17. Konec roku 2017

710 44 2
                                    

Naše dny jsou docela obyčejné, vlastně to je pořád stejná rutina. Princezna roste jako z vody a dělá mi radost. Zapomínám na všechny moje problémy, když se na mě každé ráno usměje. Hodně času momentálně trávíme s Annou, Kristy a našimi ratolestmi. Všichni tři se narodili ve stejném období, proto můžeme porovnávat jejich vývoj. Samozřejmě je každé mimčo unikát, ale aspoň základy srovnáme. Na půl roce jsme společně začali chodit na plavání pro miminka. Mia, bazén a vodu přímo miluje. Potápí se a cáká kolem sebe, většinou tohle doprovází smích a radost. Snažím se být pořád ta stejná osoba jako před porodem. Mimčo opravdu nemusí změnit naše sny, sama si to dokazuju. Dítě není žádná výmluva, i když to je někdy šíleně těžké. Aspoň mám na všechny aktivity parťáka, který minimálně do puberty nezklame.

Venku akorát poletuje sníh, když mě od televize odtrhne příchod zprávy. Je to Gita, odpoledne chce jít na trhy. Vlastně to je dobrý nápad, hned napíšu odpověď a těším se na naši praštěnou tetku. Letos jsme ještě na ve vánočním centru nebyly. Na procházky s kočárkem se snažím chodit každý den, ale většinou do přírody mimo civilizaci.

Jestli mi něco leze krkem teď v prosinci, tak je to oblékání se ven. Vždy jsem celá uřícená a hotová, ještě než dojdu do chodby. Naštěstí do vypadá, že Mia každou chvíli usne. Poslední hodinu jsme si hrály s kostkami a obrázkovou knížkou.

„Díky, že jste šly," podívá se na mě Gita. Je jí smutno, poznám to. Advent je v plném proudu a Tarjei zase není doma.

„Jsme tady a já dokonce poslouchám?"

„Nechci tě otravovat, je to stejný jako každý rok. Chci taky zamilovaný fotky na vánočních trzích a společné vybírání stromku."

„Já si taky stěžuju, konečně je řada na tobě. Vidím, jak moc tě to trápí. Kéž bych ti mohla pomoc," pohladím ji po rameni.

„Jednou jsem do toho šla, tak to musím vydržet. Na Vánoce bude zase doma. Tolik se na něho těším."

„Já vím, už jen týden. Rychle to uteče, věř mi."

„Pro tohle malé sluníčko to budou první Vánoce," zašišlá do kočáru.

„Mám moc roztomilé šatičky, které ji budou slušet."

„Chtěla bych být tvoje dítě, oblékáš ji skvěle. Tahle medvídková kombinéza je nejroztomilejší věc za poslední měsíc."

Je to přesně ta z těch instagramových fotek miminek. Plyšová a na hlavě má ouška, prostě dokonalost.

„Taky mi dalo zabrat ji najít na internetu," zasměju se.

Chci Gitu rozveselit, proto zamíříme na moje oblíbené místo. Miluju vánoční čas a svátky celkově, proto Jul i Vinterland navštěvuju už poněkolikáté. Jsou to velké trhy na hlavní třídě v centru města. Nasáváme vánoční atmosféru a jen tak se procházíme. U jednoho stánku si koupíme horkou čokoládu.

„Chci společnou fotku v tunelu světýlek," celá se rozzářím, když ho zahlédnu z dálky.

„Je to jen obyčejný průchod omotaný světýlky," utahuje si ze mě.

„Nevěřím svým uším, cos to řekla?"

„Že už jdu," protočí s úsměvem oči.

Od staršího páru se necháme všichni tři vyfotit. Poděkujeme jim a popřejeme veselé svátky. Fotky jsou perfektní, moje dvě oblíbené holky vedle sebe.

„Vidíš, už máš zamilovanou fotku," upřímně se zasměju.

„Díky za dnešní odpoledne, zvedly jste mi náladu."

CizinkaKde žijí příběhy. Začni objevovat