Lost Boys |FF One Direction cz|

-Colombian-

Vy jste naprosto dokonalý!!! Tolik přečtení a komentářů a hvězdiček za tak krátkou dobu...to je neuvěřitelný!!! Víte, že vás miluju? Snad ano!!! :D 

Jelikož jste tak úžasný, přidávám vám další, velmi podstatný díl!! :D 

Přiští kapitola bude už 20!!! no věřili by jste tomu? :O T abych ji napsala speciální, nemyslíte? :O 

Svítá. Sluneční paprsky zalévají ložnici tekutým zlatem a já cítím jeho paži, majetnicky si mě tisknoucí k nahé hrudi. Zlomil mě a nepotřeboval k tomu násilí, ani výhružky. Vkradl se do mé mysli, do mého srdce, donutil mě chtít ho, toužit po jeho dotecích a vyžadovat jeho polibky. Netuším, jak se mu to povedlo, ale vím, že jsem prohrála sama se sebou.  

Z postele mě vyžene kručící žaludek, dožadující se jídla. Neochotně mu vyhovím a vyklouznu ze Zaynovi náruče, hledající po zemi cokoli, do čeho bych se mohla v rychlosti obléci a skočit si dolů pro něco ke snídani. Přes spodní prádlo si přetáhnu Zaynovu košili a bosa cupitám ke dveřím, kterými neslyšně vyklouznu na chodbu.  

Dům se zdá prázdný, ale není. Na zahradě zahlédnu několik ozbrojených mužů, hlídajících pozemky a v kuchyni mě čeká Angela, chystající míchaná vajíčka se slaninou a fazolkami.  

"Dobré ráno slečno." Věnuje mi úsměv a klepne na pánev další vejce, které na rozpáleném oleji zasyčí a začne bělat. "Dobré." Opětuji její úsměv a otevřu lednici, hledající jahodový džus, na který jsem dostala neodolatelnou chuť. "Budete chtít s panem Zaynem snídani nahoru?" Zeptá se Angela, nandávající jídlo na talíře. Zaváhám, ale nakonec přikývnu. "Asi ano." Potvrdím a popadnu dva talíře s příbory, vracející se do ložnice.  

Postel je prázdná a z koupelny slyším zvuk tekoucí vody. Odložím talíře na konferenční stolek a sáhnu po dálkovém  ovládání. Chvíli bezmyšlenkovitě přepínám mezi programy, než mě tato nepřínosná činnost omrzí. Televizi nechám běžet na zpravodajském kanále a svoji pozornost přesunu raději k jídlu, z kterého mě vyruší až vyzvánění Zaynova mobilu, odloženého na nočním stolku. S povzdechnutím vstanu a zamířím s mobilem do koupelny.  

"Zayne? Zvoní ti mobil."  Křiknu, snažící se přehlušit šumění vody. "Tak ho zvedni." Pobídne mě. "Co-cože?" Zasměje a svoji odpověď zopakuje. "Zvedni ho." Nepatrně se zamračím, ale nakonec mu vyhovím.  

"Ano?" "Máme problém. Krysa o sobě dala zase vědět, přes hranice už nic nedostaneme, vyřiď Malikovi, ať přijede. Kolumbijec ho bude potřebovat, jinak je všechno v prdeli."  

Telefon ohluchne, zatímco já vyjeveně zírám na hnědé kachličky s mramorovou strukturou, kterými je koupelna obložena. "Tak?" Ze sprchy vystoupí Zayn s osuškou kolem pasu, na tváři pokřivený úsměv. Projde kolem mě a cestou mi vtiskne lehký polibek na tvář. "Co se děje?" Následuji ho do ložnice a marně se snažím pochopit, co se tu právě stalo? Sám mi přece jasně nařídil, že od jeho obchodů se mám držet dál. "Ten muž říkal, že krysa o sobě dala opět vědět, přes hranice prý už nic neprojde a Kolumbijec potřebuji tvoji pomoc." Přetlumočím mu svůj krátký rozhovor. Zaynova tvář potemní, tuším potíže. "Už bylo na čase." Zavrčí a začne se oblékat. "Co se děje?" Zeptám nejistě a doufám v to, že nezareaguje jako naposledy. "Někdo donáší Irwinovi, nebo policajtům, to ještě nevím, ale už brzy se to dozvím. Poslední dobou nic nejde tak, jak by mělo, zátahy na mé skladiště, odhalení dodávek, policajti v klubu...to nejsou náhody. Někdo za tím stojí." Během chvíle je oblečený, připravený vyrazit. "Musím se o to postarat, vrátím se co nejdřív to půjde, ano? Zůstane tu s tebou Liam." Přitáhne si mě do náruče a jeho rty vyhledají ty mé, dožadující se polibku, který mu ochotně věnuji. "Buď opatrná." Zašeptá a neochotně se ode mě odtáhne, zanechávající mě opět samotnou.  

