VZPOMÍNKY

19 | Milé překvapení

Menší info na začátek: V popisu postav je nová fotografie Nelly, už ji měnit nebudu. 

Příjemné čtení 😄 😉

„A vítězem se stává..." odmlčel se na chvíli Gaten, který vyhlašoval vítěze Gatenovi show. „Nella Warwick!" po vykřiknutí mého jména se mi dnes již podruhé nahrnuli slzy do očí. „Jste úžasní. Děkuju Vám. Doufám ale, že jste mi nedali maximum bodů jenom proto, že jsem nová." podívala jsem se na ně podezíravě.

„Ne, to ne. I když by jsme ti dali maximum bodů bez toho, aniž by jsi zpívala tak... profesionálně." usmál se Finn.

„Finne!" zakřičela Millie se Sadie. Sadie mu zacpala pusu rukou.

„Finn to myslel tak, že ON by ti dal maximum bodů, bez toho aby jsi zpívala lépe jak já. My jsme spravedlivý, ale i tak bychom ti dali o bod více, abychom tě podpořili, ale ne maximum, to by nebylo spravedlivé." obejmula mě Millie.

„To jsem ráda. Taky jsem spravedlivá." zářivě jsem se usmála.

„Jsem ráda, že tě znám. Vypadáš jako úžasný člověk." usmála se Sadie a obejmula mě.

„Děkuju." nahrnuli se mi další slzy do očí.

„Ty nám nemáš co děkovat, spíše mi tobě." obejmul mě Noah. Zůstala jsem v jeho objetí a vdechla jeho vůni. Jak já ho miluju...

„Awwww." rozplívali se nad námi Sadie a Millie. Vzájemně jsme se od sebe odtáhli a podívali se na svoje špičky nohou. Noah se ještě poškrábal vzadu na krku.

„A teď, jak je zvykem, budeme všichni zpívat písničku vítěze." povzdych si Gaten, protože nemá Never Ending Story v oblibě. „Neboj, tři minuty přežiješ." poplácal ho Noah po zádech.

Všichni jsme se postavili do středu nahrávacího studia ke dvěma mikrofonům. Millie ještě upevnila kameru na stojan před nás. Když si všimla mého překvapeného pohledu, řekla:

„Napadlo mě, to natočit na naše youtube kanály." usmála se a já jí úsměv oplatila. Ještě než spustila kameru a přidala se k nám, vysvětlila jak to bude probíhat. Místností se ozvali první tóny skladby a Millie začala zpívat první sloku, hned po ní Sadie a refrén jsme zpívali všichni společně. Poté přišla řada na mě, také jsem zpívala jednu sloku sama. Všechny refrény jsme zpívali společně a ve slokách jsme se stihli prostřídat. Přišla jsem si jako ve snu a pohupovala se do rytmu melodie s ostatními. Všichni jsme si dali ruce okolo ramen a smáli se od ucha k uchu. Byl to jedním slovem nezapomenutelný zážitek. Stála jsem vedle Noaha a otočila se na něho, poté i on na mě. Naše oči se střetli na dlouhou dobu. Usmívali jsme se na sebe jako měsíčci na hnoji a četli si emoce v očích. Pohltily mě jeho hnědé oči a připomněli mi všechny hezké zážitky v mém životě. Všechny svaly v mém těle povolili a unášeli se v refrénu. Pocit, který jsem jedním slovem prožívala se nedal popsat. Bylo to...nepopsatelně milionkráto úžasné.

......

Oblékla jsem si černý kardigan, jelikož venku už byla tma a chladněji. Obula jsem si boty a usmála se na Noaha čekajícího na mě u vchodových dveří. Od doby co jsme písničku dozpívali jsme mezi sebou prohodili pouze dvě věty:

„Chtěla by ses se mnou projít?"

„Ráda."

Noah mi přidržel dveře abych mohla vyjít ven do nádherně osvětlené zahrady. „Děkuju." poděkovala jsem mu. Dali jsme si navzájem ruce okolo ramen a společným, stejným krokem vyrazili. Zahrada Millieniných rodičů byla obrovská. Připadala jsem si jako v ráji. 

Sedli jsme si bezeslovně na lavičku kousek od sebe a podívali se na sebe. Zahlédla jsem v jeho očích jiskru, ale nevím čeho. V jeho nádherných hnědých očích se člověk snadno ztratil. I čas. Naklonila jsem hlavu na stranu a čekala, co ze sebe za slova vypustí.

„Já, chtěl jsem ti říct, že, to, no..." ztrácel se ve slovech a nedokázal tu větu, co měl na mysli ze sebe vymáčknout, dovolila jsem si chytit jeho ruku do mých dlaní, „....mám tě strašně moc rád, znamenáš pro mě hodně i když tě úplně celou neznám, od nynějška si život bez tebe nedokážu představit, nechci tě ztratit. Máš nádherné zelenomodré oči, které mi dávají odvahu a sílu. Taky máš ten nejkrásnější úsměv na světe, který mě dělá šťastným a připomíná mi jednu věc, že jsem do tebe zamilovaný. Miluju tě Nell Warwick." vymáčkl ze sebe a zářivě se usmál, byl to ten nejupřímnější a nejhezčí úsměv. Do očí se mi nahrnuli slzy už po několikáte tento večer, jsem citlivý člověk. Nikdy jsem neměla moc ráda, když někdo řekl mé příjmení, ale teď, z jeho úst znělo tak hezky. 

„Ani nevíš jak moc tě mám ráda. Od doby co tě znám, jako herce, jsem tě platonicky milovala, ale teď, když tě znám doopravdy, tě miluju mnohonásobně víc. Nechci tě ztratit. Taky tě miluji Noahu Schnappe." oplatila jsem mu úsměv. 

Poté chytil moji hlavu do svých hebkých dlaní a palcema mi utřel slzy. Zadívala jsem se do jeho očí, on do mých. Snažila jsem se spočítat, kolikrát jsem si tenhle moment před spaním představovala. Nestihla jsem to, protože se naše rty spojili. V tu chvíli jsem si uvědomila, že mám celou dobu motýlky v břiše. Polibky jsem mu opětovala, dokaď si neopřel čelo o to mé. Nabrala jsem čerstvý vzduch do plic a usmála se. Objala jsem ho. 

„Miluju tě." řekla jsem mu do ramene.

„Já tebe víc." pošeptal mi do ucha a dal pusu na tvář. Od tohoto bodu se mi objevila husí kůže na zádech a motýlci v břiše zesílili.

Konečně zpátky. Inspiraci mám zpět, takže se můžete příští týden dočkat nových kapitol. Byla bych ráda za Váš názor, komentář, případně hlasy.

Děkuju Vám mockrát, jste úžasní! Nečekala jsem takový úspěch, děkuji také mnohokrát za vaši podporu. 🤩💖✨

Ebeliska