Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 11

Sedím si tu nachodníku, sluním se a najesnou se tady objeví on.

Proč, co jsem komu udělala?! Chvíli jsme na sebe zírali, protože jsme čekali kdo z nás dvou začne mluvit první. Ale proč bych měla začínat já, on je ten kdo to zkazil. Nevidržel to a promluvil.

,,Becky, vůbec nechápu co se včera v noci stalo. Nevim proč si včera odjela s Ashtonem a nepočkala na mě. Co se stalo?", Luke už nezněl naštvaně, ale spíš zklamaně a nešťastně. Jediný kdo by se tak měl cítit jsem já.

,,Ale já to chápu až moc dobře Luku a nevím jestli mám náladu se o tom s tebou bavit. Chci odsud zmizet a zapomenout na všechno!", začala jsem zvyšovat hlas až se mi zlomil a mě se začaly do očí hrnout slzy. Nechtěla jsem se na něj dívat a tak jsem se otočila jinam a hodila jsem si vlasy tak, aby mi neviděl do obličeje.

Naklonil se ke mně, dřepnul si a odhrnul mi vlasy.

,,Becky, já nevim co se stalo. Musíš mi to říct, chci to vyřešit. Nechci, aby ses trápila, láme mi to srdce.", začal šeptat.

,,Nevím, proč by ti to mělo lámat srdce, protože už spolu nejsme Luku! Chápeš?! To tys mi zlomil srdce jako první! Doslova.",pak jsem zmlkla, slzy mi tekly proudem a já na něj zírala co na to řekne.

On na mě jen překvapeně hleděl. To překvapení v jeho očích nebylo hrané a proto jsem nečekala déle a začla znovu mluvit.

,,Víš, Luku....já....prostě jsem tě včera viděla na zahradě s Lydií. Nejprve jsem si myslela, že si jen povídáte, ale pak jste po sobě skočili a začli se líbat a to já nesnesla. Chtěla jsem utéct, ale Ash mě zastavil a nabídl mi, že mě odveze domů. Přesněji k Lydii domů."

,,Počkej, ale o tom, že bych se líbal s Lydií nic nevím. Nějaký dvě holky mě od tebe odtáhly. Říkaly, že se se mnou chce Lydie usmířit. Tak jsem si řekl, proč ne? Lydia na mě čekala v zahradě a v ruce měla dva kelímky. Dala mi jeden a řekla ať se napiju na znamení přátelství, a tak jsem se napil a pak už si jen pamatuju jak na mě někdo skočil,pak mě nějaký nabušenci hodili do keřů a nechali samotného.", hladil mě po ruce a díval se mi upřímně do očí.

,,No jo, jenže já ráno potkala Lydii, která v ruce držela jeden z tvých náramků, který si měl na té párty a tvrdila, že si s tebou pěkně užila. A to mě přesvědčilo a utvrdilo v mém tušení, že jste spolu spali. A ona mi to pak ještě potvrdila. Samozřejmě sem jí uvěřila.", už jsem to nevidržela a rozbrečela jsem se ještě víc, při pomyšlení na to, že ta kráva spala s Lukem.

,,Ale počkat, vždyť ho máš na ruce!", zaskočilo mě, že máten náramek na ruce a pak jsem si dokonce všimla několika viditelných modřin na obličeji a rukách.

,,Co je?", zeptal se udiveně.

,,No máš na ruce ten náramek co mi ukazovala Lydia dneska ráno! Počkej, máš ho i trochu zničený a ten co mi ukazovala vypadal jako nový."

,,Jo ten můj taky, kdybych neskončil pomlácenej v keřích na cicí zahradě.", sklopil hlavu, ale já mu ji narovnala.

,,To vidim, že pomlácenej. Si samá modřina!", vyhrkla jsem, ale on se jen ušklíbl.

,,To nic neni, spíš mě víc trápí náš vztah."

,,Omlouvám se, že jsem před tebou utíkala a nenechala si to vysvětlit."

,,Jak utíkala, snad schovávala, ne?"

,,To taky, ale když už si říkáme pravdu, tak bys měl vědět, že jsem byla u Ashtona. A když si ráno přišel tak jsem utekla. Nemohla jsem v noci spát, potloukala jsem se ulicemi a narazila na Ashův dům. Ale nic nebylo přísahám, každý spal jinde. Já na sedačce a on musel spát na zemi, na koberci.", Luke se na mě chvíli nevěřícně díval, už jsem si myslela, že mi nebude věřit.

,,Jsem rád, že jsi mi řekla pravdu. Tak co jsme v pohodě? Všechno odpuštěno?"

