Part 23

264 12 5
                                    

Dnes je 'TEN' den. Půl rok utekl strašně rychle, ani jsem se nestačila rozkoukat. Když jsem sem přijela, byla jsem normální holka z L. A., až na to, že jsem byla nezadaná.

Teď už mám konečně někoho, kdo mi rozumí a jen si na něco nehraje. Strašně moc ho miluju. Nevím, jak to bez něj vydržím. Budu tam sama. Ehmm...no nebudu sama, ale bez něj se budu tak cítit.

Když se budu chtít někam schovat, jeho náručí tu nebude. Nechci odjet, vážně ne, ale máma by šílela kdybych se nevrátila.

Ležela jsem v posteli a ztrácela se v myšlenkách. Ranní slunce už svítilo do rohu pokoje, přece jenom bylo hrozně brzy. Takhle brzo nevstávám. Může být tak okolo šestý.

Luke ještě sladce podřimoval, a já už začínala vstávat, pomalu a opatrně, abych Lukeyho nevzbudila. Po špičkách jsem odešla do koupelny, napustila jsem si vanu až po okraj a udělala jsem plno pěny.

Vlezla jsem do vany a pěna mi sahala až k nosu. Pohodlně jsem se opřela, sklouzla jsem pod hladinu a rychle se vynořila. Protřela jsem si oči a asi půl hodiny jsem se tam povalovala.

Vylezla jsem z vany, která se začala pomalu vypouštět a zabalila jsem se do heboučké osušky. Vlasy jsem si nechala schnout tak jak jsou, abych fénem nevzbudila Luka a šla jsem si udělat snídani.

Dala jsem si tousty s pomerančovým džusem. Sedla jsem si ke stolu a prohlížela jsem si časopis.

Po snídani jsem šla na terasu a lehla jsem si v kraťasech a podprsence s mokrými vlasy na lehátko, se trochu slunit.

Takový ranní relax už asi nezažiju.

Když jsem se dostatečně zahřála na sluníčku, šla jsem se obléknou do šatny.
Vyměnila jsem si látkové kraťasy za černé džínové, k tomu šedivý top bez rukávů, díra na ruce vystřižená až k pasu.

Pod to jsem si vzala černou krajkovou podprsenku. A z poličky jsem vyndala černé kotníčkové conversky.

Namalovala jsem se jako vždy. Vlasy mi stihly uschnout, tak jsem si je rozčesala a zasadila jsem si do nich černé sluneční brýle.

Vyběhla jsem schody a potichu jsem vešla do ložnice, kde stále v klídku podřimoval Lukey. Bylo asi čvrt na osum. Černé kufru jsem měla hned u dveří, abych nemusela chodit přes celou ložnici.

Vzala jsem si kufry, a všechno co jsem potřebovala na cestu, dolů a nechala jsem je pod schody.

Na letišti jsem měla být o hodinu dřív, takže v jednu. To ještě stihnu oběd, ale taky se chci stihnout rozloučit s klukama. To bych si musela dát facku, kdybych se s nima nerozloučila.

Šla jsem znova na zahradu a lehla jsem si s časopisem o módě na lehátko. Najednou jsem uslyšela, jak se otevřely posuvné dveře na terasu. Ohlédla jsem se se slunečními brýlemi na nose a ušklíbla jsem se.

O trám dveří se opíral Luke jen v 'černých' boxerkách. Musela jsem se nad tím zasmát.

,,Ty už se tak těšíš domů, že si vstávala tak brzo?", zeptal se se smutným výrazem ve tváři a mě taky úsměv z tváře zmizel.

,,Ale, prosimtě. Jen jsem se chtěla připravit, abych to všechno stihla. Chci se stihnout se všema rozloučit.", vstala jsem z lehátka, časopis jsem hodila za sebe a rozběhla jsem se za Lukeym.

Ruce jsem mu obtočila okolo krku a zadívala jsem se mu do těch jeho modrých očí.

,,Vždyť všichni se s tebou přijdou rozloučit na letiště. To jsi nevěděla?", zatvářil se překvapeně.

Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat