Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 19

Seděla jsem na pohovce a sledovala, jak se Ashton prochází po pokoji a prohlíží si společné fotky mě a Lukeyho. Pak si šel sednout na pohovku vedle mě a zíral na mě.

,,Na těch fotká ti to s Lukem sluší. Teď taky a moc.", usmál se a položil ruku na mé koleno.

Vzala jsem jeho ruku a odhodila ji ze sebe pryč.

,,Děkuju za poklony, ale stále nechápu co tu děláš. Proč jsi sem přišel? Proč??", vyhrkla jsem zoufale, ale on se na mě jen vyděšeně podíval.

,,To ti tolik vadí, že jsem 'vás' dva přišel navštívit?"

,,Ahá, takže 'nás oba'! Jen tak?"

,,Prosím, nezvyšuj na mě hlas, nic špatnýho jsem neudělal. Jen jsem vás přišel navštívit, jak už jsem ti řekl.", sevřel dlaň v pěst.

,,Když už jsi přišel teda na tu 'návštěvu', dáš si čaj nebo kafe?", nabídla jsem mu aspoň něco, když už byl ten host.

,,Dám si čaj, díky.", usmál se.

,,A jakej? Ovocnej, zelenej, černej?"

,,Černý, prosím."

,,Dobře..."

Odebrala jsem se do kuchyně a zapla jsem konvici s vodou na čaj. Sobě jsem začala připravovat zelený čaj a Ashtonovi černý. Opřela jsem se o kuchyňskou linku a dlaní jsem si zakryla obličej.

Co jenom Ashton může chtít? Proč přišel na tu tak zvanou 'návštěvu'? Něco za tím bude, proč by sem jinak vůbec chodil. Kvůli čaji a jablečnym koláči to určitě nebude.

Konvice se začala třást, vycházela z ní vroucí pára a tlačítko cvaklo. Super, voda je hotová. Ani jsem se Ashe nezeptala jestli chce ten čaj osladit.

Hmm, to je jedno, vezmu cukřenku s sebou. Dala jsem na podnos dva čaje a cukřenku.

Zhluboka jsem se nadechla a vyšla jsem z kuchyně do obýváku. Tam už seděl i Lucas a oba zvedli hlavu, když zaregistrovali, že už jsem v místnosti.

Doufám, že Ash Lukovi nic neřekl. Samozřejmě, že jsem s Ashtonem nic neměla, ale mohl si něco vymyslet, co já můžu vědět. No jo, ale Ash není zas takovej šílenec, aby Lukovi něco nakecal.

Položila jsem podnos na stolek před ně.

,,Tady máte ten čaj. A cukr je tady.", posunula jsem ke každému z nich jejich čaj a otevřela jsem porcelánovou cukřenku. Bylo mi jedno, že jsem svůj čaj věnovala Lukovi, vlasně jsem na něj ani neměla chuť. A posadila jsem se naproti nim.

Vzali si čaj do ruky, oba si ho předtím osladili a usrkli si trochu, byl přece jenom horký. Bylo neskutečně trapné ticho.

,,Ehh...já dojdu ještě pro ten koláč."

Uvědomila jsem si, že jsem ho zapomněla položit na podnos společně s hrnky. A byla jsem za to ráda, aspoň jsem mohla vypadnout z toho dusna, které v obýbáku panovalo. Posadila jsem se na barovou židli a bez dlouhého přemýšlení jsem se natáhla ke skříňce, ze které jsem vytáhla flašku whisky a skleničku. Nalila jsem si a kopla to do sebe, k téhle situaci se to hodí a kromě toho mi už 18 bylo, tak co. Když jsem polkla, vydechla jsem a chtěla jsem vypnout, už nemuset přemýšlet nad tím, co tu Ashton chce.

Whisky jsem nechala i se sklenkou na baru a i s koláčem jsem šla zpět do obýváku. Samozřejmě oba mlčeli, Ashton zíral do země a Luke koukal do svého hrnku, který svíral v ruce.

,,Tady je ten koláč. Jablečnej.", položila jsem talíř k hrnkům s čajem a vydala jsem se zpět do kuchyně.

,,Lásko? Ty tu s námi nezůstaneš?", zeptal se najednou Luke.