VZPOMÍNKY

18 | Gatenova show

Někdo zazvonil.

„Jdu otevřít." oznámila nám Millie a zvedla se z gauče.

„Ahoj Gatene!" slyšeli jsme Millie z předsíně. „Nazdar Millie! Jak je?" Gaten. „Mám se dobře a ty? Co Ashley?" zajímala se Millie a vešla do obýváku, za ní hned Gaten.
„Ashly a mě se vede skvěle. Už se nemohu dočkat toho, koho na castingu vyberou." řekl a usmál se, odhalil tak několik bílých zubů. Sice neměl všechny, ale úsměv je prostě úsměv. Celý Dustin.

„Ahoj." pozdravili jsme ho sborově.

„Áhoj všichni!" řekl Gaten nadšeně. Kdo je Ashley? Jeho holka?

Přišla jsem k němu. „Ty jsi ta Abbie?" zeptal se mě. Nechápavě jsem se na něho podívala než jsem zjistila jak to myslel. Usmála jsem se na něho.

„Ano, ale mé pravé jméno je Nella Warwick." mávla jsem rukou a potřásla si s Gatenem. Smál se od ucha k uchu.

„Jsem tvůj obrovský fanoušek." smál se. COŽE!? Máme teprve jedno video... Stála jsem jako přikovaná k zemi a usmívala se jako měsíček na hnoji.

„Velmi si toho vážím." řekla jsem.

Krátce mě objal. Nemusel nic říkat. Tohle gesto mluví za vše.

„Indian Jones je už připravený na další dobrodružství.
A já s ním." popohnal nás Caleb.

Sedli jsme si na gauč ke stolu plného chipsů, křupek, limonád a dalšího občerstvení a spustili film.

Seděla jsem vedle Noaha. Za tu dobu co ho znám se z nás stali dobří přátelé. Teď si bez něho neumím život představit.

Ve čtvrtině filmu jsem se přitiskla trochu víc k Noahovi. A Noah po chvilce zase ke mně. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a on zas o mou hlavu.

Co když ta věštkyně měla pravdu?

„Noahu?" špitla jsem.

„Ano?"

„Co ti řekla ta věštkyně?"

„Nic... zajímavého co stojí za zábavnou konverzaci."

„A o vážnou?" zajímala jsem se dál.

„Možná. Mluvila o tobě." poslední větu mi pošeptal do ucha. Přejel mi mráz po zádech.

„A co jsi mi chtěl říct, než přišla Millie s ostatníma?"

„Na to teď není vhodné místo a chvíle. Neboj. Dočkáš se."

„Mám tě ráda." zašeptala jsem mu do ucha zase já.

„Já tebe víc." řekl a přikryl nás šedou na dotek příjemnou dekou.

Usmála jsem se a zpozorovala Sadie a Millie jak si něco šeptají a usmívají se na nás.

Pomozte mi prosím...

......

Finn si zívl a protáhl se. Přidala jsem se k němu.

„Co takhle zkusit Gatenovu show?" navrhl Finn.
„To nezní špatně." přitakala Millie.
„Co je to Gatenova show?" zajímala jsem se.
„Neboj, dozvíš se to." usmála se Sadie.

Přesunuli jsme se do sklepa. Z prvu jsem nechápala proč, ale pak mi to došlo, když jsme vstoupili do místnosti, která byla určená ke zkoušení zpěvu. Byl zde mikrofon, repráky, různé hudební nástroje a další věci potřebné k vytváření hudby.

„Páni, nemám slov." vydechla jsem. „Asi už víš, co Gatenova show znamená." dál mi ruku okolo ramen Finn.
„Myslím, že ano. Něco jako Superstar?" zamyslela jsem se. „Přesně." zaksichtil se a sundal ruku z mých ramen.

Sedli jsme všichni kromě Gatena je stolu s několika židlemi a sledovali Gatenovu začínající show.
Podle toho co jsem zjistila, s ní přišel sám Gaten.

