Po chvilkovém volnu, kdy jsem vás nechala napjaté čekat je tu konečně pokračování!!! Snad se bude líbit :D
Mimochodem, náš agent ze zásahové jednotky, o kterém se tu zmiňuji...noo měli by jste mu věnovat trochu větší pozornost, jelikož je to vcelku důležitá postava, o které víte už delší dobu ale teprve tentokrát se nám tu ukazuje v tomto světle... :D
Lapám po dechu. Topím se, přestože do mých plic se nehrne voda. V uších mi stále zní ozvěna výstřelu společně se splašeným tlukotem mého srdce, které divoce naráží do mé hrudi. Hledím do tváře samotné smrti, která mě z neznámého důvodu obchází a protentokrát si volí jinou oběť, kterou nemilosrdně rdousí svými chtivými pařáty.
"Ray!" Slyším směsici hlasů, volající mé jméno, ale nejsem schopná jim odpovědět. Mé smysly se začínají pozvolna zaostřovat, slyším blížící se kroky a cítím kovový pach čerstvé krve. Několikrát za sebou rychle zamrkám a snažím se zaostřit na postavu, sklánějící se nade mnou.
"Dotkneš se jí a je po tobě!" Znám ten hlas. "Jdi od ní, dělej!" Kroky se vzdalují a nahrazují je jiné. Cítím pevný stisk na svém zápěstí, svět se se mnou zhoupne jako na houpačce a já se ocitám v jeho náruči.
Pištění gum mi dává vědět, že není sám. Cítím další pár rukou zdvíhající mě ze země a nesoucí k autu, na jehož zadní sedačky mě jemně položí. Zavírám oči a nechávám svou mysl odplout do temných zákoutí své mysli.
"...prdele vypni to!" Zamžourám do ostrého světla. "Snažím se!" Pootočím hlavu a setkám se s upřeným pohledem smaragdových očí.
"Ahoj." Hlesne téměř neslyšně. Ruce má složené na okraji postele, opírající se o ně bradou, na tváři nepatrný úsměv. "Je ti dobře?" Špitne. Přikývnu a pohledem zabloudím za Harryho záda k dohadující se dvojici. Niall se nespokojeně mračí, ruce založené na hrudi, zatímco Louis se zoufale přehrabuje v mé kabelce. Příčinou jejich hádky byl pravděpodobně vyzvánějící mobil, drásající můj přecitlivělý sluch. Syknu a přetočím se na bok čelem k Harrymu, tisknoucí si k hlavě polštář.
"Ray!" Vyjekne Niall a na tváři se mu usadí uvolněný úsměv. "Nekřič tolik." Zaprosím a zpozoruji Harryho káravý pohled, kterým Nialla obdaruje. "Promiň." Špitne a klekne si vedle Harryho. Louisovi se konečně podaří najít můj mobil a hovor odmítnout, načež podobně jako Niall pospíchá k posteli.
"Jsi v pořádku?" Ujišťuje se, sklánějící se nad mnou. "Asi ano." Přikývnu, ale mé tělo mi vzápětí dá vědět, že tomu tak není. Pomalu se posadím a má ruka zabloudí k pravému boku. Zakrvácené triko mi dá vědět, že jsem nevyvázla bez zranění. Vyhrnu tenkou látku a můj pohled padne na rozměrný kus obvazu, složený do čtverce, jehož všechny strany byly páskou pevně přilepený k mé kůži.
"Je to jen škrábnutí, schytal to ten chlap za tebou, ale měla jsi štěstí." Zamumlá zachmuřený Louis. "Co se tam stalo?" Zachraptím, požadující bližší informace.
"To, co se děje poslední dobou až příliš často, policejní zátah. Pro tentokrát neúspěšný, Irwinovi se podařilo vyklouznout." Povzdechne Niall. "Ale hlavní je že se ti nic vážného nestalo." Pousměje se. "Měla by si zavolat Zaynovi, už delší dobu se po tobě shání." Zavrčí Louis a podá mi můj mobil, který hlásí rovných deset nepřijatých hovorů. "Teď na to není čas." Zavrtím hlavou, pravdou je, že s ní nechci mluvit, kvůli Olivii. "Máme teď důležitější věci na práci." Zašeptám a přiložím si mobil k uchu.
"Nechybí ti něco?" Veškerý hluk v pozadí utichne.
"To ty?!" Štěkne Ashtno rozzuřeně, což mi na tváři vyloudí vítězný úšklebek.
ČTEŠ
Lost Boys |FF One Direction cz|
FanfictionDrogy, zbraně, vraždy, to je jeho svět. Bere si co chce, bez ohledu na ostatní. Touží po ní, rozhodl se ji vlastnit a udělá pro to cokoli. Prodaná vlastním otcem za úspěch, který má zachránit dobré jméno její rodiny. Bez možnosti útěku, střežená n...