O pár týdnů později
Jakub
"Ničeho se neboj Nikol, budeš se jim líbit." Snažím se uklidnit svoji dlouholetou kamarádku.
"Když ja nevim Kubo, vy všichni jste z úplně jinýho světa, bojím se, že si s nima nebudu mít co říct." Řekne sklesle.
"Hele i kdyby, je tam Verča, a ta si sedne snad s každým."
"Tak Verča? To ses nezmínil ty darebáku jeden." Bouchne mě do ramene se smíchem.
"Tak hele, je to jen kamarádka, jo je to kost a je hrozně milá , vtipná, prostě úžasná holka, ale je to úplně jiná liga a docela obtížná kořist, navíc do ní dělá Dominik takže..."
"Takže?"
"Ale nic, prostě nejsem kreten abych mu dělal do holky."
"Odkdy tě zajímá co chtějí ostatní?" Založí si ruce na prsou.
"Věci se změnily holka, jo a ještě něco, hezčí si když mlčíš." Mrknu na ni a s pohlavkem který jsem právě schytal otevřu dveře od studia.
.
Veronika
Kluci dnes celý den nahrávají a já trávím svůj čas s nimi. Čekáme akorát na Jakuba, který se Bůhví proč zdržuje, prej něco chystá.
Najednou se otevřou dveře a do nich nakráčí Jakub, a hned v jeho patách vyšší blondýnka.
"Nazdar bando! Někoho vám vedu!" Zařve Jakub na celé studio. Ani to pomalu nedořekl a už u nich stál Dominik. Je to mezi námi poslední dobou divné, oba jsme odtažití, asi si oba potřebujeme srovnat co vlastně chceme.
"Čau jsem Dominik. Yzova pravá ruka." Pochválí se.
"Jsem Nikol, těší mě." Usmějí se na sebe a ve mě se probudí žárlivost. Nedám na sobě ale nic znát, a se sebevědomou tváří jdu přímo k tomu děvčeti. Předběhne mě ještě Koky a Robin.
"Ahoj, jsem Veronika." Snažím se vypadat co nejvřeleji.
"Ahoj, Nikol, moc ráda tě poznávám, Kuba o tobě moc hezky mluvil." Zvláštní on o tobě ne. Vůbec.
"Jako on? Tomu nevěřím." Samozřejmě to Kuba pochopí a zasmějeme se.
"No aaa , jak to spolu máte? Chodíte spolu?" Neubráním se otázce.
"Ne ne, s Kubou se známe už skoro od plenek, jen jsme se teď dlouho neviděli, hodně cestuju a tak." Vysvětlí mi.
"Hele holky máme moc práce, nevadí vám když vás tu nechám o samotě?" Přiběhne Kuba po chvíli.
"Ne jasně že ne." Řekne Nikol a hned v zápětí se podívá na Dominika. Už je to tu zas..
"Hele víš co? Zajdem na drink. Zvu tě." Tlesknu rukama.
"Dobře moc ráda."
"Veroniko ne že z ní uděláš taky takovýho alkoholika jako seš ty!" Pokárá mě Jakub.
"Jestli to nechytla od tebe, tak ode mě určitě ne." Mrknu na něj a se smíchem odcházíme ze studia.
V baru.
"Co vlastně děláš za práci?" Optam se.
"Jsem módní návrhářka, proto to cestování, pořád jen nějaké schůze, přehlídky, znáš to." Protočí očima.
"Tak to je super."
"Ani ne, docela mě to sere." Řekne a zapálí si cigaretu.
"Co vůbec ty? Jak jsi se seznámila s klukama?"
"Jsem Dominikova spolužačka ze základky i ze střední, šla jsem na jeho party po tom co jsem udělala maturitu, nenáviděli jsme se, ale Kuba si mě oblíbil a seznámila jsem se i s ostatními, nakonec je všechno fajn a jsem za ty paka vážně ráda." Společně se zasmějeme a v tom nám na stole přistanou dvě Margarity.
"No a ty a Dominik?" Zeptá se na můj vkus docela provokativně.
"Je to dost složitý, ale už jsme v pohodě prostě kámoši."
"Vážně?"
"Jo..teda jak kdy, nějaký úlety tam byly, vlastně ani jeden teď nevíme na čem jsme." Zakroutim hlavou.
"Chápu..já jen že..asi by si měl chlapec pohnout než to udělá někdo jinej." Šibalsky se pousměje.
"Teď nechápu co tím myslíš." Zamračím se.
"Nic nic...jen Kuba je z tebe celej pomatlej."
"Cože? Ne." Zasměju se. "Kuba je jako můj starší brácha tohle je blbost."
"Jsi snad slepá holka?" Nevšimla sis jak na tebe kouká?"
"Ne to vážně nevšimla.." Tu holku znám pár minut a už mi udělala neskutečnej bordel v hlavě...
Tak co? Uděláme nějaký drama? Nebo Nikol prostě bude v pohodě holka a nebude dělat problémy? Napište mi to do komentářů!!! ❤️
