Lost Boys |FF One Direction cz|

-I give up-

Taaak jo! Původně měla být tato kapitla asi tak dvakrát delší, jenže jistá ooba pospíchala a já byla nucena přidat kapitolu, jelikož mi bylo vyhrožováno :D :D :D :D ne legrace, ale vyhrožovala mi, vážně! :D

Jako vždy děkuji za dokonalé komenty a zbývá jen říci, ENJOY IT! :D 

Je to jakoby jste žili v bublině, uvnitř které se zastavil čas. Nic nevnímáte, všechno vás míjí, dýcháte a vaše srdce bije, přesto nežijete, jen přežíváte. Sledujete životy lidí kolem vás jako na promítacím plátně a nemůžete do nich nijak zasahovat. Jste jen divák, vydaný na pospas krutým vrtochám osudu. 

Zaynovi kroky směřují do koupelny. Posadí mě na okraj vany a poklekne přede mnou, uchopující moji tvář do dlaní. Veškeré mé nutkání vzpírat se mu je pryč, už je mi to jedno. "Co ti udělal?" Dožaduje se odpovědi. "Nic." Hlesnu polohlasně. "Nemusíš se ho bát, on ti nemůže nic udělat." Hřbetem ruky mě pohladí po tváři. "Nic mi neudělal." Zopakuji monotónním hlasem. Povzdechne. "Málem tě zabil." Namítne. "Má chyba, že neumím plavat." Zamumlám, hledící kamsi do prázdna. "Podívej se na mě..." Uposlechnu a pohlédnu mu do očí. "...nedovolím, aby se ti něco stalo, ano?" Odfrknu si. "Do kdy? Než tě omrzím a věnuješ mě Harrymu, nebo jinému ze svých přátel?" Pronesu opovržlivě.  

Surově mě uchopí za předloktí a vytáhne na nohy. Během chvíle už mě tiskne k chladné stěně, sklánějící se nade mnou. Je o necelé dvě hlavy vyšší, než já a jeho rozložitá rameny mi brání ve výhledu. "Třicet milionů dolarů..." Špitne zlověstně a svými rty se lehce otře o ty mé. "...přesně tolik a klidně i mnohem více, jsem za tebe byl ochotný dát." Jemně mi oždibuje spodní ret, zatímco mé ruce drží v ocelovém sevření přitisknuté ke zdi. "Mohl bych mít kteroukoli kurvu, na kterou bych ukázal. Nemusel bych za ní nic platit, ani si získávat její pozornost v posteli. Ochotně by roztáhla nohy a obskakovala mě jako čubka, protože já jsem někdo. Přesto všechno jsem si vybral tebe." Vydechne a uvolní stisk na mých rukou, uchopující mě za pas. "Chci tě, jen tebe. Proč? Protože jsi jiná, než ostatní a zároveň stejná, jako já. Můžu ti dát všechno..." Přisaje se na můj krk a zkousne, zanechávající mi znaménko lásky, které v tomto případě rozhodně není způsobeno oním pocitem, zvaným láska. "...tak už se mnou přestaň bojovat. Stejně nemůžeš vyhrát."  

Nebojuji, ale ne snad proto, že bych mu chtěla vyjít vstříc, ale proto, že už nemám sílu v tom pokračovat. Chce mě? V tom případě mě nikdy nedostane. Může si vzít mé tělo, ale ne moji duši.  

"Dojdu ti pro suché oblečení." Zašeptá a odtáhne se ode mě, opouštějící koupelnu. Neohlédnu se za ním, potlačím slzy a přetáhnu si mokrý svetr přes hlavu. Odhodím ho na podlahu a přidám k němu legíny i se spodním prádlem. Vklouznu do sprchy a pustím horkou vodu. Uvědomuji si, že je mi příšerná zima a má pokožka získala namodralý nádech. Stojím pod horkým proudem vody několik dlouhých minut, dokud se mé tělo neuvolní. Zabalená v osušce vylezu ven a zůstanu stát před zrcadlem. 

I za pouhé tři dyn se mi díky stresu a nedostatku jídla podařilo zhubnou minimálně pět kilo a je to na mě nehezkým způsobem znát. Angela měla pravdu, ztrácím se před očima. Odhrnu si vlhké vlasy z dozadu a spatřím zarudlý flíček na mém krku, pozvolna se barvící do modra.  

"Večer jdeme do klubu." Oznámí mi Zayn a položí na pult vedle umyvadla hromádku mého oblečení. "Musím si teď něco zařídit, neopustíš dům, jasný? A k bazénu se ani nepřiblížíš." Nařídí mi, načež zmizí v ložnici. Slyším bouchnutí dveří a uleví se mi. Je pryč. 

