Your voice [m.yg x p.jm]

𝑇𝑊𝐸𝑁𝑇𝑌-𝑇𝐻𝐼𝑅𝐷

~Twenty-third~

𝐹𝐿𝐴𝑆𝐻𝐵𝐴𝐶𝐾

,, Yoongi, já už s tebou nejsem šťastný."

Hned po tom, co tuto větu blonďák vyslovil, si oslovený Yoongi znovu povzdechl a sklopil pohled. Ne že by to nečekal, avšak... Jistá naděje, že se vše urovná a bude to zase jako dřív, v něm stále zářila. Bohužel se začala pomalu ztrácet.

,, Dýchni na mě,"zamumlal starší a podíval se znovu svému příteli do očí. Ten jej raději poslechl. Avšak Yoongi byl o to víc znepokojenější, když z jeho úst vyšel pach alkoholu.,, Běž si lehnout, za chvíli za tebou přijdu."

,, Ne, Hyung, chci ti teď probrat,"naléhal mladší a chytl osloveného za paži, když se rozešel na odchod do kuchyně.,, Prosím, už to nevydržím."

,, Kolik jsi měl skleniček, hm?"zeptal se Yoongi a natočil hlavu na stranu.,, Posloucháš se vůbec? Jdi spát, jsi unavený a opilý."

,, Ne ne ne, já vím přesně co říkám!"zvýšil hlas Jimin a obrátil tělo svého přítele čelem k sobě.,,Už jsem se rozhodl, nenechám tě mi pořád něco zakazovat-"

Téměř to nedořekl, přistála mu prudce na tváři dlaň hnědohlavého chlapce. Poté jej Yoongi za onu tvář chytl a nasměroval si Jiminův obličej k sobě.,,Řekl jsem, že máš jít spát, copak mě neslyšíš?! Plácáš kokotiny."

Udeřený chvíli nereagoval. Poté se narovnal a odešel do ložnice. Ovšem ne na rozkaz svého přítele. Popadl polštář a deku, která ležela pod postelí, a rozešel se směrem do obýváku. Yoongi ho pouze sledoval s udivením, nic podobného nečekal. Jak by mohl? Jimin se vždy zdál tak citlivý a nikdy neodporoval tak, jako teď.

,, Co to děláš?"

,, No co? Budu spát v obýváku,"mlaskl blonďák a zpátky se otočil na hnědohlavého.,, Přece jen bys neměl spát v jedné posteli se svým teď už bývalým přítelem."

,, Býv- Hrabe ti?"vyhrkl starší.,, Já neuznal rozchod."

,, A já snad potřebuju tvůj souhlas? Prostě se s tebou rozcházím,"prskl mladší a udělal pár kroků do obýváku, aby hodil na gauč polštář s dekou. Poté si založil ruce na prsou a věnoval veškerou pozornost svému příteli, který se však jistě začínal citově vzdalovat.,, Už mě nebaví ty tvoje zákazy, tohle je můj život a můžu si s ním dělat co chci. Omezoval jsi mě dost dlouho, je na čase to skončit. Nemám na to nervy."

,, Nechceš počkat na ráno? Jsi opilý-"

,, Ale dost střízlivý na to, abych s tebou jednou pro vždy skončil!"vyjekl zrazu Jimin a dupl nohou.,,Je konec s tvým zakazováním, s tebou chamtivostí a žárlivostí, je konec s naším vztahem!"Když hnědovlasý mlčel, rozhodl se Jimin mluvit dál.,,Tohle je vztah? Tolik zákazů, tolik hádek, nevidíš snad, že jsem už zoufalý? Hyung, hrozně nerad tohle říkám, ale neustále mě nutíš k rozchodu. Každým zákazem to jen zhoršuješ, prostě mě už nebaví a ty bys to měl jen akceptovat."

,, Jak bych mohl?"změkl ze sekundy na sekundu Yoongi a pomalým krokem došel až jeho příteli. Tomu bělely kloubky na rukách tím, jak moc se snažil necouvat a udržet se pevně na nohou.,,Jimine..."vydechl a pokusil se osloveného obejmout. Ten se však nenechal, ustoupil dozadu. Yoongi se již neudržel, padl na kolena a zoufale objal Jimina kolem noh, přičemž si opřel čelo o jeho podbříško.,, Já tě prosím, neopouštěj mě, nechci tě ztratit. Jsi to jediné štěstí v mém životě."

