Your voice [m.yg x p.jm]

𝐹𝐼𝑅𝑆𝑇

~First~

Kluk s tmavě modrými vlasy zazvonil a ubránil se syknutí, kvůli jeho bolavému rameni. Nemohl se dostatečně rozhodnout, co vše vzít do nového bytu, a tak má sebou jak tašku přehozenou na rameni, tak kufr u jeho nohou. Pro zbývající věci se rozhodl jet za pár dní.

Otevřel mu vyšší kluk a usmál se od ucha k uchu. Vlasy měl obarvené čerstvé do červena, oči měl až krásně tmavé. Na první pohled modrovlásému chlapcovi jménem Jimin připadal tento kluk velmi sympaticky.

,, Eh, dobrý den, jsem Park Jimin,"vyhrkl modrovlásý a vytvořil na tváři lehký úsměv.,,Vy musíte být Jung Hoseok."

,, Ano, to jsem já,"přitákal vyšší a ustoupil, aby mohl menší projít.,, Pojďte dál,"Jimin vešel do předsíně a rozhlédl se.,, A můžeme si tykat? Přece jen odteď jsme spolubydlící a vypadáte na podobný věk."

,, To bude fajn,"řekl Jimin a zul se.,, Je to tu moc hezké."

Hoseok měl už tak předsíň s menší chodbou do bílé a světle oranžové. Díky otevřeným dveřím do kuchyně mohl vidět, že kuchyně je spíše do hněda. Vypadalo to tu úžasně a moderně. Přesně takhle si to představoval, když se domlouval s majitelem bytu vedle něj. Jenže se ještě nedostali s tykání.

,, To jsi psal, když jsem ti poslal fotky,"uchechtl se červenovlásý.,, Doufám, že se ti tady bude líbit. Tvůj pokoj jsem uklidil, můžeš si tam dát věci."

Modrovlásý přikývl a šel za jeho novým spolubydlícím, který ho zavedl do jeho pokoje. Tento pokoj však byl jen do bílé barvy, usoudil, že Hoseok zřejmě nevěděl, jsou barvu by si přál. Nedivil se mu, byl naopak rád, že má tu možnost si to tu udělat podle sebe.

Hoseok odešel a Jimin si začal vybalovat první potřebné věci. Potřeboval se tu zabydlet co nejdříve, další dny by na to už neměl čas. Chtěl, aby měl vše hotové. Nedostatek spánku bude za chvíli na jeho denním pořádku. Obával se, že kvůli nové práci nebude mít na svého spolubydlícího čas.

Z kufru vytáhl tři fotky. Dvě položil na jednu s poliček, jedna byla s jeho kamarádem, druhá s jeho rodinou. Vždy měl rád svou rodinu, podporovala ho ve všem. Jeho nová práce nebyla výjimkou.

Lehce se usmál na třetí fotku a přejel přes ní prsty. Byl na ní on a hnědovlasý chlapec, který mu dával pusu na tvář. Několikrát se rozmýšlel, jestli ji třeba nespálí, avšak po tom, co pomyslel na to, že je to poslední fotka s tímto člověkem, nechal si ji. I přes minulost plnou nervozity a bolesti, si uchoval vzpomínky.

Postavil ji také na poličku a vrátil se k ostatním věcem. Naštěstí zahnal myšlenky a soustředil se pouze na vybalování. Celou cestu vlakem sem si slíbil, že se nebude zdržovat a bude vybalovat. Později-jak už bylo zmíněno-pojede pro další a bylo by to pro něj mnohem obtížnější.

,, Jimine?"oslovil ho červenovlásý u dveří a Jimin se na něj podíval.,, Byl jsi už někdy v Seoulu?"

,, Naposledy před dvěmi roky a něco,"odpověděl a poškrábal se na zátylku.,, Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys mě třeba neprovedl? Moc si na tohle město nevzpomínám."Nechtěl sem jezdit. To právě kvůli tomuhle místu měl bolestné vzpomínky. Avšak kvůli práci nemohl odmítnout.

,, A já ti to chtěl zase navrhnout,"zasmál se Hoseok a přistoupil k fotkám, přičemž ho Jimin bedlivě pozoroval.,, Kdo je to?"

,, Můj nejlepší kamarád, Jungkook,"usmál se a stoupl si vedle něj.,, Známe se odmalička."

