Srdíčka moje! Jsem tu s novou částí po extrémně dlouhé době, snad vás tu ještě mám ❤️ omlouvám se že dlouho nic nevyšlo ale nějak jsem neměla nápady, budu se snažit aby se to zlepšilo !!!❤️ Moc z vás mi psalo o další a další části a jsem vám všem moooc vděčná že mám tak úžasné čtenáře! I love u y'all.Enjoy it! ❤️
Veronika
Jen co mě Dominik vtáhnul do pevného objetí jsem se naplno rozbrečela, rádoby chlápek si přišel hrát na tátu a myslí si, že se z něj celý svět posere.
Myslela jsem, že to bude v pořádku, něco probereme a potom každý půjdeme domů s klidem a čistou hlavou, místo toho odcházím totálně vyklepaná, rozčílená a ubulená.
"Ššš..." Nik mě uklidňuje nebo se o to aspoň snaží a pořád mě pevně drží rukama na své hrudi, jde z něj pofit bezpečí, klidu a tepla, bohužel v této situaci to moc nepomáhá.
"Zavolám Kubovi ať svolá kluky, dáme brko, kouknem na nějakej film a bude dobře, okay?" Odtáhne mě od sebe a koukne se mi do očí. Jen vyčerpaně přikývnu a nechám se Dominikem zavést do jeho auta, přišla jsem pěšky.
.
Opět jsme se všichni sešli u Jakuba, přesně jak Dominik říkal, tak jsme taky udělali.
Vdechla jsem silný kouř do plic a zhluboka se nadechla, hned ze mě opadla zlost. S klukama je to jiné, neřeším nic, jakoby žádné problémy neexistovaly, jakoby mě drželi nad vodou, aniž by o tom věděli.
"Tak na co kouknem?" Tleskne rukama Hasan. Všichni kluci bohužel nemohli, Robin je v Ústí, Koky má rodinou sešlost a Jickson má nějaké zdravotní problémy, ale nic vážného. Místo toho za námi přijel Viktor, a všem se nám zvedla nálada hned o několik stupňů.
"Zahulíme uvidíme?" Navrhne Jakub.
"Jako co uvidíme?" Zasměje se Nik který to jako jediný nepochopil.
"Bože Citto ty jsi vážně ocas." Protočí očima Tokáč a všichni propadneme smíchu.
"To je film ty debile." Objasní mu Jakub.
"Vždyť já vím ne, jsem vás jenom zkoušel." Dominik se to snaží zahrát do outu ale moc se mu to nedaří. Nu což.
Všichni jsme zasedli na velký gauč a Kuba pustil Zahulíme uvidíme. Nebudu lhát tahle série filmů je skvělá, ještě když okolo sebe máte ty správné lidi, bohužel i přesto jsem nedokázala z hlavy vyhnat dnešní setkání s člověkem kterej si říká 'táta' jak směšné..copak si snad myslel že mu po tolika letech kdy se neobjevil ani neozval padnu k nohám?!
Opět se ve mě probudil vztek, zatnula jsem ruce v pěst a stiskla čelist.. Najednou moji ruku hladila cizí. Byl to Dominik který seděl vedle mě a koukal se na mě soucitným pohledem, jakoby mi říkal , ničeho se neboj, jsem tu s tebou. Pomáhala mi jen jeho přítomnost, nepotřebovala jsem lítost, ani utěšování, jen jsem si přála mít pocit, že tu samou někdo je, a drží semnou, který mi naštěstí Nik dával, a já nebyla schopna mu za to nijak poděkovat ani mu to oplatit..
Moje ruce se uvolnili a i když ztěžka jsem se na Nika usmála. Úsměv mi ihned opětoval a dále hladil moji ruku.
Zaklepala jsem hlavou a řekla jsem pro dnešek stop špatným myšlenkám.
Asi v půlce filmu se Jakub zvedl a odběhl do kuchyně.
"O co že přinese flašku a jídlo." Pošeptám směrem ke klukům.
"O tom žádná." Zasměje se Viktor a my ostatní s ním.
Přesně jak jsem říkala, Jakub asi po minutě přicupital s lahví Bechera a třemi balíčky chipsů. Všichni jsme se začali nahlas smát směrem k Jakubovi. Ten na nás jen nechápavě zíral a posadil se zpět na gauč.
"Co je vy bando tupejch debilů." Rozhodil rukama.
"Nic nic, jen jsi hrozně předvídatelnej." Mávne rukou Viktor.
"To není pravda ty hajzle!" Zasměje se Jakub a hodí po Viktorovi polštář. Poté rozdělá flašku a nechá ji kolovat. Myslím že tenhle den líp dopadnout nemohl.
Sice kratší sluníčka ale já věřím, že to pochopíte! Ještě jednou děkuju za všechny zpětnou vazbu, jste úžasní! ❤️