Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 31

,,Lukey, musím ti něco říct. Už nevím co mám dělat. Mám strach. Přijdu si bezmocně."
,,Co se děje? Čeho se bojíš? Vždyť se celá třeseš! Řekni mi co se děje. Byla tu moje matka? Vynadala ti? Byl tu snad James? Toho už jsem dlouho neviděl." chrlil na mě otázky. Vypadal strašně vyděšeně, jako v tu chvíli já.
,,Ne, ne, ne...jsem TĚHOTNÁ." prostě jsem to na něj vybalila a čekala na jeho reakci.

***
,,T-ě-h-o-t-n-á???" řekl zděšeně a nevěřícně.
,,Ano, a je to venku." sklopila jsem hlavu a skousla si ret.
,,A jak to víš? Jsi si jistá?" vykoktával ze sebe.
,,Samozřejmě, že si jsem jistá. Tady!" ukázala jsem mu těhotenslý test.
,,Nedostala jsem to, lekla jsem se, protože se mi to nikdy nezpozdilo. Šla jsem si koupit ten test a vyšel pozitivně. Pro ověření jsem šla na gynekologii, kde mi doktorka oznámila, že jsem prostě "v tom". Jestli to dítě nechceš tak mi to řekni a já...nevím co budu dělat. Na potrat se bojím." povzlykávala jsem, když jsem mu to vyprávěla a při posledním slově jsem se rozbrečela.
,,Lásko, jsi těhotná a mě to nevadí. Naopak, jsem rád. Je to sice dřív než jsem plánoval, ale to už nějak zvládneme. Hlavně mi tu nebreč. Nosíš v sobě náš malý zázrak, kterého se v žádnem případě nebudeme zbavovat. Ano? A teď už se uklidni, to zvládnem. Jsi silná a máš mě. Já se o vás postarám." přitiskl si mě k sobě a hladil mě po zádech.
Stále jsem nemohla přestat bulet, dojalo mě to co mi Lukey řekl. Když jsem se odlepila z jeho hrudi, měl tričko celé zamokřené a zamazané od řasenky. Povzdechla jsem si a otočila jsem se na pravo kde viselo zrcadlo. Otřela jsem si oči a Luke si zrovna sundal tričko.
,,Ukaž já ho vyperu, když už jsem ti ho zamazala." vytrhla jsem mu tričko z ruky a chtěla jsem jít do koupelny.
,,Počkej! " vzal si své tričko zpět.
,,Teď se musíš šetřit." pohladil mě po ruce.
,,Jsem těhotná, ne na smrt nemocná." pousmála jsem se na něj a on protočil oči v sloup.
,,Pokud vím, je to i moje dítě a já chci, aby bylo zdravé. A ty taky. Tak v klidu lež a já ti donesu zelený čaj. A zítra zajedu koupit nějaké knížky o těhotenství." teď se naopak on usmál na mě a já protočila oči v sloup.
,,Jak myslíš. V kabelce mám pár letáčků od doktorky." zavolala jsem na něj když spěchal do kuchyně.
,,Jo, jasně." křikl a byl pryč.
Zasmála jsem se a uvědomila si, že je ze mě vlastně těhule. No, ale jak to řeknu mámě a tátovi. A co Lukovi rodiče? Svým rodičům zavolám ráno, nemůžu jim lhát.
Když se Lukey vrátil i s čajem ze kterého utíkala horká pára, chystala jsem se ho zeptat.
,,Lukey, kdy to řekneš rodině?"
,,Kdy? No zítra. Proč to odkládat, dřív nebo později by se to stejně dozvěděli." podal mi hrnek a lehl si vedle mě.

Uprostřed noci jsem se probudila celá propocená. Zdál se mi podivný sen, o tom že mě už rodiče nechtěli. A to kvůli tomu, že jsem těhotná. Pak na mě všechny fanynky bučely a házely po mně různě věci. Jedna na mě dokonce zakřičela, že jsem děvka a že si zasloužím umřít. Naštěstí jsem se stihla probudit dřív než se na mne všechny vrhly. Podívala jsem se kolik je. Už skoro 5 ráno. Zachvíli bude svítat. Šla jsem do koupelny, abych se osprchovala. Namydlenou houbou jsem jezdila po svém břiše a sledovala svůj profil v odrazu dlaždiček. Ucítila jsem jak do vyhřáté koupelny zavál studený vzduch.
,,Zlato, jsi v pořádku?"
Prudce jsem se otočila za hlasem a uviděla jsem tam rozespalého Luka opřeného o futra. Byl tak unavený, že se ani nepřevlékl a usnul tak jak přišel.
,,Jsem. Jenom se mi něco zdálo. Potřebovala jsem se nějak uklidnit." pousmála jsem se a otočila se k němu znovu zády.
,,Dobře." zívl a plouživým krokem se odebral zpátky do postele. Usmála jsem se nad tím, jak moc sladce vypadal, když byl rozespalý a starostlivý. Osvěžená a usušená jsem si šla znovu lehnout. Přikryla jsem se zahřátou peřinou a otočila jsem se na bok. Luke si mě opatrně opatrně namáčkl k sobě a držel mě v náručí. Hned jak jsem se ocitla v jeho obětí znovu jsem usnula a spala až do rána. Poprvé jsem se ráno probudila a vedle mě nebyla vzorně ustlaná část postele jako vždy, ale rozplácnutý Lucas s rozcuchanými vlasy a otevřenou pusou a spokojeně si oddechoval. Já se probudila zabalená v peřině, stočená do klubíčka a on na druhé půlce postele rozplácnutý, jako moucha na čelním skle auta.
Chvíli jsem ho pozorovala, ale přišlo mi to neslušné, tak jsem vstala, ustlala si, dala Lukeymu pusu na čelo a odešla do kuchyně. Vyndala jsem vajíčka z ledničky, položila je na linku a šla jsem do zahrádky pro salát a rajčata. Vajíčka jsem osmažila, nakrájela rajčata a salát a položila na stůl. K tomu jsem položila dvě skleničky a džbánek s pomerančovým džusem z ledničky. Zapla jsem konvici s vodou, kdyby chtěl Luke kafe a já třeba čaj. Luke seběhl rychle ze schodů celý vyděšený.
,,Becky, to mi už nedělej." řekl celý zadýchaný.
,,Co? Myslíš jako to, že jsem vstala dřív než ty?" zasmála jsem se a nalila vroucí vodu do hrnku s kávou.
,,Ne,myslím tu snídani! Proč se tak namáháš? Vždyť můžeš o to miminko přijít." snažil se mě zoufale přesvědčit.
,,Když ti jednou připravím snídani tak se nic nestane. Myslela jsem akorát, že budeš mít radost."
,,No, mám." přišel ke mně a objal mě.
,,Tak už se posaď ať ti to nevystydne." ukázala jsem na židly naproti mně. Luke se posadil a s chutí se pustil do jídla. Nalil si plnou skleničku džusu a začal se tvářit spokojeně jakoby se vůbec nic nestalo. Jen jsem myslela na to jak asi naši rodiče zareagují. Myslím, že Liz nebudem moc nadšená. Být tak brzo babičkou a ke všemu mít vnouče od svého nejmladšího syna.