Blonďák tak tak zahnal slzy a zatlačil Yoongimu rukama do ramen, aby se od něj odtáhl.

,, Ale ani toho štěstí si nedokážeš vážit, Yoongi."

𝐸𝑁𝐷 𝐹𝐿𝐴𝑆𝐻𝐵𝐴𝐶𝐾

Modrovlasý zavřel za sebou dveře od bytu. Ihned uslyšel známé hlasy, a tak na sebe hlasitě upozornil. Odezva mu došla během pár sekund, k jeho překvapení se ozval i známý hlas jeho bývalého přítele. Na chvíli se nad tím pozastavil, zatímco si zul boty. Jak se mu mohl ozvat během takové chvilky? Je to náhoda nebo je možné, že...

Probral se z tranzu a pokračoval chodbou do kuchyně. Avšak ani ne na prvních pěti kroků jej zastihl černovlasý. Jimin to ovšem nečekal a malém narazil do jeho hrudi. Nezmohli se na slova, pouze si hleděli zpříma do očí.

Byl to zvláštní oční kontakt. Mladší nedočkavě čekal na jakoukoli hlásku či novinu o jeho stavu, zatímco starší očekával zájem a zvláště hlas svého bývalého přítele. Oba byli netrpěliví, nemohli se rozhodnout, kdo by měl začít první. Sotva si uvědomovali, že Seokjin společně s Hoseokem a Namjoonem kousek za Yoongiho zády sledovali celou tuto podívanou bez jakýchkoli slov.

,, Ehm... Tak co?"začal opatrně po chvilce Jimin a lehce natočil hlavu na stranu, avšak otázaný stále mlčel.,, Yoongi?"

,, A-Ano?"vyšlo z černovlasého. Oboum se rázem do očí nahrnuly původně nechtěné slzy, ucítili zvláštní pocit na hrudi, který se snažili ignorovat. Nešlo to, bylo to tak... Dojemné? Není pro to slovo.

,, Ty mě slyšíš?"vydechl modrovlasý a sundal si tašku z ramena. Odhodil ji poté na zem.,, S-Slyšíš mě?"Yoongi okamžitě přikývl, načež se na sebe usmáli.,, Ne nee!"

Okamžitě skočil staršímu kolem ramen a zabořil obličej do jeho ramena. Ten zhluboka vydechl, zavřel oči, aby si více vychutnal tento moment, a obmotal si ruce okolo pasu mladšího. Ačkoliv si to ani nechtěli připustit, oba si vychutnávali tento moment plný pocitu štěstí. V tu chvíli měl Jimin takovou radost, že svého bývalého přítele nechtěl ještě dobrých desítek sekund pustit.

Netušil, jaké ty dva roky musely pro Yoongiho a jeho okolí být, avšak i ty téměř tři měsíce mu bohatě stačily. Byl u mnoha chvil, kdy viděl to zoufalství, které v Yoongim panovalo, viděl tu bezmoc, a bylo až znepokojující, že se tohle dělo dva roky. Nebyl na sebe pyšný, že s černovlásým nedokázal být v těchto těžkých časech.

Zrazu se ozvalo zvonění Yoongiho mobilu z kuchyně. Ten se odtáhl od modrovlasého a naposledy se na něj podíval, než odešel zvednout příchozí hovor. Nešly přehlédnout ty slzy v jeho očích.

,, Bože, to mám celou dobu takový vyzvánění?"zamumlal si pro sebe a prošel kolem dvojice jeho známých ve dveřích.

,, Jo, je to strašný,"přitakal hnědovlasý a založil si ruce na prsou.

Zatímco nejstarší z chlapců zvedl hovor, Hoseok a Namjoon se podívali na Jimina, který stále stál v chodbě se slzami v očích a usmíval se od ucha k uchu. Už jen z pohledu na něj šlo vidět, že se tenhle den stal jedním z jeho nejšťastnější. Jakoby on byl ten, co po dvou letech konečně slyší hlas svých blízkých kamarádů.

,, Takhle šťastného jsem ho neviděl už dlouho."

___________________________________________
안녕! ✌️
Ano ano, já vím, že jste si kapitolu zřejmě představovali o něco dřív, chtěla jsem ji stihnout alespoň na Valentýna- 😅 TĚSNĚ VEDLE ༎ຶ‿༎ຶ

No nevadí, Yoongi již slyší, ale tak... To neznamená konec knížky :3

-ᴋɪᴋɪ

1094slov❤️