𝐹𝑂𝑈𝑅𝑇𝐸𝐸𝑁𝑇𝐻

420 46 16
                                    

~Fourteenth~

,, Doktor neříkal, kdy se probudí?"zeptal se Namjoon a obrátil se na blonďáka na druhé straně postele.

,, Řekl, že do pár minut,"odpověděl.

Hnědovlásý se podíval na nejmladšího, který seděl vedle něj a pozoroval jeho spícího bývalého přítele.,, Jimine, neměj strach. Určitě se za chvíli probudí."

,, Nemám zas takový strach,"zalhal a promnul si obličej.,, Jen jsem nervózní z toho, že za to můžu já."

,, Kdo říkal, že za to můžeš ty?"vyhrkl Seokjin.,,To, že jsi se vzbudil o něco později, než když měl Yoongi záchvat, neznamená, že za to můžeš ty. A nemůžeš ani za to, že si Yoongi nevzal prášky."

,, Má jich moc, že?"nakrčil nos Namjoon a starší přikývl.,, Rodinný přítel, který je jeho doktor na ORL, mi je jednou vyjmenoval, ale já si je už nepamatuju. Divím se, že on ano."

,, Nesmíš ho podceňovat, je silný,"upřesnil blonďák a pohled přemístil na Yoongiho.

,, Bere pořád ty antidepresiva?"zeptal se Namjoon.

,, Antidepresiva?"

,, Už pár měsíců ne,"povzdechl si nejstarší.,,Jimine, to proberem jindy."

,, Kdy bral antidepresiva?"nenechal se odradit modrovlasý a přemítal pohledy mezi Seokjinem a Namjoonem.,, Nevím o tom, že by je bral."

,, Začal je brát o měsíc později po vašem rozchodu,"vydechl Seokjin a spojil si ruce na klíně.,, Nemohl jsem ho nechat v tom stavu. Byl dost na dně, nakonec... Dostal antidepresiva. Říkal mi kolikrát, že mu to pomohlo, ale já tomu nevěřím. Promiň, to jsem zase přehnal."

Jimin sklopil pohled. S každou Yoongiho bolestivou vzpomínkou se jeho touha být jeho bývalému příteli po boku zvětšovala. Věděl, že něco takového by neměl riskovat, avšak on prostě chtěl čím dál víc. Pořád mu na Yoongim záleží, o tom není pochyb. Na svou první lásku nejde zapomenout, ještě k tomu, když je tu teď a stará se o něj. Musí se dost krotit, aby neřekl nějakou blbost a nespadl zpátky do minulosti.

Zrazu se černovlasý začal vrtět a jeho oční víčka se začala hýbat. Všichni tři se narovnali a pozorovali, zda se probudí. Modrovlasý cítil na hrudi uklidňující příjemný pocit. Čekali tu dost dlouho na jeho probuzení, přece jen je už na to čas.

,, Yoongi?"vyhrkl Jimin bez přemýšlení a okamžitě frustrovaně stiskl oční víčka k sobě. Bože, co to tu zase předvádíš?

,, Do háje,"zamumlal černovlasý a okamžitě se chytl za hlavu.,, Moje hlava..."Seokjin jej opatrně pohladil po paži a Yoongi otevřel oči.,,Hyung?"Jeho starší kamarád mu naznačil otázku.,, Bolí mě hlava. Co se stalo?"

,, Omdlel jsi,"odpověděl krátce otázaný a kývl na druhou stranu postele.

Yoongi se otočil.,, Jimine? Namjoone?"zachraptěl a protřel si oči.,,Vidím úplně rozmazaně."

,, Yoongi,"oslovil jej Namjoon a sáhl mu na paži. Oslovený mu věnoval pohled. Hnědovlásý mu okamžitě něco naznačil.,, Brzy to přestane."

,, Fajn,"vydechl a podíval se na nejmladšího, který však jen sklopil pohled.,, Ehm, jak dlouho jste tu čekali?"

,, Chvíli,"ujmul se slova opět Namjoon. Poté však začal něco naznačovat.,, Jimin je rád, že ses probudil."

Modrovlasý okamžitě zvedl pohled a chystal se něco říct. Když však uznal, že je to pravda, jen pokýval hlavou.

𝐴𝑇 𝐻𝑂𝑀𝐸

Jimin vešel do obýváku a spatřil svého spolubydlícího a nejlepšího kamaráda sedět na gauči s ovladači od PlayStationu v rukách.,,Vy tady prostě paříte?"

,, Jo, máš milého spolubydlícího,"usmál se Jungkook a stopl hru.

,, A milého nejlepšího kamaráda,"doplnil červenovlasý a odložil ovladač.,, Co Yoongi?"

,, Prostě jen omdlel,"povzdechl si modrovlasý a posadil se na gauč.,, Prý ho hned zítra pustí, takže s ním nic není."

,, A řekl jsi mu třeba něco?"zeptal se hnědovlásý a Jimin zakroutil hlavou.,, Přece mu něco musíš říct po tom, co se ti zhroutil v bytě."

,, Ale co? Prostě mu nemám co říct, a tak jsem tam v tichosti poslouchal, jak se ti tři baví, a pak jsem odešel dřív než vůbec měly návštěvy skončit,"prohlásil Jimin a opřel se o gauč.,,Možná jsem na něj měl promluvit, nic neudělal. Jenže já nevěděl jak a co mu říct."

,, Přijdou zítra?"

,, Asi ne,"upřesnil modrovlasý a podíval se na Hoseoka.,, Ale spíš já budu muset jít za ním po práci."

,, Počkat počkat, to tady jako budu sám?"vyhrkl Jungkook.

,, Je možné překecat mého šéfa,"řekl Hoseok a pokrčil rameny.

,, Já-Pardon, že odbočuju od tématu, ale..."začal Jimin a napřímil se.,, Hobi, jde Meniérova choroba vyléčit i jinak, než pomocí léků?"

,, Jo, operací. Tedy... Ne úplně vyléčit. Operace odstraní závratě, ale pokud člověk už je hluchý kvůli těm závratím, bude hluchý napořád. Ztrátu sluchu nevyléčíš. Někteří lidé, co mají štěstí, používají takové ty naslouchátka nebo něco takového, což jim pomůže vnímat zvuky. Je to... Jakoby opravdu slyšel."

,, Odkud tohle víš?"zamračil se hnědovlásý a opřel se rukama o gauč.

,, Meniérovu chorobu měl známý mého otce a zároveň mám kamaráda doktora. Je to doktor na ušním a Yoongi je jeho pacient,"odpověděl otázaný a pyšně se usmál.,, Jinak mám dobrou paměť."

,, To jde vidět."

Jimin se usmál.

_______________________________________
안녕! 👁️👄👁️
Došly mi předepsané kapitoly... Je to problém? 🤣🤣

-ᴋɪᴋɪ

808slov❤️

Your voice [m.yg x p.jm]Kde žijí příběhy. Začni objevovat