,, A tohle?"vyptával se dál vyšší a ukázal na fotku s hnědovlasým chlapcem.

,, Můj bývalý přítel,"úsměv mu malinko povadl. Nerad mluvil o tom, co se dělo. V životě si však nemyslel, že ho o pár let později bude nazývat ex přítelem.

,, Vypadali jste šťastně."

,, Postupem času to nebylo zas tak růžové,"prohlásil menší a spojil si ruce za zády.,,Ale rozešli jsme se v dobrém. Neviděl jsem ho už dva a půl roku, jen... Jsme si párkrát psali."

,, Ah, to mě mrzí,"povzdechl si Hoseok a podíval se na chlapce vedle něj.,, Hlavně, že jste se rozešli v dobrém."Ačkoliv bylo nejlepší se s tím někomu svěřit, Jimin nechtěl ani Jungkookovi říct přesně, proč se rozešli. Nikdy to nikomu neřekl, připadal si... Až zoufale.

,, Hm, jo,"znovu nasadil svůj úsměv a došel ke kufru.,, Každopádně v pondělí už půjdu do práce. Mám tam být na osm."

,, Taky jsem ti chtěl říct, že kdyžtak ti udělám snídani a budu muset taky do práce,"přitákal červenovlásý a opřel se o stůl.,, Musím vyjít už v sedm."

,, Kde že vlastně pracuješ?"vyhrkl Jimin a začal si do skříně ukládat oblečení.,, Nevím, jestli jsi mi to psal."

,, Psal jsem ti, že pracuju jako prodavač v papírnictví, když jsme se bavili o tvém modelingu."

,, Nejsem model, jsem fotograf,"zasmál se modrovlásý a vytáhl z kufru poslední trika.,, Ale Jungkook také říkal, že bych se spíše hodil na modela. Bohužel, na to ještě nemám zas takový... Takovou možnost."Ovšem, že si z celého srdce přál, aby se stal modelem, jenže byl si až moc nejistý, a tak zvolil raději fotografa. Přesto je nadšený, že vůbec nějakou práci dostal a za slušné peníze.

,, Tvůj nejlepší kamarád se nepletl,"usoudil vyšší a prohrábl si vlasy.,, Firma Channel je velmi známá, máš hrozné štěstí, že ses tam dostal jako fotograf. Dcera mamčiny nejlepší kamarádky je model pro Channel."

,, Třeba jí budu fotit,"uvažoval Jimin a zavřel skříň.,, Ale pravděpodobnější je, že mi přidělí nějakého nováčka."

,, Upřímně si taky myslím,"uchechtl se Hoseok.,,Znáš někoho odsud?"

,, Ehhh, no, pár lidí ano,"zamumlal otázaný a založil si ruce na prsou.,, Bydlel jsem tu s mým bývalým. Musel jsem, chodil jsem sem na střední. Hned, jak jsem měl možnost odjet, odjel jsem."Doufal, že se sem už nikdy nevrátí, avšak ze všech prací, co chtěl, mu zbyla jen tahle. Stejně tak doufal, že onoho hnedovláska nepotká.

,, A on tady ještě bydlí?"

,, Já nevím,"odpověděl a pokrčil rameny.,,Ale... Měl jsem tu kamaráda, Seokjina."To právě tento člověk seznámil Jimina s jeho již bývalým přítelem. S Seokjinem se potkali na brigádě a později se spolu začali bavit i ve škole.

,, Kim Seokjin?"vyslovil Hoseok a Jimin přikývl.,,Něco mi to říká. A jak se jmenuje tvůj bývalý, jestli se můžu zeptat?"

,, Min Yoongi."

,, Toho neznám,"přiznal červenovlásý a zakroutil hlavou.,, No, můžu tě seznámit s mým nejlepším kámošem. Je to doktor v nemocnici, ale mám pocit, že momentálně bude mít pauzu."

,, Něco takového doktor mít může?"pobaveně nadzvedl obočí menší.

,, On na to má právo."

_______________________________________
안녕! (◍•ᴗ•◍)❤
Tak máme tu 'první' kapitolu ^^ Vím, že je to o ničem, ale dejme tomu takhle vždy začínají mé příběhy 🤣 Vážně se u tohohle snažím, čtu si po sobě některé úseky, ale kdyby náhodou, omlouvám se za chyby 🙏 No nic, doufám, že se kapitola líbila ✨

-ᴋɪᴋɪ

1067slov❤️