Your voice [m.yg x p.jm]

𝑇𝐻𝐼𝑅𝑇𝑌-𝑁𝐼𝑁𝑇𝐻

𝐽𝐼𝑀𝐼𝑁

,, Ahoj Hyung,"usmál se, když vešel do kavárny a viděl svého nejlepšího kamaráda za pultem. Ten mu opětoval pouze lehký úsměv.,, Není tu Yoongi?"

,, Ne, dneska ne,"odpověděl otázaný a vlhkou hadrou utřel pult.,, Ale Namjoon ano. Ještě před tím, než mu začne směna."

Jimin se rozhlédl po kavárně a opravdu zmíněného doktora u stolu spatřil.,, Aaaaaa... ani Tae tu není?"

,, Taky ne, ani Jungkook, ani Hobi,"uchechtl se Seokjin a pokrčil rameny.,, Nevím, celkově tu mám málo zákazníků. Taehyung ale přece sám říkal, že se sem staví, ne? Nebo že se tu setkáte?"

Jimin vůbec nevěděl, co onen tmavovlasý chlapec dělá. Od jejich včerejšího rozloučení si ani nepsali, doufal, že se mu sám ozve, aby ho informoval o tom, jak to s Jungkookem šlo. Ale zřejmě ne. Nebo možná u Jungkooka zůstal a je už na cestě či dokonce stále ještě spí. Měl obavy co se stalo. Přeci jen dnes má volno, což zapříčinilo o volno jeho fotografa. O Hoseokovi věděl, že je v práci. Jungkook nedal vědět o tom, že by se stavil do Seoulu a Yoongi... u něj vlastně už ani neví co očekávat.

,, No... nebyli jsme přímo domluveni, jen jsem si myslel, že třeba dojede ještě dopoledne zpátky,"upřesnil Jimin a sedl si na barovou židličku.,, Můžu tě poprosit o malé latté?"

,, Ovšem, bude to 3 335 wonů (= cca 60 korun),"řekl blonďák a začal připravovat onen nápoj, zatímco mu modrovlasý chlapec dal na pult peníze.,, Stavíš se dneska za Yoongim?"

,, Nemám to v plánu, proč?"nadzvedl obočí Jimin.

,, Jen tak. Dneska přijdu domů celkem pozdě, tak jestli bys ho nechtěl zkontrolovat po obědě?"vysvětlil starší a prosebně se na svého kamaráda podíval.,, Jen se jít zeptat, zda je vše v pohodě, toť vše-"

,, Já vím, stejně bychom měli vyřešit to cosi mezi námi,"uznal mladší a podepřel si hlavu rukou o stůl.,, Je to k zbláznění. A nechat to být je moc frustrující."

,, Chápu."

Jimin se opět rozhlédl po kavárně, přičemž si jej Namjoon všiml. Pouze si s úsměvem zamávali. Dlouho se neviděli, modrovlasému chlapci tudíž přišlo jako dobrý nápad jít za ním po tom, co mu Seokjin připraví ono latté. Ani nevěděl, zda se třeba s Yoongiho stavem něco nedělo, nesvěřoval se mu s tím a on se nechtěl ptát. Ovšem věděl, že stále neslyší i s naslouchátkem v uchu. Jen se chtěl poptat.

Poděkoval svému kamarádovi, vzal si kelímek, zvedl se a rozešel se k hnědovlasému chlapci. Posadil se naproti němu a znovu se usmál.,, Ahoj."

,, Ahoj, Jimine,"oplatil mu pozdrav Namjoon a zavřel jakýsi spis.,, Jak se ti daří?"

,, Jo, jde to,"odpověděl otázaný a pokýval hlavou.,, I když... ne úplně vše. Odlítá mi model."

,, Opravdu?"nadzvedl obočí Namjoon.,, A už víš koho budeš místo něj fotit?"Jimin zakroutil hlavou.,, Ach tak. Hele, nechtěl jsem to vytahovat, ale vy jste se s Hoseokem rozešli, že?"Modrovlasý tentokrát přikývl.,, Je to kvůli Yoongimu?"

,, Ne,"vyhrkl ihned mladší a semkl rty k sobě. Oba zrazu věděli, že lže, a tak si povzdechl.,,Je to teď všechno zvláštní. Ale ono se vše zase spraví... doufám."

,, Jo, myslím, že se Yoongimu po operaci bude lépe žít. Půjde to jako po másle,"usmál se doktor a vyhlédl ven z okna. Jimin se na místě ztuhl a věnoval mu zmatený pohled.,, Sice na tom bude stále stejně, ale bez záchvatů mu bude určitě dobře a nemusel by ses o něj už tolik starat. Třeba se podaří vyrobit takové naslouchátko, aby mohl slyšet. Poté budou jeho problémy vyřešeny. Ta operace je jen začátek-"