Julie and the Phantoms

Ani na to nemysli

Stal tam Luk.
Zvedla jsem se a na rovinu řekla ať se neptá a že mu nebudu nic vysvětlovat, on jen koukal a nevnímal.
Já šla zpátky do kuchyně, Alexe jsem poprosila ať si posbírá kluky, a ať je odvede domu.
Na nic se neptal, vzal jejich věci a čekal až přijdou, já se opřela o linku odkud jsem viděla na dveře.
Čekala jsem až půjdou, Alex šel první, ještě jednou jsem mu poděkovala a rozloučila, pak i s Regiem a nakonec Luk, ten vypadal že si chce povídat ale já se upřímně usmála a řekla ať nemyslí na to že to budu řešit, šla jsme je dveřím, obejmula jsem ho a nechala ho jít, I když se mu nechtělo.
Vrátila jsem se zpátky ke Carlosovi, řekla jsem že si ty věci zabalíme teďka ať pak máme klid.
Oba dva jsme šli do svých pokojů, já si vzala jen pár nejnutnějších věci, a pak jsem šla zavolat Flynn.
Když jsem ji to řekla tak asi dvacet minut vyšilovala.
Pak se uklidnila a šla si asi zabalit.
Přišel za mnou Carlos a něco držel v ruce, zeptala jsem se ho co to má v ruce, řekl že mu mamka dala text písničky kterou mu napsala a on by chtěl jestli bych mu ji zazpívala.
Řekla jsem že jo, podal mi ji, já si ji trochu pročetla, začala jsem ji hrát, byla to krásná písnička, byla o mě a Carlosovi když jsme byli malý.
Když jsem se koukla na Carlose tak brečel, šla jsem k němu a obejmula ho, zašeptala že mu moc chybí mamka, já se snažila být silná ale nešlo to, řekla jsem že i mě chybí.
Zeptala jsem se ho jestli má furt tu máminu fotku kterou jsem mu dala.
Na to ještě víc zesmutněl, zeptala jsem se ho co se děje, řekl že máminu fotku už přes týden nemůže najít.
Řekla jsem mu ať chvíli počká, našla jsem máminu fotku a dala mu ji ale ještě jsem se ho zeptala proč mi to neřekl, chvíli se smutně koukal a pak zašeptal že se bál že se naštvu.
Odpověděla jsem mu že ne, i já tu svoji fotku už několikrát hledala takže jsme na tom stejně.
Na to se zase začala smát, navrhla jsem že by jsme si mohli dojít někam na jidlo.
Tak to měl radost, a dodal jestli by jsme mohli i s klukama, to mě trochu zarazilo ale nakonec jsem souhlasila.
Šli jsme se převléct, já si sebou vzala telefon a malou kabelku s peněženkou.
Carlos už čekal u dveří, vzala jsem si boty a šli jsme pro kluky.
Přišli jsme k nim, zazvonili a chvíli čekali.
Přišel nám otevřít, Luk, a co by si neodpustil tak řekl: To jsem ti tak chyběl.
Nic jsem mu neodpověděla, řekla jsem že se s Carlosem jdeme někam najíst a pak možná někam kouknout když nás něco napadne, přišli tam i Alex s Reggiem, znovu jsem se jich zeptala.
Řekli že rádi půjdou, já jsem dodala že jim aspoň tímhle poděkuju za to jak mi pomohli i když nemuseli.
Chvíli jsme na ně čekali a pak jsme šli, pak se Carlos zeptal jestli mi nebude vadit jít do tý restaurace na rohu bloku, věděl že tam nerada chodím ale jednou to přežiju, řekla jsem že asi můžeme.
Kluci se zeptali v čem je problém, Carlos jim to chtěl říct, ale já mu do toho skočila a řekla že nic, možná i trochu naštvaně.
Koukali na mě zaskočeně, popostrcila jsem je aby jsme už mohli jít.
Když jsme tam došli tak si kluci šli sednout a já si šla odskočit.
Trochu jsme se vzpamatovala a pak šla k nim.
Když jsem došla k nim byl tam číšník, ale ne jen tak nějaký, byl to...