~Third~
,, Počkej, takže zkráceně,"přerušil Hoseoka modrovlasý a odložil cappuccino v kelímku.,,Ty ses seznámil s Taehyungem kvůli tomu, že k tobě chodil na vyšetření. Taehyung mezitím chodil na stejnou školu jako ty, Hobi, a vzal tě na párty, kde jsi byl i ty. Nepamatovali jste si na ten večer a poté se znovu seznámili? To je divný."
,, Je,"souhlasil červenovlásý a pokýval hlavou.,,Nebýt toho, že Joon přijel pro Taeho před školu, nejspíše bychom tu teď neseděli spolu."Jimina uchvacovalo, jakými způsoby se červenovlásý dokáže seznamovat s ostatníma. Jeden způsob divnější než ten druhý.
,, Ty jsi vlastně doktor jakoby v čem? Jestli chápeš jak to myslím?"obrátil se Jimin na hnědovlaska.
,, Pracuju na ušním,"odpověděl otázaný a podíval se na hodinky.,, Ah, to už je tolik? Za necelou hodinu musím být v nemocnici. Měl bych už jít."
,, Doprovodíme tě!"vyhrkl Hoseok a snědl poslední sousto čokoládového dortíku.,, Pojď, Jimine."
Modrovlásý přikývl a vstal. Zasunuli židle a šli směrem ke kase. Přišlo mu, že se za ním někdo otočil, avšak ignoroval to. Myslel si, že se už zbláznil. Nestávalo se mu to často, měl však pocit, že ho někdo pozoruje. Zvykl si a vždy ví, že je to jen výplod jeho fantazie.
Došli k onomu místu, kde už nestál blonďák, nýbrž paní ve středním věku. Jimina to mrzelo, chtěl ještě vidět svého staršího kamaráda. Pozval by ho ven a mohli by konečně sdílet své zážitky s tím druhým. V to doufal nejvíce, řekl by mu, jak se Jungkook dostal na vysokou či to, že si jeho máma otevřela svou vlastní kavárnu, která je momentálně nejnavštěvovanější v Busanu.
,, Psst!"ozvalo se kousek od něj a modrovlásý otočil hlavu na pravou stranu. Spatřil Seokjina, jak zametá u dveří.,, Hej, tak ale pojď sem."
Jimin se ohlédl na jeho dva nové kamarády a poté se rozešel směrem k blonďákovi.,,Co je?"
,, Sedí tam Yoongi,"upřesnil starší a kývl hlavou ke stolům.,, Černé vlasy."
Mladší se rychle rozhlédl, až spatřil černovlásého kluka s notebookem před sebou. Byl do onoho přístroje zahleděný jako vždy. Vypadal vyřízeně, rukou si opíral hlavu, Jimin jen čekal, až se mu zavřou oči. Nebylo úplně brzo, ale rozhodně nebylo pozdě. Venku se ani nestmívalo.
,, Jiminie, musím ti ale něco ří-"
,, Jimine, tak jdeš?"objevil se u nich Namjoon a zatahal ho za rukáv.,, Mám naspěch."
,, E-Eh, jo, už... Už klidně běžte, nějak vás dohoním,"vykoktal modrovlásý a už se hnal ke stolu, u kterého seděl hnědovlásek.
,, Není to jeho ex?"zeptal se Hoseok a nadzvedl obočí.
,, Vy o tom víte?"oplatil mu otázku blonďák a opřel se o smeták. Nevěděl sám, zda to Jimin někomu jinému někdy řekl. Ví, že na to nevzpomíná rád.
,, Jsem jeho nový spolubydlící, Hoseok, ale klidně mi říkej Hobi,"usmál se pyšně a natáhl k Seokjinovi ruku.,, Jiminův kamarád je i můj kamarád."
,, Jsem Seokjin, jsem radši, když mi budeš říkat jen Jin,"přitákal blonďák a ruku přijmul.,, A..."
,, Jo, to je Namjoon, můj kamarád,"vysvětlil červenovlásý a pokýval hlavou k jeho kamarádovi, který jim však nevěnoval pozornost.,, Chtěl jsem, aby se s Jiminem seznámili."
,, To je Min Yoongi?"
,, Jo,"odpověděli nastejno blonďák a červenovlásý a udiveně se na sebe podívali. Už teď oboum bylo jasné, že si budou rozumět.
,, Proč?"zeptal se stále pobaveně Seokjin a podíval se na nejvyššího.
,, Je to můj pacient."
𝑀𝐸𝐴𝑁𝑊𝐻𝐼𝐿𝐸 𝐽𝐼𝑀𝐼𝑁
,, Yoongi?"oslovil černovlásého kluka Jimin a zastavil se za ním. Ten se však na něj ani neotočil oči.,, Min Yoongi?"
Nakonec mu zaťukal prstem na rameno a nasadil svůj typický milý úsměv. Oslovený se na něj otočil, div mu nezaskočila káva. Modrovlásý nemohl přehlédnout ty jiskřičky v jeho očí. Bylo to snad z radosti? Z překvapení? Nebo ho už nikdy nechce vidět?
