Wicked

V.

Za pár minut už stála v čele mohutného dřevěného stolu, na kterém bylo rozložených několik map a po jeho stranách mezi sebou nervózně mluvili správci města, maršálové a důstojníci.  Po její levé straně stál Quieran a s kamenným výrazem pozoroval mapy, jakoby se snažil rozluštit těžkou hádanku. Zprava na sobě ucítila pronikavý pohled Hudsona, který čekal, až Denali oficiálně zahájí schůzi a vyzve ho ke slovu. A tak to udělala.

,,Ticho." Zpražila všechny hovořící výhružným tónem. Otočili se jejím směrem a zmlkli.

,,Předávám slovo generálu Hudsonovi, a opovažte se ho někdo přerušit. Toto je akutní rada, naším úkolem je nashromáždit fakta a co nejrychleji problém vyřešit. Pokud někdo bude narušovat tempo nebo zdržovat, odejde z této místnosti bez titulů a možná bez končetiny. Je to jasné?" Podívala se jednomu po druhém zlověstně do očí a přitom se sborově ozvalo 'ano'.

,,Dobře," Otočila se napravo. ,,Generále Hudsone, začněte."

Napřímil se a najednou z něj na míle daleko vyzařovalo charizma a autorita. Žádný prostor pro dohadování. Opřel se oběma rukama o desku stolu, zadíval se na mapu a ukázal prstem ke středu Zenitu, na kraj Astorie.

,,Byli jsme už téměř na konci obhlídky, v malém městě jménem Monte Lao, které je téměř v srdci světadílu, takže má nejblíže k hranicím jak s Thiagem, tak s Ivory. Při schůzce se správcem jsme zjistili, že toto město už týden pravidelně plení skupina nájezdníků a zajímají rukojmí. Neví však, jestli to jsou povstalci, nájezdníci z Ivory nebo nájezdníci z Thiaga. To je teď naše priorita. Potřebujeme zjistit, kdo za tím stojí a jaké má záměry, abychom se mohli domluvit na dalším postupu." Zvedl oči od mapy k ostatním, kteří rozrušeně mručeli a pak se otočil na Denali a věnoval jí vědoucí pohled.

Znepokojeně nakrčila obočí a s pohledem upřeným na Monte Lao nahlas přemýšlela.

,,To mi chcete říct, že někdo celý týden plení město, a my se to dozvíme až na základě namátkové obhlídky?" Vyprskla. Pocítila žhavý uhlík v krku, který jen rozdmýchával její narůstající vztek. Co si ten správce vůbec myslel? Denali si to sama pojede obhlédnout už jenom proto, aby mu zaživa vydloubla oči z důlků. 

Hudson poraženě přikývl hlavou, a světlé vlasy- teď už upravenější, se mu svezly do čela.

,,V tom případě mi přijde jako jediná správná možnost jet město osobně navštívit. Potřebuji slyšet svědectví a vidět následky na vlastní oči. Generále Hudsone, sestavte oddíl vojáků, kteří nás budou doprovázet a kterým budete velet. Jelikož jste ve městě byl, tak nás tam dostanete nejrychlejší cestou. Nesmíme zbytečně ztrácet čas."

,,Provedu, Veličenstvo." Odpověděl a ona věděla, že už v hlavě přemítá, koho vezme s sebou.

Za ticha, které najednou naplnilo místnost, si prohlížela shromážděné správce a rozhodovala se, kdo se k nim na cestě taky připojí. Aby nahradil toho neschopného červa, který čte dětem pohádku na dobrou noc, zatímco vedle v domě řádí nájezdníci.

Zastavila se pohledem na rusovlasém čtyřicátníkovi. Nebyl tak důležitý, takže ho tady mohla postrádat, a zároveň působil loajálně, což byla jedna z vlastností, které si u poddaných cenila.

,,Lorde Burathu, vy se k nám taky přidáte," Řekla rozhodně a on přikývl. 

,,Potřebuji mít u hranic někoho schopnějšího, kdo bude podávat hlášení klidně každý den, abychom byli v obraze až se sem vrátíme. Nezklamte mě, nebo dopadnete stejně jako ten ubožák, kterému jedu zpřelámat kosti." Zasyčela a dívala se, jak mu vystrašeně poskočil ohryzek.

,,Rozumím." Vydechl přiškrceně.

,,To bychom měli." Otočila se na generála Quierana a zpříma se mu podívala do tváře. 

,,Mezitím, co budu pryč, tak vám dávám na starost chod armády se vším všudy. Vojáci budou každé ráno podstupovat dráhy na zlepšení hbitosti, které jsem dnes dopoledne ustanovila, a až přijedu zpátky, tak si zkontroluji, jestli moje rozkazy berete vážně. Za tři dny proveďte nácvik obrany při obléhání, jak je domluveno, to snad zvládnete i beze mě. A chci, aby jste události každého dne zapisoval. To si taky po příjezdu prohlédnu." Sjela ho podezíravým pohledem od hlavy až k patě. Jeho kamenný výraz se od začátku jednání nezměnil, ani se nezdál být znepokojený. Správného vojáka by nic vyvést z míry nemělo- jeho stabilita byla jeden z důvodů, proč ho ustanovila generálem. Něco se jí na něm ale nezdálo.

,,A nikoho hodnost nepovyšujte. Budu pryč jen týden a půl, takže vám nezpřístupňuji žádné ze svých pravomocí." Dodala odhodlaně. Teď se jím nebude zabývat, na práci měla důležitější věci.

Dále přenechala velení města jednomu ze starších zkušenějších správců, a také mu přednesla všechny své požadavky. Bylo jich tolik, že je musel zapisovat na kus pergamenu.

Když byla porada u konce, všichni vypadali vyčerpaně a za okny se začalo stmívat. Nechtěla to zbytečně prodlužovat, sama se těšila na svou večerní lázeň a přemýšlela nad tím, jaké jídlo si nechá přinést do komnat. Vrhla na shromážděné poslední pohled a zkoumala, jestli se jí někdo z nich za dobu její nepřítomnosti nebude snažit podrazit. Všichni se tvářili pokorně. 

,,Vyrazíme zítra za úsvitu. Generál Hudson se potřebuje pořádně vyspat a my ostatní protřídit myšlenky. Tímto je porada u konce."