Tak to pokračovalo celý týden, nikdo z nich se neozval, ani blbá SMSka nic, a mě pomalu začalo docházet že mě prostě odřízli. Dominik jim určitě navykládal nějaké pohádky a prostě se rozhodli že mě nechtějí ve svých životech.
Rozhodla jsem se to raději neřešit a začít žít svůj život, naplno, a je jedno jestli s nimi nebo bez nich.
Oblékla jsem na sebe ↓.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A rozhodla se jít nakupovat. Je pátek, skoro 4 hodiny odpoledne, takže je čas si opatřit nějaké nové hadry a vyrazit na párty.
.
Přišla jsem domů akorát otrávená a vytočená, všude bylo lidí jako s prominutím nasraných, přecpané obchody a hlava na hlavě. Nenávidím nakupování! Jen jsem vážně potřebovala něco na sebe.
Bude osm. Je čas někam konečně vyrazit.
Během mého chystání a poslouchání písniček mě vyrušil brnící telefon. Byl to Dominik. Jen jsem se uchechtla a příchozí hovor vytípnula. Neměla jsem na něj náladu, na nikoho z nich, dokonce ani na Jakuba, a to je co říct. Nejsem žádná jejich děvka které se ozvou jen když něco potřebují. Nebudu skákat tak jak oni pískají ani omylem.
Volal mi asi ještě třikrát ale ignorovala jsem to, a jsem na sebe pyšná. Z volání to přešlo na SMSky a ty už přicházely i od Jakuba. Ale nereagovala jsem, dnešní noc je moje, a oni mi jí nepřekazí.
Zamknula jsem za sebou dveře a vydala se do nejbližšího baru. Usedla jsem a kývla na barmana.
"Co to bude slečno?" Optá se milým tónem.
"Něco silnýho." Odpovím s nezájmem. Jen se zachechtá a já protočím očima, což nemohl vidět protože byl zaměstnaný mícháním mého nápoje, který přede mě po chvíli postaví.
"Co v tom je?" Optám se podezřívavě.
"Něco silnýho." Mrkne na mě a já vytahuji peněženku.
"To je na účet podniku." Usměje se a já bez poděkování odejdu i s drinkem na parket. Vím že jsem jako ledová královna ale vážně na nikoho nemám náladu, prostě chci jen pít a bavit se, nechci aby si mě někdo všímal.
Začala jsem se vrtět do rytmu nejrůznějších remixů a užívala si pocit nekonečné svobody.
.
Po několika drincích jsem byla uřícená a nutně jsem potřebovala cígo. Proto jsem vylezla z klubu a zapálila si. Vdechla a pak jsem zase vydechla mohutný kouř když v tom mě někdo z mého rande s cígem vyrušil.
"Telefon nezvedneš ale do klubu jdeš?" Řekne někdo za mnou a já leknutím nadskočím.
"Sliby neplníš ale lekat před klubem mě budeš? Nemám na tebe absolutně náladu." Řekla jsem když jsem se přesvědčila jestli je to doopravdy on.
"Jaký sliby?" Zeptá se nechápavě.
"Řekl jsi že se ozveš." Povytáhla jsem obočí.
"A my spolu snad chodíme, to je to moje povinnost?" Zasměje se a já zatnu ruce v pěst. Mám takovou chuť mu natáhnout, vaří se ve mě krev, to kurva nechápe že mě jeho kecy nezajímají? Že nemám náladu se s ním vybavovat?
"Ne, toho se bát nemusíš. Ale pro příště, pak se nediv že ti nezvedám mobil. Bavit se umím i bez vás, a víš co? Je to úžasný!" Zařvu na něj a trochu vzteku ze sebe uvolním. Lidé kteří vychází z klubu na nás divně koukají a mě vážně přeteče můj hrneček trpělivosti.
"Hleďte si svýho kurva!!" Zařvu na skupinku náctiletých a zapálím si další cígo.
"Nechtěla by ses uklidnit?" Optá se mě Dominik a já k němu zvednu pohled.
"A nechtěl by jsi jít třeba do hajzlu?" Zamračím se a rozhodnu se odtud raději vypadnout.
"Počkej!" Zařve za mnou ale já to ignoruji. Ano vím, chovám se jako kravka a jsem taky dost opilá, ale nemám ráda když někdo něco slíbí a pak to nedodrží. Jsem prostě typický rak, jsem moc citlivá, ale nechceš mě nasrat. Dokážu být hodně zlá a pomstychtivá.
"Dej mi pokoj Tendo." Zašeptám si pod nos když v tom mě Dominik doběhne.
"Co je to s tebou?" Za ruku mě stáhne a otočí mě čelem k sobě.
"Jako by tě to někdy zajímalo, nech mě být." Řeknu otráveně.
"Ne nenechám, až mi řekneš co se děje." Trvá na svém a mě tohle vážně přestává bavit.
"Ty se děješ, celej váš tým se děje. Prostě mě nechte být, nechci na tebe být ještě víc hnusná než teď tak mě prostě nech být, a žij svůj život, stejně jako já ten můj." Na to mi neodpoví a jen sklopí pohled. Jen se uchechtnu a vymaním se z jeho sevření.
Dominik
Koukám jako blbec na její vzdalující se siluetu, je rozkošný jak se motá, ona celá je rozkošná, ale bohužel, chtěla abych jí nechal a to taky udělám. Nechci ji stát v cestě, a slíbil jsem, že udělám vše co bude chtít.. proč nebo komu jsem to slíbil se dozvíte později... Já teď ale cítím že tohle je správná věc, i když mi už teď chybí...ale slib je slib, budu jí chránit i přes to že mě nejspíš nenávidí..