Proč on? Po tom všem, proč je to právě on, bez koho se cítím tak prázdná? Zranitelná? Je pryč jen pár hodin, ale pro mě to je jako několik dní. Jeho přítomnost se pro mě stala rutinnou, vítala jsem ji, užívala si ji a brala ji jako samozřejmost, ale on byl najednou pryč, což zapříčinilo moji nervozitu a roztěkanost. Nebyla jsem schopná se na nic soustředit a když se ozvalo klepání na dveře ložnice, bláhově jsem si myslela, že by to snad mohl být on. Nebyl.  

"Co chceš?" Povzdechnu a založím si ruce na hrudi, rozhodně ho nehodlám pustit dovnitř. Samota je mi milejší, než jeho přítomnost. "Nebuď jako malá Ray." Zavrčí. Protočím oči, ale svůj postoj nezměním. "Jak chceš. Budeme tedy mluvit na chodbě." Přikývne Liam. "Mluvit o čem?" Povytáhnu obočí. "Můžu tě odsud dostat." Zamračím se. "Cože?!" Myslí to snad vážně? "Ne teď, ale už velmi brzy ano. Musíš odsud zmizet dřív, než se to semele." Naléhá. "Než se semele co? Neříkej mi, že opravdu donášíš Irwinovi a společně se chystáte Zayna odstranit!" Zatváří se nechápavě. "Co? Ne! Jak jsi na něco takového proboha přišla?! Irwinovi rozhodně nedonáším, je to idiot!" Ohradí se. "Tak proč říkáš, že se má něco stát?!" "Protože stane! Zaynovi obchody jdou do háje! Je jen otázkou času, než se to všechno dostane na povrch a policajti to tu vezmou útokem. Myslíš, že je pak bude zajímat, že tě Zayn ve skutečnosti unesl? Ne! Poneseš s ním a s námi ostatními vinu, to chceš?" Nasucho polknu a zavrtím hlavou. "Samozřejmě, že nechceš, proto musíš zmizet." Nadechuji s k námitce, já Zayna nehodlám opustit. "Ne, nikam nepůjdu." Zavrtím odmítavě hlavou. "To tedy půjdeš! Nedovolím, aby tě tu našli!" "Jak víš, že se to skutečně stane?! A i kdyby, proč se o mě staráš?! Radši se věnuj svým věcem, uděláš líp." Syknu a považuji náš rozhovor za ukončený, ale on očividně ne.  

Jeho noha mi zabrání přibouchnout mu dveře přímo před nosem. "Neříkej, že jsi mu na to snad skočila?! Je jedno, jak se tváří, na co si hraje, uvnitř je to pořád ten stejný parchant! Nezmění se, ty ho nezměníš!" "To nemůžeš vědět!" Prsknu podrážděně. "Copak si myslíš, že to před tebou žádná nezkoušela?" Ztuhnu.  

Není to tak dávno, co jsem se sama sebe ptala, čí místo v Zaynově životě jsem zaujal, koho jsem nahradila?  

"Otevři oči holčičko, nepatříš sem, nenech se do toho zatáhnout, zničí tě to."  

"Vypadni." Zašeptám, ale nereaguje, místo toho udělá krok mým směrem.  

Ustoupím, nechci, aby se mě dotýkal, nechci, aby mi vkládal ty odporné lži.  

"Říkám vypadni!" Křiknu. Svěsí ramena a vyhoví mi. 

Tak co myslíte, koho asi tak ray nahradila? jak dopadne Zayova akce? A co bude po dobu jeho nepřítomnosti dělat Ray? A to hlavní, mluví Liam pravdu? Opravdu Irwinovi nedonáší? :O nebo snad je tak dokonalý lhář? :O