11 | Kamarádi?

217 29 3
                                    

Otočili jsme se. Na tribuně seděli dvě osoby, nedokázala jsem z dálky poznat kdo to je. Rozbruslili jsme se blíž k mantinelu. Evelin byla rychlejší.

„Ó můj bože! Nell! To je Finn Wolfhard a Noah Schnapp!“ začala křičet Evelin. Cože?!
Rychle jsme si sundali brusle a běželi k nim na tribunu.
Když jsme byli skoro u nich tak si stoupli. Evelin je obejmula. Takové to fanouškovské objetí. Rozbrečela se.
„Ahoj.“ pozdravila jsem je. „Ahoj.“ pozdravili mě. Noah se na mě usmál. Rozklepaly se mi kolena. Má tak nádherný úsměv... Finn ke mě přišel blíž. Podal mi ruku, přijala jsem ji. Potřásli jsme si s nimi. „Finn Wolfhard.“ představil se. To už přece dávno vím... Zasmála jsem se. „Nella Warwick.“ představila jsem se zase já. Podíval se mi do výstřihu mých krasobruslařských šatů. Zakryla jsem si ho rukou a odkašlala si. Noah ho ode mě odstrčil směrem k Evelin, která si utírala slzy. Finn si s ní taky potřásl, po něm i Noah. Usmála jsem se na ni. Šlo vidět jak je šťastná a rozhozená zároveň.

Sedli jsme si na tribunu a chvíli si povídali. O krasobruslení. Noah a Finn nás chválili a říkali, že jsme skvělý. Bylo na mě tý chvály už moc.

„Budeme kamarádi?“ zeptala jsem se jich. „Jasně." zasmáli se. Znovu jsme si podali ruce. Evelin se na mě nevěřícně podívala. Taky chtěla být jejich kamarádkou. „Ehm, můžu být taky vaše kámoška?“ zeptala se jich a zrudla. „Proč ne.“ odpověděl jí Noah. „Přesně.“ řekl Finn. Evelin se usmála od ucha k uchu. „Děkuju.“

Za tu chvilku se z nás stali dobří přátelé. Zasloužím si to vůbec?

„Už budeme muset jít.“ oznámil nám Finn. „Škoda.“ řekla Evelin. „Dobře, počkej Noahu.“ řekla jsem a rozeběhla se do šaten.

Z batohu jsem vyndala papírek a propisku. Napsala jsem na něj moje telefonní číslo. Bylo mi jedno, že jsou z druhé strany nakreslený srdíčka s nápisem Nowaaa. Sice to bylo vygumovaný, ale rýhy od tužky tam byli pořád. Jiný papír jsem neměla.

Udýchaná jsem přiběhla k Noahovi a podala mu papírek.
Usmál se na mě. „Děkuju, brzo zavolám.“ poděkoval mi.
Rozloučili jsme se a odešli znovu bruslit.

VZPOMÍNKYKde žijí příběhy. Začni objevovat