Veronika
Právě jsem dokončila maturitní ročník a přestěhovala se do svého bytu. Už mě otravovalo být věčně pod dozorem rodičů i když mi je 19.
Cink
Dominik Citta: tak co ty nudná šprtko? Dorazíš na mojí párty?" Nad slovem šprtko jsem automaticky protočila očima, pan Citta totiž nesnesl když byl někdo v něčem lepší než on sám.
Veronika Matějovská: dej si odpal bezmozku.
Dominik Citta: srabko.
Choval se jako malé dítě, je o dva roky starší než já, dvakrát na základce propadl, ano, chodil semnou i na základku i na střední, a když už si myslím že od něj po tolika letech utrpení budu mít klid, zve mě na svoji párty.
Veronika Matějovská: v kolik?
Přece jen, to že jsem udělala maturitu nějak oslavit musím, nebudu tam přece s ním, bude tam plno dalších lidí, a taky jeho oplzlých kamarádů..
Dominik Citta: v 8 babe, budu se těšit :3.
Hodila jsem mu zobrazeno a rozhodla se jít nachystat. Můj byt byl ještě nevybavený ale nějaké věci jsem tu už měla, naši mi pomáhali se stěhováním.
Zalezla jsem si do sprchy a nechala na své bledé tělo dopadat horké kapky vody. Vždy jsem se ve sprše uvolnila tak jako u ničeho jiného. Můj mozek ale začal přicházet s obavami na dnešní večer, proto jsem zaklepala hlavou a rozhodla se ze sprchy radši vylézt.
Střední byla peklo, vždycky jsme se s Dominikem nenáviděli, je tak hrozně povrchní a egoistický.. nenávidím ho.
Před domem Dominika.
Jsem tu o hodinu později ale jak vidím párty začala i bez nudné šprtky. Pořád jsem váhala jestli mám jít dál nebo se prostě otočit a jet zpátky domů.
Chtěla jsem ale pánovi dokázat že nejsem tak nudná jak se zdá a pořádně to rozjet.
Jen co jsem vkročila zasáhla mě do nosu silná vůně trávy, cigaret a alkoholu, všude kolem mě byli polonahé holky a páry které si vzájemně vyměňovaly sliny.
Šla jsem kousek dál a spatřila toho blbečka, raději jsem se otočila a vydala se najít něco k pití. Když jsem došla k pípě natočila jsem si pivo a dala do sebe velký lok, nevím jak tenhle večer přežiju, mám hrozně divný pocit.
"Ahoj." Promluví na mě někdo. Otočím se na dotyčného a prohlédnu si ho, od někud ho znám.
"My se známe?" Optám se a opřu se o pult.
"Jakube s tou se nebav, to je ta nudná." Slyšela jsem za sebou a opět protočila očima.
"Kdyby byla nudná nezveš ji sem." Odpověděl mu Jakub bez toho aniž by se na něj podíval, upíral pohled na mě.
"Radši pojď než tě svoji nudností umučí." Přešel k němu Dominik a chtěl ho odvést pryč. Jakub ale vytáhl špeka a nabídnul mi.
"Mám svůj." Odpověděla jsem děkovně a poté svůj pohled odvrátila na Dominika který na mě koukal s vykulenýma očima.
"Ty hulíš?" Ukáže na mě prstem .
"Dost toho o mě nevíš." Mrkla jsem na něj a obešla ho přičemž jsem ho nezapomněla drknout do ramena a s vítězným úšklebkem jsem se odešla bavit. Bylo mi mnohem líp.
Sedla jsem na na gauč kde seděli další dva kluci a v křesle naproti nim další, něco hráli.
"Můžu se přidat?" Optala jsem se a přisedla si.
"Jistě." Odpověděl jeden z nich a představil se.
"Jsem Hasan." Podal mi ruku a hezky se usmál.
"Veronika." Odpověděla jsem.
"Hrajeme nikdy jsem, vážně se chceš přidat?"
"A trest je?" Zeptám se zvědavě.
"Za každý prst dolů jeden panák." Odpoví mi ten co sedí v křesle.
"Jsem Tomáš, a tohle je Jickson." Ukáže na kluka před sebou, jen přikývnu a pustíme se do hry.
Dominik
"Co to bylo za roštěnku? Ani se mi nestihla představit a tys to posral vole." Ptá se mě na ni pořád dokola Jakub.
"Moje spolužačka ze střední a ze základky vole." Protočím očima.
"Dohodíš mi ji?" Ptal se dál.
"Jsi upadl? Je to ta nejnudnější co tu je, čum kolik tu máš buchet a ty si vybereš zrovna jí." Plácnu se do čela.
"Však je dobrá." Skousne si ret a kývne hlavou k ní. Pozoruju ji, je pěkná, ale v hlavě má nasráno.
"Neříkám že není dobrá, jen je blbá jak vagón tupejch bruslí." Zasměju se.
"Líbí se ti, nechceš abych s ní něco měl že?" Drkne do mě Jakub loktem a podnapile se usmívá, mezitím co jí pozoruje jak do sebe kope minimálně šestého panáka.
"Posluš si, ale já ti ji dohazovat nebudu. Varoval jsem tě kámo." Poplácám Jakuba po rameni a odejdu na balkón si zapálit.
Nenávidím ji, jen Jakub si myslí opak, jak směšné, vždycky jsme se nenáviděli a byla to sranda, bavilo mě ji ponižovat , ji bavilo to stejné, ta nenávist Mezi námi byla víc než zábavná.
Z mých myšlenek mě vyrušil smích, byl to Jakub s ní. Oba úplně na šutr došli na balkón a Jakub začal rozpalovat špeka.
"Nikuu, Bráško, pojď za náma." Roztáhl ruce v náznaku toho že chce obejmout.
"Až tu nebude ona." Zašklebil jsem se, bavilo mě to, kurva moc.
Otočila se na mě a pomalu se ke mě rozešla, dívala se mi upřeně do očí a mé tělo se napnulo. Nevěděl jsem co má v plánu.
"Snad ti nevadí moje přítomnost." Zašeptala mi provokativně do ucha hned po tom co si mě zatáhla za zátylek níž, byla mnohem menší než já. Její rty se otřely o můj lalůček a já zkameněl. Bože můj, mám teď v kalhotách malý, velký problém.
Jako největší zbabělec jsem ji obešel a šel dovnitř, slyšel jsem jen její a Jakubův smích. Tohle ji vrátím mrše. Jen ji potřebuju dostatečně zhulit a opít.
Tak, vítám Vás u nového příběhu, omlouvám se že nepokračuji s těmi co jsem začala psát ale došly mi nápady co do nich psát, proto jsem vymyslela tento příběh, tak doufám že se Vám to zatím líbí, určitě mi dejte vědět do komentářů co si o tom myslíte. ❤️