,,Ano, všechno je okay!", povalila jsem ho na chodník vedle svých věcí a držela jsem ho tak pevně, že lapal po dechu.

Po chvíli válení na zemi jsme se zvedli.

,,A kam ses vlastně chystala s těma kuframa?", začal se křenit.

,,Odstěhovala jsem se od Lydie a skončila jsem tady, za prvé už jsem neutáhla ty kufry a za druhý bych stejně skončila někde na ulici."

Začal se mi smát a popadl můj batoh i kufr. Batoh si dal na záda, kufr do jedné ruky a druhou rukou mě popadl a směřoval ke svému autu.

,,Ty neskončíš na ulici, budeš bydlet u mě, aspoň nebudu muset jezdit před twn strašnej barák a koukat se na znechucenou Lydii jak si hraje na to, že je v pohodě.", usměl se a dal mi pusu do vlasů.

,,Tak děkuju, to si ani nezasloužim.", ušklíbla jsem se.

,,Zasloužíš za to všechno co si musela zažít.", nastartoval a zapnul rádio.

*******************************

Tak tady je můj pokoj. Než se tu zabydlíš, tak slibuju, že ho uklidím, neboj.", položil mé věci do rohu svého pokoje a zavedl mě představit své matce.

Byla jsem nervní, vždyť jsme se s Lukem znali celkově dva týdny a on už mě představoval své matce.

Chvíli si mě prohlížela, a pak řekla, že rozhodně nemůžu spát v Lukově pokoji, ledaže by tam nebyl a spal by v obýváku a nebo v jednom z pokojů po jeho bratrech, kteří už tu dávno nebydleli.

Luke se ujal slova a řekl, že mu je už přes osmnáct a že si může dělat co chce. Prý si našetřil peníze a koupil menší domek, do kterého se stejně jednou chtěl přestěhovat.

Šel do pokoje sbalil si, vzal i moje tašky a odtáhl do auta. Stihla jsem jen pípnout nashledanou, aby paní Hemmingsová neřekla.

Luke mě nechal v autě a dohadoval se s mámo jak to nakonec udělá.

,,Tak co, jak to dopadlo. Ja tvá mamka naštvaná?", zeptala jsem se starostlivě.

,,Ne, teď už ne. Všechno jsme si vyříkali a ona to pochopila. Takže v pohodě."

*********************

,,Jsme tady, naše nové sídlo.", ukázal na rozkošný menší žlutý domek, obrostlý nějakou pnoucí rostlinou, která kvetla oranžově.

,,Páni! Ten je nádherný. Ale nepobudu tu moc dlouho, za půl roku odjíždím."

,,To máme, ještě spoustu času.", vzal mě okolo pasu a vedl dovnitř.

Vnitřek domku byl obrovský! No, ne obrovský, ale celkem prostorný. Kuchyně propojená s obývákem. Barový pult s židlemi, jídelní stůl.

Plazmová televize, kožená sedačka a stolek s vázou a sušenými květinami. Celý tento prostor byl slazený do žluté.

Po prohlídce přízemí a podkroví jsem vyběhla prosklenými dveřmi na zahradu, kde byl oválný bazén. Celá zahrada byla obrostlá keři a stromy, takže jsme měli soukromí.

Byla to nádhera! Po tom všem co se stihlo za tt dva dny stát to byl zázrak. Zázrak, na který jsem čekala. Stal se. Co dodat, budu bydlet s Lukem.

Doběhla jsem na terasu za ním a objalaho.

,,Chci ti něco říct. Myslím, že jsem ti to za celou tu dobu ještě neřekl, jen jsem si to myslel. Becky Pemmer, miluju tě! Je to tak, už se mě nezbavíš.", na tváři se mu objevily ty jeho skvostné ďolíčky.

,,Já tě taky miluju, Luku Hemmingsi a ani ty se mě už nezbavíš!", zasmála jsem se a objala jsem ho pevněji.

# Čau! :*
Já vim, tehle díl neni jeden z těch dlouhých, ale jý bych pak už nevěděla jak ho zakončit, tak jsem to sekla tady. Myslím, že je to ideální konec tohohle dílu.
Tak jo, teď to bude zase trvat, než přibude další part, protože tehle tejden máme každej den snad dva testy. No jo, učitelé se zbláznili, asi tohi chtěj mít hodně na prázdniny, který mě čekaj první tejden v březnu. Už se těšim. Tak si užijte nastávající týden a zase někdy nějakej ten part přibude. Tak 'haja', nebo jak to Lou alias Michael řikal. Čus :* #