„Dámy a pánové, vítám Vás všechny na páté Gatenově show! Ještě než začneme přivítejme prosím naši novou porotkyni a vystupující Nellu Warwick!" všichni začali tleskat. Tváře se mi zbavili do jahodové červeně.

„Jako první bych chtěl k mikrofonu pozvat Millie Bobby Brown!" vykřikl Gaten. Začala jsem tleskat. Millie přišla k mikrofonu a uklonila se. „Děkuji, děkuji. Gatene, mohl by jsi tam prosím dát Girls Like You?" „Jasně." řekl a spustil velkou plazmovou televizi, která byla pověšená kousek za námi. Začala hrát karaoke hudba na Girls Like You. Na televizi běžel i text, ale Millie tu písničku znala zpaměti.
Hrála totiž ve videoklipu této písničky.

Když dozpívala, začali jsme hodnotit.

„Bylo to hezky zazpívané, jak jinak. Proto ti dávám devět bodů!" vykřikl Caleb a zvedl papír s číslem devět, ale obráceně. „Calebe, máš to obráceně." zasmála se Sadie.
„Ou, sorry." obrátil papír vzhůru nohama.

„Za mě jsi to zvládla na jedničku. Dávám ti deset bodů." usmála se Sadie a zvedla papír s daným číslem. Tentokrát, narozdíl od Caleba, správně.

„Nemám ti co zkritizovat. Jedním slovem bomba. Upřímně, čekala jsem, že to bude skvěle, ale tohle, bylo úžasné." usmála jsem se a zvedla papír s cílem deset.

„Děkuju ti Nell." usmála se Millie.

Když jsme dohlasovali, Gaten sečetl body. Na bílou tabuli napsal černým smývatelným fixem k Milliemu jménu 47 bodů.

„Teď bych chtěl k mikrofonu pozvat Nell Warwick!"

Stuhla jsem v prostřed pohybu. Všechny oči v místnosti se na mě podívali. Zvedla jsem se že židle a šla k mikrofonu. Vzala jsem ho do rukou a podívala se na Gatena. „Dáš tam prosím The Never Ending Story? Teda, jestli nevadí." usmála jsem se a podívala se na Noaha.

Gaten zvedl palce a spustil danou písničku na televizi.
Znala jsem ji na zpamět. Zpívám ji ráda, už od mých osmi.

„Turn around,
Look at what you see,
In her face,
The mirror of your dreams,

Make believe I'm everywhere,
Given in the light,
Written on the pages,
Is the answer to a never ending story..."

Všichni mě překvapeně sledovali. Chodila jsem na hodiny zpěvu, nezpívám upřímně špatně, ale ne zas tak dobře jako Millie. Tréma mě u refrénu opustila úplně. Byla jsem ve svém živlu. Hudba je z velké části můj život.

Když jsem dozpívala, místností se ozvalo hlasité tleskání.
Uklonila jsem se a usmála se od ucha k uchu.

Noah na mě s Gatenem zírali s otevřenou pusou. Dostali mě do rozpaků.

„Nevěděl jsem, že zpíváš tak...úžasně. Nemám slov. Jsi prostě úžasná." začal s hlasováním Noah. „Dávam ti deset zasloužených bodů." usmál se. Do očí se mi nahrnuli slzy, slzy radosti.

„Děkuju ti." špitla jsem.

„Nečekala jsem to. Mile jsi mě překvapila. Máš velký talent. Někdy by jsme spolu mohli natočit videoklip." usmála se Millie a zvedla papír s bodama.
„Stejně jako Noah, ti dávám deset zasloužených bodů."

„Bylo to milé překvapení. Jsem ráda že tě znám." zvedla Sadie papír s deseti body.

Stejně tak i Finn. Deset bodů.

„Žádná kritika, pouze pozitiva." usmál se Caleb a zvedl papír s číslem devět. Všichni se na něho podívali.

„Devět?! Vždyť to bylo úžasné! Zpívá líp jak já." podívala se na něho Millie.

„Dobře, dobře. Dávám ti deset bodů." usmál se nanovo.

„To nám dělá padesát bodů! Maximum!" usmál se Gaten a k mému jménu napsal číslo 50."