Lost Boys |FF One Direction cz|

-Tick tock-

Máme tu nejdelší kapirolu v historii LOST BOYS!!! 2027 přesně tolik slov má tato kapitolka!!! :D Snad se vám bude líbit!!! :D

Všm moc děkuji za koment/hvězdičku! Jste dokonalý! :3

Když jsem poznala Zayna, nevěřila jsem v to, že bych snad kdy mohla potkat někoho krutějšího, necitelnějšího a lhostejnějšího, než byl on, ale spletla jsem se. Zayn byl nic, v porovnání s NÍM. Jeho jméno bylo Ashton. Ashton Irwin.  

Cítím se jako ptáček lapený v kleci, která je pro něj příliš malá. Pociťuji na sobě jeho pohled a snažím se ho ignorovat, ale činí mi to nemalé potíže. Zayn se zdá uvolněný. Ruku má omotanou kolem mého pasu, aby tím dal všem jasně najevo, že jsem jeho majetek a oni tudíž nemají právo se mě ani dotknout. Jak milé, doufám, že vám neunikla ironie v mém hlase. Opodál postává několik mužů, patřících k Zaynově ochrance, připravených kdykoli zasáhnout, bylo-li by to třeba a jejich přítomnost napovídá, že se nejedná o přátelské shledání.   

Liam sedí po mé pravé straně a na rozdíl od Zayna je napjatý, ostražitý. Necítí se ve své kůži a pohledem si měří dva obrovské bodyguardy, postávající za opěrkou protější pohovky, na které sedí on. Obtěžoval se mi představit jako Ashton Irwin, ale když zpozoroval Zaynův varovný pohled, stáhl se. Bohužel ne na dlouho.  

"Pokud vím, byl jsi to ty, kdo narušil hranice." Zavrčí Zayn nepřátelsky. Pochopila jsem, že se jedná o obchodní schůzku, bližší informace mi ale unikaly. "Bylo to nezbytné, neměl jsem na výběr. Buď narušení hranic, nebo ztráta pěti mých mužů a já nerad plýtvám kvalitními zaměstnanci." Koutky úst se mu zdvihnou v mírném úsměvu a jeho pohled opět zabloudí k mé maličkosti. Uvažuji nad tím, jestli jsou všichni zločinci tak neuvěřitelně sexy, je to snad zákon přírody? V duchu si začnu nadávat a uhnu pohledem, to poslední co potřebuji, je mít na krku dalšího násilnického bastarda.  

"Porušils pravidla naší dohody, víc mě nezajímá!" Štěkne Zayn a Liamova ruka vystřeli k pistoli, kterou má pod sakem. Bodyguardi, stojící za Ashtonem, ho napodobí, ale on je zarazí. "Klid pánové, jsme ve společnosti dámy, zkusme se chovat krapet civilizovaně, násilí nebude třeba." Jeho pohled zakotví na Liamovi, který po chvíli váhání spustí ruku z pažby zbraně a vstane z pohovky, mířící k baru v rohu místnosti. Za střízliva by se pravděpodobně neovládl a někoho zastřelil. Tady má očividně někdo potíže zvládat vztek.  

"Ano, porušil jsem naší dohodu, ale rád bych tě upozornil na onen fakt, že to ty také a ještě se mi opovažuješ vysmívat do tváře." Pronese Ashton popuzeně. "Nemám tušení, o čem to mluvíš." Odfrkne si Zayn posměšně. "Ne?" Povytáhne Ashton obočí a rukou si prohrábne delší, vlnité vlasy, které mu padají do tváře. "A co třeba obchod s jejím otcem?" Kývne mým směrem a já ztuhnu. "Cambellova firma je na mém území, tudíž spadá mezi mé záležitosti. Neměl jsi právo s ním obchodovat, nemáš právo ani na ní. Otcovi by se nelíbilo, kdybych mu řekl, že se rozlézáš po celém New Yorku a myslíš si, že nás odsud dostaneš." Cítím Zaynovu ruku, tisknoucí si mě k sobě, jakoby se snad bál, že o mě přijde. Ne, to je nemožné. On se nikoho a ničeho nebojí a já? Já jsem mu lhostejná. Bez problémů mě vymění za balík drog, zbraní, nebo čehokoli jiného, přínosného pro jeho podnikání. "Tak jak se dohodneme?" Ušklíbne se Ashton a opře se o opěrku gauče, ruce složené za hlavou, dávající tím Zaynovi jasně najevo, že se ho nebojí, že je mu ukradený. "Co chceš?!" Zasyčí nenávistně, což Ashtona pobaví. "Zapomenu na to, že jsi strkal prsty, kams neměl, když mi dáš tu holku."  

Mé srdce vynechá několik úderů, načež začne poplašeně bít. Ucítím náhlou slabost a na okamžik se mi zatmí před očima.  

Ucítím pevný, přesto jemný stisk na svém předloktí. Kdosi mě vytáhne na nohy a vleče pryč z místnosti. Vzpouzím se, ale nemám dostatek sil. Můj zrak je stále rozostřený a ochablé končetiny příliš slabé, než aby byly schopné se osvobodit.