Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 17

Celý měsíc co jsem Luka navštěvovala v nemocnici, jsem o Mikeym nic neslyšela, neozval se a ani jsem ho nikde nezahlédla.

Zato Ashton mě celý ten měsíc otravoval smskami a telefonáty. Každý den jsem od něj měla alespoň 10 zpráv a nejméně 15 nepřijatých hovorů. Už jsem přemýšlela, že bych si změnila číslo, ale pak by se všechno zkomplikovalo ještě víc.

Dnes si jdu do nemocnice vyzvednout Lukeyho. Ten měsíc jsem bez něj přežívala jak se dalo, a díky Ashtonovým smskám a otravným telefonátům jsem se nenudila.

Domluvila jsem se s Calumem, že se pro mě zastaví a společně pak mě a Luka doveze domů.

Už by tu měl být, ten nechodí na čas jako Lukey nebo Michael.

Už jsem nervózně pochodovala chodbou sem a tam, a kontrolovala jsem hodiny. Deset minut zpoždění, ale jak jsem řekla, u Caluma je to normální.

Zvonek! Konečně, nemohu se dočkat až si Luka vyzvednu.

Na nic jsem nečekala a prudce jsem otevřela dveře. Jemně zavrzaly a já se nestačila divit, kdo se to za nimi objevil.

,,Michaele?! Co tu děláš? Celý měsíc se neozíváš a teď se tu jen tak zjevíš? Co se s tebou děje?"

,,Becky, já se ti přišel omluvit.", vypustil ze sebe a díval se na zem.

,,A za co? Já to nechápu.", jeho chování mě děsilo. Chtěla jsem se dozvědět co se děje.

,,No, za svoje chování. Nebylo to vůči tobě fér.", zamumlal.

,,Hmm...aha. To je všechno?"

,,Jo je.", povzdechl si.

,,Dobře takž-"

Michael mě přerušil.

,,Vlastně ne. To není všechno. Já tě m-"

,,Čau lidi! Michaele, ty jdeš s náma?"

Tentokrát byl přerušen Mikey a to Calumem. Byl celkem vysmátý, protože nevěděl co se mezi mnou a Mikeym děje. Teda ani já jsem to pořádně nevěděla.

Pořádně mě to nevědomí vytáčelo. Čekala jsem co na to Michael Calumovi odpoví, ale zdálo se, že na něj bude jen tak přiblble, a stále zaskočený jeho zjevením, zírat.

,,Asi jo, ale jenom tam, pak mám totiž něco na práci.", řekl a zamyšleně mě sledoval.

Calum mu zamával rukou před obličejem, a až po delší chvilce si toho Mikey všiml a věnoval Calumovi zamračený pohled. Proč se vždycky zrovna já dostanu do takové situace? Nemůžu mít taky někdy klidný žicit s tím koho miluju? Hmm. Asi ne, to by totiž nebyl můj život, aby se nějak nezamotal. Když tak sleduju lidi okolo sebe mají šťastný a vypadá to, že i bezstarostný život. Tak kde je chyba?

,,Tak jdeš Becky? Už na tebe mluvím asi dvě minuty. Co to s váma dneska je lidi?"

,,Přestaneš nám říkat lidi? Máme jména!", okřikl ho Mikey.

,,No o tom tady mluvim. Nikdy ti to nevadilo a teď na mě ječíš a nechceš, abych tě oslovoval tak, jak to dělam od tý chvíle co tě znám."

,,Sorry!", zabručel Mikey a dal si ruce do kapes svých černých skinny jeansů.

,,Co mu je?", naklonil se ke mně Calum.

,,Sama nevim, se ho zeptej.", odsekla jsem.

,,Vypadáte jako brácha se ségrou co se rvali o hračku a nedostal ji ani jeden a teď jsou na sebe naštvaní, a nebo jako dva manželé.", zasmál se svojí poznámce Cal.