Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 7

Když jsem vešla do svého pokoje, prudce jsem za sebou zabouchla dveře, opřela jsem se o ně a sjela po nich zády. Chvíli jsem koukala do blba, někam před sebe a snažila jsem se přemýšlet. Vůbec mi to nešlo. Pak už mě to přestalo bavit, byla jsem unavená, a tak jsem šla do koupelny, umyla se a šla jsem konečně spát.

Ráno bylo celkem klodné a zvláštní. Vzbudila jsem se před svým budíkem, co se děje, vždycky mi zazvoní aspoň desetkrát a teď se vzbudim dokonce dřív než mi zazvoní. V koupelně jsem se koukla do zrcadla a ani jsem se nelekla, vypadala jsem 'normálně' ?! Co to se mnou dneska a vlastně poslední dva dny sakra je?

Divila jsem se tomu už jenom chvili, vyčistila jsem si zuby, namalovala jsem se, oblékla a učesala. Do kabelky jsem naházela pár sešitů a propisku. Vyšla jsem před dům, kde na mě už nedočkavě čekala Lydia. Seděla v autě s nějakou kamarádkou, která už naštvaně klepala prsty do volantu.

,,Kde sakra vězíš? Čekáme tady na tebe už čtvrt hodiny! Nasedej?" přikázala mi Lydia a já jí poslechla, rozběhla jsem se k autu, jenomže těsně před ním jsem prudce zastavila.

Zapomněla jsem,že mi pozdě v noci psal Luke.

'Vezmu tě zejtra autem do školy. Nezapomeň.'

Uh. Já na to málem zapomněla.

,,Jak dlouho tam budeš ještě stát a čumět do blba?!"

Co teď? Co mám Lydii říct?

'Jedu s Lukem bitch! Naser si a jeď!'

Hmm..to asi ne.

,,Lydie? Hele já málem zapomněla, že mám odvoz."

,,No to máš a čeká tady asi už dvacet minut!"

,,Já nemyslim tebe. Přijede pro mě někdo jinej."

,,To jsem si mohla myslet Kristen. Ona má odvoz a ani nemusím hádat koho. Víš, když jsem ještě chodila s Lukem a nejezdila jsem s Kristen, tak jezdil věčně pozdě. Nikdy nepřijel na čas. Tak doufám, že pojedeš radši s náma, protože první den do školy nepřijdeš přece pozdě?!"

Hned jak to s arogantním úšklebkem dořekla, před domem zastavilo černé auto. Tmavé oknénko sjelo dolů a tam seděl samozřejmě Luke a byl tu v čas. Zbývalo asi 15 minut do zvonění a to bylo dost času i na to tam dojít pěšky.

Lydia se koukla na mě, na Luka, pak znova na mě, zamračila se a zařvala.

,,Jeď Kristen na co ještě čekáš?!" vyprskla na svou kámošku, která prudce dupla na plyn a byly pryč.

,,Ahoj. Jak ses vyspala?"

,,Sladce." zašklebila jsem se a Luke začal smát. Otevřel mi dveře jako vždy a políbil mě.

Ani ten pocit nedokážu moc dobře popsat. Cítila jsem se s ním v bezpečí a milovaná. Bylo mi v ten okamžik tak hezky.

Po pěti minutách jízdy jsme zaparkovali.

,,Tak tohle je náš dům vědy."

Musela jsem se jeho poznámce zasmát.

,,To myslíš vážně? Vždyť je to obyčejná škola."

,,To jo, ale musel jsem nějak odlehčit atmosféru, ne?"

Znova jsem se zašklebila a on se jen zamračil.

,,A abyses měla čemu smát tak tě teď pěkně zlechtám."
Kde se to v něm bere?

Nemohla jsem se udržet a začala jsem se smát strašně nahlas.