Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 5

Potom co skončil film, tak jsem šla s Lukem ven k autu. Otevřel mi dveře a mlčky mi pokynul, abych si nastoupila, pak nastoupil on, nastartoval nejistě auto, jako by ho. měl řídit poprvé v životě. Auto se pomalu rozjelo.

Celou cestu bylo ticho, ani jsme se na sebe nepodívali, bylo to hodně divný. Pak jsem okrajem oka zahlédla, jak otvírá pusu a chce něco říct, ale nakonec jenom vydechl a mlčel dál.

Když se auto zastavilo před domem, kde bydlela Lydia, tak mi položil ruku na koleno a nedovolil mi vstát a tak jsem zůstala sedět a čekala, co se bude dít. Vstal a šel k mým dveřím a otevřel je a já vystoupila.

„Děkuju." zašeptala jsem, chtěla jsem mu v tu chvíli tolik říct, ale určitě by to nebylo moc platné.

„Není za co." pronesl lhostejně.

„Tak zas někdy." snažila jsem se to neprodlužovat.

„Nechceš se někde zítra sejít? Vzal bych tě na naší zkoušku s kapelou v garáži k Mikeymu domů a pak bych tě odvez zase zpátky."

„Nooo.." věděla jsem co odpovědět, ale musela jsem se zamyslet, jestli je to správná odpověď, „....tak dobře, ještě uvidim, nic neslibuju, kdyby něco tak ti zavolam." nechtěla jsem znít nadšeně a tak se můj tón hlasu neustále měnil a byl nervózní.

„Ale nemám tvoje číslo."

„Tak já ti ho napíšu na ruku, mám v kapse lihovku." řekl nadšeně a vytáhl z kapsy černou fixu.

„Super, dík, tak já se ozvu, a abych nezapomněla taky ti napíšu svoje číslo." navrhla jsem a on se ani nebránil a hned nastavil ruku, na kterou jsem mu napsala své číslo.

„Tak zejtra." usmál se a já na něj taky. „Možná, ještě jsem ti to neslíbila." začervenala jsem se a zašla do domu. Pak jsem slyšela jak jeho auto mizí v dáli. Přemýšlela jsem cestou do pokoje nad vztahem, který se mezi námi budoval. Je celkem zvláštní se začít scházet s klukem, který se nedávno s někým rozešel a ještě s tou holkou, u které bydlím. Fakt úlet.

Když jsem chtěla chytnout za kliku svého pokoje, tak jsem si všimla temné postavy za rohem.

„Tak co? Užili jste si kino?" poznala jsem falešný Lydiin hlas. Já se jí vůbec nebála odpovědět nadšeným tónem.

„Jasně bylo to úžasný! Na tom filmu jsem ještě nebyla, takže jo, fakt jsem si to užila." sdělila jsem jí nadšeně.

„Aha, tak to jo. Nezmínil se o mě Luke?" zeptala se nervózně a myslím, že i čekala, co jí odpovím. „Myslím, že nic o tobě jsem za celý večer neslyšela. Myslím, že jste se k sobě hodili." proboha jak jen jsem to mohla vypustit z pusy? Co to se mnou je? No, tak se budu muset uklidnit.

„Upřímně, čekala jsem kdy to příde, jako ten rozchod. Měla jsem Luka ráda, ale znáš to potkala jsem někoho lepšího a bála jsem se mu to říct." řekla a pak se znova zhluboka nadechla. „Co to melu, já bych mu to asi nikdy neřekla, takže je to asi dobře, ale na jeho nepřítomnost si bude těžké zvyknout. Vždycky mi dal co jsem chtěla, byl taková loutka. Nebavil mě. No nic, tak dobrou." zašeptala a šla do svého pokoje.

Ještě chvíli po našem rozhovoru jsem stála na chodbě a nemohla uvěřit tomu, co jsem slyšela. Pak jsem se oklepala a zašla do pokoje. Převlékla jsem se a odlíčila. Napustila jsem si vanu a čekala, až se napustí až po okraj. Chtěla jsem se naložit do vany plné pěny, až po krk. Po skvělé vaně jsem si šla lehnout a usnula jsem.

Probudila jsem se někdy uprostřed noci, byla jsem celá udýchaná a vyděšená, asi se mi něco zdálo, ale nemohla jsem si vzpomenout co. Koukla jsem se kolik je. Bylo asi půl druhý. Při pohledu na telefon, mě napadlo napsat Lukovi.

