Druhý den..
"Tak co jsi mi chtěl říct?.." zeptám se nervózně.
"Je toho víc...nechci tě zastrašit, ani nechci aby sis myslela že to co dělám je jen tak.."
"Tak už to řekni." Pobídnu ho.
"Víš...nikdy tenhle styl života nebyl pro mě, a taky moc dobře víš že my dva to nikdy neměli nejjednodušší. Vlastně ani nevím jak to vysvětlit, tohle jsem nikdy necítil, ale od toho co jsme se zblížili je všechno jinak, nejsem na žádný vyznávání citů a to sama moc dobře víš, já prostě... zamiloval jsem se do tebe a mám pocit že teď kecám nesmysly protože nevím co víc ti k tomu říct..." Řekne a sklopí pohled ke svým nohám. Vezmu jeho bradu mezi palec a ukazováček a hluboce se mu zadívám do očí tak jako to vždycky dělá on. Tento pohled je ale jiný, je v něčem naprosto jiný a já nedokážu poznat v čem..
"Mám to stejně Dominiku, ale oba jsme z úplně jinejch světů, nepatříme k sobě , nejsem holka pro tebe.."
"Jsi dokonalou holkou pro mě, máš všechno co požaduje moje vysoké ego, jen jsem si to nikdy nepřiznal, ale teď už vím co cici, chci aby jsi byla moje.." zašeptá těsně před tím než spojí naše rty. Jakoby nic neexistovalo, jen já, on a tahle chvíle plná procítění. Nic víc nic míň. Miloval mě soudě podle jeho slov, já ale nevím jestli to cítím stejně, jestli opětuji jeho city, jediné co mě teď zajímá je tahle chvíle, žádné problémy, žádné hádky, žádné spory, jen tento dokonalý moment.
"Nevím co na to říct Dominiku..." Zašeptám po tom co se odtáhneme.
"Nemusíš říkat nic, jen chci aby jsi to věděla, dám ti času kolik budeš chtít ano babe?" Vezmu mojí hlavu do dlaní a já se úlevně usměji.
"Půjdeš ke mě?" Optá se nervózně.
"Plánuješ mě znásilnit?" Popíchnu ho.
"Mám v plánu ti dokázat že o tebe stojím." Řekne naprosto upřímně a já se opět utopím v jeho dokonalém pohledu.
"No, když to říkáš." Pokrčím rameny a nechám si s ním proplést prsty.
Dnes opravdu krátká ❤️ snad nevadí a líbí se ❤️ strašně moc děkuju za to jak jste dokázali tento příběh vynést tak vysoko! Jsem vaším dlužníkem 🙏Miluju Vás!!!!❤️
