Všichni jste blázni, jen já jsem letadlo | hpff ✓

55. Z jedné strany jsem klíč (2/3)

Vzdorovitě jsem se podívala Zackovi do očí a v duchu jsem sama sobě slíbila, že mě možná uvidí krvácet, ale rozhodně mě neuvidí brečet.

Zack pomalu zvednul ruku, ve které se mu zlověstně leskla Bellina dýka. Ztuhla jsem na místě a bez známky odporu jsem se připravila na zásah.

Místo toho, aby přešel těch pár kroků ke mně a začal mi vyhrožovat smrtí nebo zmrzačením, pokud mu lektvar nedám, přiložil si beze slova dýku ke krku. Pohyboval se roboticky, jako by snad jeho tělo ani nebylo jeho.

„Tak je hodný," uchechtla se Bellatrix, která si celou podívanou náramně užívala.

Moje odhodlání rozbít lektvar i za cenu vlastního života mě velmi rychle opustilo, když jsem si všimla, jak se Zackovi napínají svaly na pažích ve snaze zachránit si krk. Vlastní ruce ho ale neposlouchaly. Za nitky totiž tahala Bellatrix.

„Co jsi mu provedla?" křikla jsem na ni.

„Zatím nic, ale jedno slovo a zařídím, aby umřel tak rychle, že se s ním ani nestihneš rozloučit," řekla tajuplně.

Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, čeho jsem svědkem. Imperius. Kletba, která se nepromíjí. V přímém přenosu.

Kdyby Zack mohl, určitě by křičel. Volal by o pomoc. Nemohl ze sebe ale dostat ani hlásku. Brada se mu třásla a stejně jako mě se jeho oči zalévaly potlačovanými slzami. Nůž držel tak pevně, až mu kloubky na prstech zbělaly. Chtěl se kletbě vzepřít, ale byla silnější než on. Z jeho tváře jsem vyčetla nevyslovenou prosbu. Zachraň mě.

Srce mi v hrudi divoce tlouklo, cítila jsem jeho tlukot i v uších a měla jsem pocit, jako by se místnost kolem mě začala točit. V ten moment jsem věděla, že udělám naprosto cokoliv na světě, jenom aby Zack vyvázl bez újmy na zdraví. I kdyby to mělo znamenat, že dovolím Bellatrix otevřít Tajemnou komnatu. I kdybych se měla nechat sežrat Salazarovým monstrem a umírat dlouhé hodiny v obrovských bolestech. To všechno bych byla ochotná akceptovat, pokud Zack bude v pořádku.

Uvědomila jsem si, že stále držím napřaženou ruku a jsem připravená švihnout lahvičkou s lektvarem o zem. Povolila jsem napětí v těle a sklonila jsem ruku k tělu.

„Pusť ho, a dám ti, co chceš," navrhla jsem. Bella si ale, stejně jako já, byla vědomá toho, že nejsem v pozici, kdy bych mohla smlouvat.

„Mám lepší návrh. Dej mi lektvar a pak možná hezounka pustím," vyřkla protinávrh. „Nebo mám počítat do tří?" dodala, když jsem se k ničemu neměla.

Sklopila jsem hlavu a před sebe jsem natáhla ruku s rozevřenou dlaní, na které spočíval Salazarův lektvar. Prohrála jsem. Tentokrát už doopravdy. A spolu se mnou prohrála celá škola.

„Jediný rychlý pohyb, jediný náznak toho, že se mi chceš plést do cesty, a hezounek umře," varovala mě naposledy Bellatrix, než se s lahvičkou lektvaru otočila zády ke mně. Nebála se, že bych na ni zaútočila. Ne dokud byl Zack v její moci.

Došla k umyvadlu, odzátkovala lahvičku a její obsah si nalila do dlaně. Potom v lektvaru namočila ukazováček a prostředníček druhé ruky a namočenými prsty začala na sklo kreslit symboly, které jsem viděla už tolikrát, že mám pocit, jako bych je znala od malička. Z jedné strany jsem klíč, říkal Salazar. Bella měla v ruce klíč od Tajemné komnaty a nebyl tu nikdo, kdo by ji zastavil.

Bez hnutí jsem ji pozorovala, jak si znovu a znovu namáčí prsty do lektvaru a nanáší zelenou tekutinu na zrcadlo, jako by to byly válečné barvy zdobící obličej domorodých bojovníků. Precizně obtáhla poslední ze znaků a v očekávání ustoupila o krok dozadu.