Julie and the Phantoms

Proč??

Zeptal se me proč jsme ve škole brečela.
I když jsem nechtěla tak jsem mu to řekla.
Řekla jsem mu že když mi bylo 12 let tak mi zemřela mamka, a když si na ni vzpomenu tak je mi smutno hlavně dneska protože zemřela v tenhle den.
Slzeli mi oči, Luk si mě přitáhl k sobě a obejmul mě, cítila jsme se s ním hezky v bezpečí.
Na to že ho znám sotva pár hodin mu věřím jako bych ho znala věčnost
Ani nevím jak ale nějaká jsme se ocitla obkročmo na Lukovi, který mě furt objímal.
Sice to bylo fajn ale bylo mi to už trochu blbý.
Pustila jsem se ho a chtěla vstát ale on mě chytil za boky takže mi to nešlo.
Začal se ke mě naklánět, když už byl blízko já ucukla, vstala, a utíkala pryč.
U dveří jsem potkala kluky, řekla jsem jim že už musím jít.
Aniž by jsem čekala že něco řeknou, odešla jsem.
Doma jsme to chvíli rozdýchávala, pak jsem šla do pokoje.
Šla jsem si zavřít okno, a když jsme se koukla do protějšího okna tak jsem myslela že odpadnu.
Stál v něm Luk, koukal se mým směrem, vypadal zklamaně.
Chvíli jsme na sebe koukali, pak jsme to už nějak nezvládla a lehla si na postel.
A tím pádem jsme nechala otevřený okno, což se mi vymstilo.
Usnula jsem asi v pět hodin odpoledne.
Spala jsem dlouho, teda dokud jsme se neprobudila, cítila jsem že mě někdo hladí po vlasech.
Když jsme se koukla na hodiny bylo půl dvanáctý, a to taťka odchází do práce.
Otočila jsem se a nebyl to taťka, ale byl to Luk.
Lekla jsem se ho co tady dělá, tak že jsem vylítla z postele.
On vstal taky, ptala jsem se ho co tady dělá.
Řekl že se mi chce omluvit za to v tý garáži, a protože to nechtěl řešit ve škole tak přišel sem.
Zeptala jsem se ho jak je tu dlouho, řekl mi že je tu asi dvě hodiny.
Radši jsem se ho neptala na nic víc.
On si sedl zpátky na postel a já si sedla vedle něho.
Řekla jsem že to v garáži nevadí, jen jsem prostě, nevím asi jsem byla nějak mimo.
Nedokázala jsem to pořádně vysvětlit ale Lukovi to asi nevadilo protože mě obejmul.
Tentokrát jsem naštěstí zůstala sedět na stejném místě.
Tím že bylo docela dost hodin se mi v jeho objetí zavírali oči.
Usnula jsem, cítila jsem jak mě pokládá na postel a přikrývá.
Chtěl odejít, ale já ho furt držela za ruku a nechtěla pustit, já to ani nevnímala.
Ráno jsem  se probudila brzy, když jsem se otočila spal vedle mě Luk, ruku měl okolo mého pasu.
Opatrně jsem vylezla, vzala si věci a šla se převléct do koupelny.
Pak jsem šla do kuchyně, na stole byl vzkaz že Carlos bude nějakou chvíli u tety a táta jel opět v noci někam za prací a zapomněl mi to říct a přijede tak za týden.
Takže tady budu zase sama to je fakt super.
Šla jsem udělat něco ke snídani, udělala jsem něco jako palačinky a kafe.
Já spíš měla jen to kafe, ani hlad jsem neměla, možná tím že bylo okolo sedmý ráno.