>Promiň, že ti píšu tak pozdě, ale jsme domuveni, zítra se stav tak okolo 9tý ráno. Napiš zpět, jestli se ti to hodí.

Ani jsem nestihla položit telefon na noční stolek a v ruce mi zabzučel telefon.

>Jsem rád, že jsi mi napsala, nemohl jsem usnout. Jasně vpo 9tý před domem. Budu tam. Tak dobrou noc.

>Super, budu se těšit.

Tak to byla naše první sms konverzace. Už jsem se zítřka nemohla dočkat a tak jsem radši usnula.

************************************

Ráno mě probudil něčí křik, jakoby někdo někoho vraždil. Seběhla jsem dolů a uviděla Lydii. Stála u vchodových dveří a držela v ruce kytici rudých růží.

„To je pro tebe?" opatrně jsem se zeptala.

„Ne, ty jsou pro tebe, když to musíš vědět. Nečekala jsem, že Lukovi od toho rozchodu takhle otrne. Jako bych mu vůbec nechyběla." zabručela a podala mi prudce kytici do ruky.

>Pro okouzlující Becky. Doufám, že se těšíš na dnešek. Luke.

Bylo to hrozně romantický, nikdy jsem nic takovýho nezažila.

„Nevím sice, co jste si s Lukem naplánovali, ale užijte si to." řekla naštvaně a odešla zpět do svého pokoje.

Vyběhla jsem s kyticí po schodech a vrazila jsem do pokoje. Bylo osum hodin, nemám moc času. Nevěděla jsem co si mám vzít. Nakonec jsem si vazala úzké, černé džíny a šedivé tílko. Dolnola jsem to kostkovanou košilí, kterou jsem si ovázala okolo pasu a vzala jsem si černé vansky. Namalovala jsem se a učesala a mohla jsem vyrazit. Uslyšela jsem zvonek a rozběhla jsem se dolů ke dveřím.

S otevřením dveří mě bez váhání objal, vůbec jsem nechápala proč.

„A..ah..ahoj, co je?" zeptala jsem se zaskočeně.

„Mám hroznou radost, že tě vidím. Ty snad nejsi ráda, že mě vidíš?" zeptal se a byl dychtivý po rychlé odpovědi.

„Ale jsem ráda, jen mě to obětí překvapilo. To je všechno." vysvětlila jsem mu svou reakci, „ Nečekala jsem, že zrovna kluk jako ty by byl šťastný z toho, že vidí holku jako jsem já. Nejsem zrovna nějaká lvice salónů, aby se za mnou každý kluk otáčel a já měla na prstu desítky kluků." sklopila jsem hlavu k zemi a přestala jsem se usmívat.

On uchopil mou bradu do rukou a zvedl mou hlavu tak, abych se mu dívala do očí, což s jeho výškou bylo složité. Měl tak krásné oči. Při pohledu na něj jsem celá zčervenala a začly se mi třást nervozitou rty, Luke si toho nejspíš všiml a jeho oči měnily pohled každou vteřinou z mých očí na mé rty.

Najednou se ke mně začal nebezpečně přibližovat, začínalo mě to děsit, chtěla jsem cuknout hlavou, ale zároveň ne, protože jsem chtěla vědět co udělá.

„Jsi tak sladká, když se červenáš a snažíš se mi uhnout pohledem." to ale neměl říkat, zrudla jsem ještě víc.

Blížil se víc a víc, když jsem se na něj podívala usmíval se. Nedalo mi to a taky jsem se pokusila vykouzlit na tváři nějaký úsměv. Ale, nepřestal a stále se přibližoval až jsme se dotýkali nosy a pak čely.

Byla jsem zmatená, vždyť já jsem se ještě s nikým nelíbala, to bude trapný. Zavřela jsem oči a čekala, co bude. Najednou se naše rozpálené rty pomalu dotkly. Myslela jsem, že ve mně explodovala miliarda kukel s miliardou motýlků, kteří mě lechtali v břiše. Ten pocit se rychle šířil do všech částí mého těla, naskočila mi husí kůže.

Šli jsme k autu. Otevřel mi dveře a já se na něj mile usmála ještě trochu červená a on za mnou zavřel. Rychle oběhl auto nastoupil a rozjeli jsme se.