Lost Boys |FF One Direction cz|

-Round-up-

♦ Jsem prostě šikula a zamkala jsem na pokračování! A jelikož jste vy naprosto úžasný čtenáři, už dnes vám dávám další díl! :D :3 ENJOY IT! :D

Domů dorazím před Zaynem a vyhnu se tím pádem výslechu, který je to poslední, o co momentálně stojím. Sice je tu ještě Angela, ale ta dobře zná své místo a když ji ujistím, že všechno je v nejvyšším pořádku, jednoduše to nechá být, nedovolí si vyptávat se na věci, do kterých ji nic není.  

Jsem nucena ukrývat se ve lži, kterou hluboce nenávidím, ale copak mám na výběr?! Nedokáži si představit, jak by Zayn na dítě reagoval, ale před očima se mi stále dokola přehrává znechucený výraz v Harryho tváři, když se o mém těhotenství dozvěděl. Reagoval by Zayn stejně? Vyhodil by mě? Možná ano, těžko říci, ale jedno je jisté, stejně na to přijde, dřív nebo později, na tom nesejde. Ale než se to stane, budu mlčet.  

Dokumenty od doktorky nechám v kabelce, kterou společně s taškami z obchoďáku odhodím na pohovku a zamířím do šatny. V rychlosti se převléknu do džínsů a volného svetru v pastelově růžové barvě, načež se vydám do kuchyně, kde jsem při své příchodu viděla Angelu.  

"Slyšela jsem vás přicházet slečno." Věnuje mi vřelý úsměv, když dosednu na jednu z mnoha židlí u jídelního stolu. "Mohu se zeptat, jestli je všechno v pořádku?" Přikývnu. "Bez obav, nedělej si starosti." Oplatím ji úsměv. "To jsem ráda, dáte si večeři?" Otáže se. "Jistě." Souhlasím a během chvíle už držím příbor, vychutnávající si božský, kuřecí salát, který se oficiálně zapsal na seznam mých oblíbených jídel. Pochválím Angele večeři a po první porci si ještě přidám, ale než se na ni stačím vrhnout, vyruší mě domovní zvonek.  

Angela okamžitě pospíchá ke dveřím, zatímco já pozorně naslouchám.  

"Pan Zayn není doma." Pronese Angela profesionálně. "Na tom nesejde." Odvětí známý hlas, ke kterému bohužel nejsem schopná přiřadit ničí tvář. "Co si to dovolujete?!" Vyjekne Angela vyplašeně. To už se zvedám od stolu a mířím do předsíně. "Všechno v pořádku?"  

Hloupá otázka, tady rozhodně není nic není v pořádku. Do předsíně se hrnou muži policejní, zásahové jednotky, v jejichž čele stojí Laim. Jeho pohled se zabodne do mých očí a než se stačím vzpamatovat, cítím na zápěstí chladný kov. "Říkal jsem ti, ať odsud vypadneš, dokud ještě můžeš!" Sykne a zkroutí mi ruce za záda, poutající má zápěstí k sobě. Zachází se mnou, jako bych snad byla nějaký zločinec, ale to je omyl! Já jsem jen s jedním těhotná! Křičí mé podvědomí.  

"Slečno Rylence!" Vykřikne Angela zděšeně a hrne se mi na pomoc. "To je v pořádku, zavolej Zaynovi, hned!" Poručím ji, načež jsem Liamem surově odvlečena ven z domu.  

Na příjezdové cestě parkuje tucet policejních aut a do domu míří stále další muži v neprůstřelných vestách se zbraněmi v rukou. O co tu sakra jde?!  

Liam mě nacpe na zadní sedadla jednoho z aut a sám usedne za volant. Nastartuje a během sekundy už opouštíme pozemky Zaynovi vily, směřující do centra New Yorku. "Proč jsi mě neposlechla, proč jsi prostě nezmizela?!" Zachytím jeho pohled ve zpětném zrcátku, ale mlčím. "Obrala jsi Ashtona a stovky milionů, copak ti to nebylo dost?!" Rozčiluje se, jako by mu na mě snad záleželo. "Mluv se mnou sakra!" Vyjekne frustrovaně. "Naser si." Vyhovím mu a zachytím jeho letmý úšklebek. "Koukám, že stará Ray je zpátky, tu novu jsem měl popravdě radši." Protočím oči a nespokojeně se zavrtím, což způsobí řezavou bolest na mých zápěstích. Copak mě opravdu musel spoutat? Nebo si tím snad je něco dokazuje?