Ready for love {L.H.} cz (dokončeno)

Part 20

BECKY

Sotva jsem otevřela oči, nachvíli jsem oslepla. Sluneční parpsky prostupující oknem, které ozařovaly celou místnost mě na chvíli oslepily. Když jsem si zvykla na sluneční svit a chtěla jsem vstát, spadla jsem zpět na polštář a chytla jsem se za hlavu.

Au, co to kurva...co jsem to včera dělala? Vůbec nic si nepamatuju. Snad jsem nikomu nic špatnýho neudělala.

Třeštění hlavy ustalo, konečně jsem se mohla začít pomalu zvedat. Podrbala jsem se na hlavě, protáhla jsem se a rozhlédla okolo sebe.

Jak jsem se dostala do ložnice? To mě sem jako dones Luke? Chudáček, musel se sedřít, jsem jako buřt.

Pokoj byl prázdný, Lukova půlka postele byla vzorově ustlaná a já se podívala na tu svojí. Rozhodla jsem se jí ustlat a pak jsem otevřela okno, aby se dovnitř dostal čerství vzduch. Jakmile jsem to udělala ovanul mě studený vzduch a naskočila mi husí kůže. Oklepala jsem se a šla jsem do koupelny. Dala jsem si teplou a příjemnou ranní sprchu, umyla jsem si vlasy a pořádně si opláchla obličej.

Po sprše jsem zašla do šatny, vzala jsem si obyčejné šedivé tílko s malými růžovými puntíky a roztrhané džínové kraťasy. Vyžehlila jsem si vlasy a namalovala se. Sešla jsem opatrně ze schodů, přitom jsem se přidržovala zábradlí. Došla jsem do kuchyně a sedla jsem si ke stolu. U kuchyňské linky stál Luke se zástěrou okolo pasu a něco připravoval.

,,Dobré ráno.", pronesla jsem nejistě.

,,Dobré, jak ses vyspala? Teda spíš, jak se ti vstávalo?", zeptal se s úsměvem na tváři.

,,No, strašně! Nic si ze včerejšího večera nepamatuju. Co se stalo?", potřebovala jsem to vědět, abych se popřípadě mohla za své chování omluvit.

,,Prakticky nic vážnýho. Sice ses pořádně střískala, ale ne do němoty. Spíš si mně a Ashovi něco řekla.", chvíli se odmlčel a mě tím pořádně vyděsil.

,,A co, proboha?!", vyhrkla jsem zděšením. Snad nic trapnýho, nebo hnusnýho.

,,Nic špatnýho. Mluvila jsi o tom, jak se choval Mikey v poslední době a o tom co k tobě cítí. Jsem rád, že jsi mi to řekla. Aspoň si na něj a Ashtona budu dávat pozor.", zašpásoval a já myslela, že jsem někoho naštvala.

,,Tak to je dobře.", mohla jsem si oddechnout, že jsem neudělala, nebo neřekla žádnou blbost.

,,Na, tady. Spešl vyprošťovák. Podle Barneyho.", zazubil se a postavil přede mě sklenici s podivně zbarveným obsahem.

,,To mám jako vypít?", zdálo se mi to nechutný.

,,Jo, to máš 'jako' vypít.", zasmál se a přisunul skleničku blíž ke mně.

Znechuceně jsem se na něj koukla, uchopila jsem sklenici do ruku a napila se. No, nebylo to tak nechutný jak jsem si myslela.

,,Co v tom je? Je to celkem dobrý."

,,Jo tak to ti neřeknu. Moje tajemství a Barneyho.", ušklíbl se a odnesl prázdnou skleničku od vyprošťováku do dřezu.

,,Co budem dělat dneska?", byla jsem unavená a doufala jsem, že zůstaneme doma.

,,Nenapadá mě zrovna nic příhodnýho. Co ty? Chceš někam jít?", otočil se zpět na mě.

Nebudu se přece válet doma a nic nedělat, to přece dělám pořád.

,,A co takhle jít nakoupit.", předběhl mě Luke s odpovědí, když se koukal do lednice.

,,Hmm, tak jo, proč ne.", přikývla jsem. ,,Už jsem oblečená tak můžeme vyrazit.", začala jsem se zvedat ze židle.