Wicked

II.

Ležela na jedné ze svých krémových pokrývek, a dívala se do stropu. Unavovalo ji věčné čekání na služebné, než připraví její ranní koupel.
Zvedla se do sedu a spustila nohy z postele, aby si nasadila měkoučké bačkory.
Včera ji navštívil lord Marcel a rozhodl se, že bude přede všemi zpochybňovat navýšení daní.
Ach, jaký to byl blázen.

Za trest ho Denali poškrábala na krku a uřízla mu malíček. Pak ho nechala, ať v bolestech vydrhne koberec, který ušpinil.
Pomalým krokem došla k velikému oknu a přitom se zabalila do semišového pláště v purpurové barvě. Do místnosti proudilo jasné ranní světlo a vrhalo odlesky na zlaté svícny, které měly cenu kdekterého obyčejného domu.
Přiblížila se ke sklu a rozhlédla se.
Z okna byl na město velkolepý výhled.

Celé bylo obehnané vysokými hradbami ze studeného kamene a na strážních věžích visely obrovské rudé prapory Astorie, jedné ze tří zemí světadílu jménem Zenit.
Město se jmenovalo Celeste a jelikož bylo hlavní, tak patřilo mezi dominanty této země.
Na pravé straně se rozléhala Východní čtvrť, která byla útočištěm většiny místních zbohatlíků a šlechticů.
Po zarovnaných dlážděných ulicích popojížděly honosné kočáry tažené plnokrevnými koňmi a trávníky v zahradách většiny vil byly dokonale zarovnané. Lidé se vznešeně procházeli po chodnících v párech, dámy s vějířky, které se snaží zaslechnout všemožné drby a páni porovnávající si svoje bohatství se sousedy.
Vsadila by se, že jsou to všichni do jednoho snobi a ty ze srdce nenáviděla. Nejvíce ty, kteří předstírali, že jsou někým kým nejsou, a nakonec uvěřili vlastní lži.V této čtvrti se nacházely drahé putyky s vybraným jídlem a často se v některém ze sídel konal tematický ples, na který směli pouze lidé uvedení na uvítací listině. A že to byly divoké večírky na vybranou společnost.

Druhá strana města už taková nebyla. Západní čtvrť, spíše nazývaná Bída, byla zase hnízdem zločinců, vyhnanců a plná zhýralostí, které neznaly žádné meze. V místních krčmách se podávalo zvětralé pivo a noc co noc se neobešla bez opileckých bitek. Na krajích ulic se promenovaly kurtizány prahnoucí po jakémkoli kšeftu a místní děti vybíraly lidem kapsy. Procházka těmito ulicemi po setmění byl velký risk, zvlášť pro ženy.

Uprostřed toho všeho bylo velké kruhové náměstí, kde sídlí Největší trh. Tam se prodávalo všechno, od čerstvého pečiva po zbraně. Dokonce se tam podle jejích informací scházeli i obchodníci z černého trhu. 

Za hradbami se rozléhaly dlouhé pláně zeleně a zemědělské plochy. Astorie byla vyhlášena svou úrodnou půdou, pěstovala se zde jak kořenová zelenina, tak obilí a vysazovaly se ovocné sady.

Odlepila se od okna a přešla ke svému nočnímu stolku, na kterém se nacházela lahvička s její nejoblíbenější vůní- vanilkou. Dokázala ji jako jediná ukolébat ke klidnému spánku, protože jinak by celou noc jen přemýšlela. Najednou se otevřely dveře od koupelny a v nich stály její služebné. Mlčely, dokud jim nepokynula, že smí promluvit.

,,Vaše Veličenstvo, lázeň je připravena."

.           .           .

Po lázni se rozhodla, že dnes osobně zkontroluje výcvik armády. Místo skandálních šatů, které měla tak v oblibě, radši zvolila kožený bojový oblek, který měla ušitý na míru. Ze stojanu zbraní v předsíni jejích komnat si vzala pár dýk, a automaticky je zastrkala do obvyklých míst. Nechala služebné, ať její vlasy vyčešou do vysokého rudého ohonu a k pásu si připnula meč. Diadém vynechala- je při výcviku nepraktický a ona nepotřebuje neustále nosit znak svého postavení, když stejně všichni vědí, kdo je, ať už s diadémem nebo bez něj.

Když dorazila na dvůr u kasáren, okamžitě se k ní přitočil jeden z dvojice jejích generálů, generál Quieran. Na tváři měl mírné strniště a delší tmavé vlasy stažené do culíku. Nádherná zbroj s nápadným rudým erbem na hrudi prozrazovala hodnost a zároveň podtrhovala jeho mohutnou vypracovanou postavu. Druhý generál- Hudson, byl právě se svým oddílem na obhlídce celého území Astorie, kam ho před dvěma týdny vyslala a ze které se měl ještě dnes vrátit. Znala se s ním už léta, po celou dobu jejího kralování jí stál po boku a plnil její rozkazy.

,,Veličenstvo," zasalutoval Quieran. Při pohledu na jeho jednotvárné tmavé oči se Denali trochu zastesklo po Hudsonově pohledném obličeji, na který se dívala mnohem raději. Jenom trochu.

Vojáci právě trénovali ve dvojicích boj jeden na jednoho a byli tak zabraní do boje, že si ani nevšimli příchodu své královny. Potlačila zavrčení.

,,Svolejte vojáky." Řekla stroze, aniž by mu věnovala sebemenší pozornost. Popadl trumpetu a kasárnami se rozezněla svolávací melodie. Téměř ihned se vojáci začali řadit do úhledných řad a zaujímali narovnané hrdé postoje. 

Takhle to má vypadat, pomyslela si, zatímco je spokojeně pozorovala.

Když už se zdálo, že jsou nastoupeni všichni, generál se napřímil a vydal rozkaz.
,,POKLONIT!" Zařval, aby ho slyšeli i vojáci vzadu. Všichni jako jeden muž poklekli na jedno koleno, sklonili hlavu a ruku v pěst si přitiskli na srdce. 
Chvíli si ten výjev užívala, a pak krátce pokývla na Quierana.
,,VZTYK!" Zavelel znovu hlasitě a vojáci byli v tu ránu na nohou.

,,Desátníku Lemone, má někdo na dnešek nahlášenou absenci?" 
Lemon vystoupil jedním krokem z první řady a zasalutoval. Vypadal spíš jako obrovská hora svalů, než jako člověk.
,,Ne pane." Odvětil generálovi a zase se zařadil mezi ostatní.    

Protáhla si ztuhlé paže nad hlavou a cítila na sobě zaujaté pohledy.
,,Tak to rovnou můžeme začít." Pronesla a začala pomalu přecházet od jednoho konce řad vojáků ke druhému.
,,Dnes budu přítomna na výcviku boje jeden na jednoho, a budu prověřovat vaše schopnosti. Vyberu si namátkou pár z vás, se kterými se sama pustím do boje, a když prokáží požadovanou bojeschopnost, zvýším jejich hodnost o jeden stupeň." Vojáci si mezi sebou začali udiveně šeptat. Pozvedla ruku a ve vteřině zvuk ustal.

,,Jako prvního si vybírám tebe." Ukázala prstem na desátníka Lemona.