Všichni jste blázni, jen já jsem letadlo | hpff ✓

49. Záškodníci v akci

4. října, 12:03

Společenská místnost

Těsně před koncem první vyučovací hodiny jsme se opět sešli všichni ve společenské místnosti. Kluci seběhli schody vedoucí z jejich ložnice a beze slova na mě kývli. Zaklapla jsem deník, strčila jsem si ho do tašky a také bez jediného slova jsem se zvedla a následovala je ven skrz podobiznu Buclaté dámy.

Sešli jsme z věže a přišel čas se rozdělit. „Tady máte," řekl Black a podal Remusovi složenou mapu Bradavic. „Nenechte se chytit," dodal důležitě a potom se s Potterem obrátili zády k nám a odešli provádět bůhví co s učebnou přeměňování, abychom získali trochu času k dobru.

„Nebudou tu mapu potřebovat oni?" optala jsem se Remuse. „Vždyť by je mohli taky chytit."

Remus si mapku sroloval a zastrčil do kapsy, než mi odpověděl. „Pobertův plánek není naše jediné obchodní tajemství. Máme v rukávu pár dalších triků."

„O kterých se nedozvím, protože je to tajemství. Chápu," přikývla jsem a dál jsem se po detailech nepídila. Touhle dobou už mi bylo jasné, že se nic nedozvím, pokud se oni nerozhodnou, že mě do svých tajemství sami zasvětí.

Remus se obrátil na Pettigrewa. „Víš, co máš dělat?"

Peter přikývl. Byl celý bledý v obličeji. „Držte mi palce," požádal nás.

„Budeme," přitakal Nix a stisknul mu povzbudivě rameno. Tihle dva jsou hodně komická dvojka. Jeden světlovlasý, malý a kulatý; ten druhý skoro dvoumetrový vychrtlý habán s hlavou jako rezatý šroub. Moc ráda bych viděla, jak by si s nimi poradil nějaký karikaturista.

Peter se nervózně usmál a zamířil na druhou stranu chodby, než kudy odešli předtím Black s Potterem.

„Tak jdeme na to," řekla jsem odhodlaně a naše trojice se vydala k učebně lektvarů. Plán byl jednoduchý – já jsem měla za úkol zastavit Křiklana dřív, než opustí učebnu, abych tak Remusovi a Nixovi zajistila bezpečný vstup do Křikova soukromého skladu surovin.

Těsně před učebnou mi Remus vtiskl do ruky zrcátko.

„To vypadám tak strašně?" pozvedla jsem obočí a uchechtla jsem se.

Remus si jen povzdychl a úplně stejné zrcátko podal i Nixovi. „Ta zrcátka fungují jako komunikační kanál. Sirius s Jamesem je používají, když mají školní trest každý jinde," vysvětloval trpělivě. Napadlo mě, že kromě skvělým manželem by taky jednoho dne mohl být skvělým učitelem. „Poppy, kdyby se cokoliv dělo, tím zrcátkem nám to dáš vědět. Zkuste si to," poručil nám.

Já i brácha jsme zrcátka pozvedli před obličeje. Místo svého odrazu jsem před sebou viděla Nixovu tvář. „Šikovná věcička," poznamenala jsem a moje podobizna v Nixově zrcátku řekla to samé.

„Skvěle," řekl Remus a otočil se ke mně. „Nix bude hlídkovat na chodbě, zatímco já budu uvnitř skladu nabírat všechno, co podle seznamu potřebujeme. Tvoje práce je jenom na pár minut zaměstnat Křiklana. Čím víc času nám zajistíš, tím lépe."

Odhodlaně jsem přikývla a zastrčila si zrcátko do brašny, kterou jsem měla přehozenou přes rameno.

„Hodně štěstí," popřála jsem jim. Nix a Remus na mě kývli a rozdělili jsme se.

Se zvukem zvonku, který ohlašoval konec hodiny, jsem už stála přede dveřmi učebny lektvarů. Křiklan dokončil výklad a vypustil ven třídu prvňáčků. Prodrala jsem se davem malých dětí (i když jeden kluk byl vyšší než já, což mě trochu znepokojovalo) a zamířila jsem přímo ke Křiklanově katedře.