si to tu s nábytkem.

„Cítím se tu příjemně a v bezpečí. Takže, je to tu super!" vykřikla Lucy.

„Taky bych řekl. A jak to bude s nábytkem?" zeptal se Alex.

„Jsem ráda, že se Vám to tu líbí. Nábytek objednáme online. Ikeu. Třeba dneska." usmála se máma.

S Lucy a Alexem jsme vyběhli schody do prvního patra.
„Jdu si zabrat pokoj." řekl Alex. „Já taky." řekla jsem a otevřela první dveře vlevo. Koupelna.

„Tak, tohle bude Nelly pokoj." řekl Alex a zasmál se.

„Alexi! To není vtipný." Řekla jsem mu a podívala se na něj vražedným pohledem.

„Stejně tam trávíš většinu času svého života." pokrčil rameny a usmál se. „Jako většina holek." dodal.

Lucy jenom nechápavě kroutila hlavou a smála se.

Koupelna byla docela velká. V pravém rohu, vzadu u okna stála moderní sprcha, na jejím dně byla podlaha z menších kamenů, masážní. Vedle sprchy byla šedá skříňka s umyvadlem a zrcadlem. Nechyběla tam ani velká vana.

„Voala!" řekla máma a rozsvítila. Koupelna byla teď příjemně osvětlená. „Páni." vydechla Lucy.

Alex si zabral pokoj hned vedle koupelny nalevo. Pokoj na konci chodby máma, takže tam bude ložnice. Po pravé straně byly tři dveře. Za prvnímy měla Lucy pokoj, hned vedle já a v poslední místnosti bude knihovna s klavírem a dílnou-plátna, barvy atd... Prostě náš vysněný dům. Myslím si, že to tu bude fajn. Doufám.

...O tři hodiny později...

„Tahle pohovka, by se tam hodila víc." řekla Lucy. „Možná, ale tahle šedá je podle mě nejlepší." řekla jsem. Chvíli jsme se ještě dohadovali, nakonec Alex vybral krémovou, u té jsme se všichni shodli. Ikeu jsme objednali a udělali návrhy na naše pokoje. Kéž by jsme tady bydleli i s tátou. O moc naštěstí nepřijdeme, protože táta chodí přes týden kromě víkendů do práce, bývá tam až do šesti hodin večer.

...Druhý den...

Pondělí, vysvědčení, poslední den školy a pak...prázdniny! Prázdniny jsou moje nejoblíbenější období roku. Dá se toho o nich spoustu zažít. Léto, koupání v moři, volno, žádná škola a čas na to jít někam s kamarádkami a kamarády.

„Miluju tě Noahu, dala bych za tebe život." řekla jsem Noahovi a dívala se mu při tom do očí. „Taky tě miluji, dal bych za tebe cokoli." řekl. Udělal krok vpřed, já taky. Ocitl se v mém osobním prostoru. Bylo to příjemné. Nevadilo mi to. Stáli jsme od sebe pouhých pět centimetrů. Pak se ke mě naklonil, naše rty se spojili. Měl je hebké. Bylo to příjemné...

VZPOMÍNKYKde žijí příběhy. Začni objevovat