Můj kručící žaludek mě donutí opustit bezpečí ložnice a zamířit do kuchyně, ve které najdu Angelu. Během chvíle už sedím u jídelního stolu s talířem palačinek a láduji se jimi, jako by šlo o život. "Nehodlám ti to sníst." Vzhlédnu od talíře a zakuckám se. Ve dveřích jídelny stojí Harry s namodralým obličejem, přidržující si u nosu hroudu zakrváceného, toaletního papíru. "Líbí se ti můj nový image? Říkám tomu "NA SRAČKY" ale uvažuji, že to změním na něco optimističtějšího, třeba "NEW YORK BAD BOY STYLE", co myslíš?" Zahuhlá a přisedne si ke stolu. "To ti udělal Zayn?" Povytáhnu obočí. "Tak trochu, špinavou práci samozřejmě jako vždy zastal Liam, jak já toho zkurvysyna nesnáším, ale ano, bylo to na Zaynův rozkaz. Už bys mohla vědět, že v tomhle domě se děje všechno jen na Zaynův rozkaz." Ušklíbne se a vzápětí bolestně zakňučí. "Můžeš si za to sám." Odvětím. "Ale no tak, baby." Protočí oči. "Jen jsem tě škádlil, to se nesmí? Jsi sexy, opravdu si myslíš, že každý chlap v tomhle domě by tě nechtěl ošukat? Jasně, že chtěl! Bohužel na to má očividně právo jen jeden. Tedy, za předpokladu, že bys ty sama nechtěla, hm?" Zatvářím se otráveně a ukáži Harrymu zdvižený prostředníček. Cítím se sebejistěji, než když jsem v Zanově přítomnosti. Zakření se. "Škoda, že patříš Zaynovi." S těmi slovy vstane a hodlá opustit jídelnu, ale ve dveřích se srazí s Niallem. 

"Ty vole brácho, co to máš s ksichtem?! Jsi ještě ošklivější, než obvykle!" Zašklebí se Niall pobaveně a ramenem do Harryho přátelsky drkne. "Ha, ha, děsně vtipný! Strč si ty svoje kecy laskavě do prdele a uhni." Odvětí a procpe se kolem Nialla do obýváku. "To mu udělal Liam?" Hádá Niall. Jen přikývnu a nadále se věnuji své snídani. "Měl by se naučit, jak udržet ptáka v kalhotách." Zamručí Niall a já už se snídani raději nevěnuji, tohle není téma, o kterém bych byla ochotná se s Niallem, nebo kýmkoli jiným v tomhle podělaným domě, bavit. Odsunu talíř ze svého dosahu a raději se natáhnu pro sklenici jablečného džusu.  

"Jedno nechápu..." Otevře Niall lednici a vyndá z ní plechovku Coca-Coly. Odkdy gangsteři pijí limonády? "...proč se Liam vrátil zrovna teď? A proč je to právě on, kdo tě hlídá?" Pokrčím rameny, ale vzápětí se nechápavě zamračím. "Počkat, říkal jsi, že se Liam právě vrátil?" Přikývne a přiloží si plechovku k ústům. "Myslela jsem, že pracuje pro Zayna, jako vy ostatní." Našpulí pusu. "On a pracovat pro Zayna?" Zakoulí očima. "To jsi na omylu holčičko, Liam je Zaynův tichý společník. Vrazil do jeho obchodu velký peníze, ale pak se něco posralo a on musel na nějaký čas zmizet. Nikdo, mimo Zayna, neví, co se tenkrát vlastně stalo, každopádně nic dobrýho to nebylo. A pak se tu den po tvém příchodu z ničeho nic zjeví a dělá ti osobního ochránce?" Povytáhne obočí. "To není normální." Zavrtí hlavou. "Co tím chceš říct?" Zamračím se nechápavě. "Přemýšlej baby, proč jsi vlastně tady?" Zarazím se, copak to není zřejmé? "Aby se zayn nenudil?" Ušklíbne se. "Do klubu chodí každou noc stovky holek, Zaynovi stačí ukázat a každá mu tam padne k nohám, otázka zní, proč..." "...za mě zaplatil třicet milionů dolarů?" Dokončím za něj větu a odpovědí je mi jeho krátké přikývnutí. "Nevím a popravdě to ani vědět nechci." Povzdechnu a rukou si podepřu bradu, hledící kamsi do prázdna.  

"Jsi v pořádku?" Věnuji Niallovi letmý pohled. "Proč se ptáš?" "Protože vím, jaký Zayn je a protože vidím, co už ti stihl udělat." Ironicky se uchechtnu. "Kdybys jen věděl." Zašeptám, ale on to slyší. "Umím si věci domýšlet, takže jsem si celkem jistý tím, že přesně vím, co ti udělal a je mi to..." Zaúpím. "Líto?!" Prudce vstanu od stolu. "Nestojím o tvoji lítost, strč si ji někam a dej mi pokoj!" Štěknu, mířící do Zaynovi ložnice.

Takže...otázka...Liam a hodný? To asi těžko, hm? Pročpak se vrátil a co nová skutečnost, že pro Zayna nepracuje, ale je jeho společník?! :O

Do téhle kapitoly jsme moc důležitých zvratů nedala, což napravím u další kapitoly a aby sjte se měli na co těšit, něco málo vám prozradím:

Zayn s Ray, samozřejmě v doprovodu Liama, se vydávají do klubu Jakyll&Hide, kde se Ray opět setkává s Annou a dozvídá se novinky o své rodině, které ji prozradí ***** (<-jistě i za hvězdičky dosadíte jméno, hm? :D) Mezitím co Ray se podaří vytratit za Annou, která se opět potýká s problémy a potřebuje pomoc, Zayn s věnuje svým obchodům, které se nehezky zvrtnou...

Tak neví, jestli mě za prozrazení pokračování spíš nezabijete, ale kdo ví? :O :D