,, Ahoj, dlouho jsme se neviděli,"pozdravil ho a Yoongi jen zhluboka vydechl. A tak Jimin ukázal na židli před ním.,, Můžu se posadit?"
,, E-Eh, jo, sedni si,"v tu chvíli spatřil jeho úsměv. Byl pořád stejný. Zahřálo ho u srdce, když zjistil, že se starší stále usmívá i po jejich rozchodu.
,, Díky,"poděkoval modrovlásý a sedl si naproti chlapcovi.,, Dlouho jsme se neviděli. Jak... Jde život?"
,, Ž-Život?"zopakoval Yoongi a Jimin nepatrně pokýval na souhlas.,, Jo, vše je celkem v pohodě. A... A co ty?"Modrovlasému nemohla uniknout ta opatrnost a lehká nervozita v jeho tónu hlasu. Jakoby se bál každého slova. Nepoznával ho.
,, Mám se skvěle, dostal jsem tu práci fotografa v Channel,"odpověděl otázaný a spojil ruce před sebou.,, Píšeš stále písničky?"
,, Jo, píšu."
,, Dovolíš mi se podívat?"zeptal se mladší a natočil hlavu na stranu. Znejistěl, když starší mlčel a jen na něj koukal.,, Yoongi?"
,, Hm?"vypustil a nadzvedl obočí.
,, Jsi snad hluchý nebo co?"uchechtl se Jimin a Yoongi se kousl do spodního rtu.,, Tak můžu?"
,, Co?"vyhrkl černovlasý a Jimin se zamračil. Nechápal, co se s jeho bývalým přítelem děje. V životě ho neviděl takhle zmateného, jakoby se nedokázal orientovat ve slovech. Takový nikdy nebyl.
,, Yah, Hyung, tohle přestává být sranda,"zamručel modrovlásý nespokojeně a ohlédl se za chlapce. Místo jeho starého kamaráda nikoho jiného neviděl.,,Hele, budu muset jít. Jestli chceš, napiš a můžem zase někdy pokecat."
Yoongi nepatrně přikývl. Jimin se tedy zvedl, rozloučil se s jeho bývalým přítelem a rozešel se k východu. Nebyl si jistý svými slovy. Opravdu ho chce vidět takhle po víc jak dvou rocích? A vůbec se s ním ještě takhle vídat? Možná, přece jen by se ho alespoň mohl zeptat, jak se má a vyslechnout si novinky v jeho životě. Pokud však bude jednat, jako teď, nebude to zřejmě pro něj příjemné.
Zamával na Seokjina u kasy a vyšel z kavárny. Mile ho překvapilo, když spatřil jeho spolubydlícího stát na druhé straně ulice. Po Namjoonovi však ani stopy. No jo no, pospíchal, uvědomil si v duchu Jimin.
Rozhlédl se a rychlou chůzí se vydal přes cestu k Hoseokovi. Ona nejistota ho nutila své pocity a myšlenky sdělit právě jemu, aby věděl, co by si on o tom myslel. Yoongi byl dříve velmi otevřený a sebevědomý člověk, téměř vše potřeboval říct naplno. Právě proto měl občas Jimin strach z toho, co řekne, když se hádali či vedli vážnou konverzaci.
Teď to bylo prostě jiné. Čekal, že ho uvítá s jemným úsměvem a ihned se rozpovídá. Avšak ničeho takového se nedočkal, naopak mu přišlo, že se bál cokoliv říct. Či k modrovlasému už cítí takový odpor po jejich rozchodu, že s ním nechce mluvit o svém životě. Pamatoval si ještě na jeho zklamaný výraz, když uznali svůj konec.
,, Tak co?"
,, Hrůza,"přiznal upřímně Jimin a přistoupil k němu.,, Myslím to tak, že dříve byl jiný."
,, Takže to zřejmě moc příjemná konverzace nebyla, co?"mlaskl vyšší a zastrčil si ruce do kapes od mikiny.,, No, Namjoon si s tebou chce někdy promluvit. Takže chce vědět, jestli nebudeš mít čas tak... Pozítří? V neděli ho prý v nemocnici někdo zaskočí."
,, Jo, klidně,"usmál se menší a pokýval hlavou.,,Dáš mi na něj číslo?"
,, Ovšem."
_______________________________________
안녕! 🙌
Ano ano, jsem tu opět s další kapitolou ^^ Myslím, že tu chvíli budu aktivní víc, vzhledem k tomu, že jsem dokončila School Bitchies ಠωಠ-ᴋɪᴋɪ
1152slov❤️
ČTEŠ
Your voice [m.yg x p.jm]
FanficI přes to všechno stále vím, že tvůj hlas je překrásný. ----------------- •Yoonmin •Boyxboy ----------------- Start: 8.1.2021 End: 24.3. 2023