Hunger games- Larisa Dark

Vůně noční můry

Vystřelila jsem jako šíp ....po chodbě jsem běžela a přes všechnu bolest jsem zrychlovala.....proti mě stáli 2 mírotvorci ale všimli si mě až bylo pozdě....skočila jsem na ně a jednoho jsem hodila na stěnu a pak jsem je oba zamkla v té místnosti 333....utíkala jsem co nejrychleji to šlo a na konci chodby jsem prudce odbočila do leva ...málem jsem Willow sejmula.....dala mi nervózně batoh a instrukce....srdce mi bušilo jako o život ...vydala jsem se směrem který mi naznačila na mapě a ještě jsem stihla odpovědět...

,,děkujuuuuu" zakřičela jsem za běhu přes chodbu....dívala jsem se na mapu a všimla si že je to tak o 5 chodeb od tud...uslyšela jsem kroky....schovala jsem se za roh...mírotvorci prošli kolem mě ani o mě okem nezavadili....nakročila jsem nohou a začala zase utíkat....

,,pozor pozor....utekla nám zajatkyně....černé vlasy a modré oči ...postavy střední...." Ozve se rozhlas na chodbě....a začnou pípat červené majáčky.....utíkam co nejrychleji to de....našla jsem na mapě zkratku.....otevřela jsem dveře a oběvili se schody dolů....rychle jsem sebíhala.......v tom se mi zvrtl kotník....spadla jsem ze schodů....bolest na zádech se mi obnovila....ležela jsem na studené podlaze a věděla jsem že musím jít dál......stoupám si opatrně na nohy a pokulháváním jdu ....proti mě zazněli hlasy....jsem na schodech a nevím co mám dělat......buď nahoru nebo dolů....nahoru nemůžu ztrácím čas....napadla mě ryskantní věc .....odhodlaně jsem plně došlápla na bolavou nohu....vynořili se dvě postavy....rozběhla jsem se jejich směrem a jedem mě chytl za ruce a opřel mě o stěnu.....

,,co tady děláš ?" Začal hrubím hlasem ale pak se něco stalo .

,,La-Lariso ?" Pustil mě udiveně.....

,,poď musíš zmizet!!" Vzali mě za ruku neznámí pánové a odvedli mě přes celou chodbu až k posledním a starým dveřím....stálo na nich číslo 582.....pánové se naposled ohlédli a pak mě prošoupli dveřmi.....nestihla jsem cokoliv říct odehrálo se to hrozně rychle ...

,,poď poď poď !!!" Ozvou se hlasy ze vznášedla ...neváhala jsem a skočila na vznášedlo neznáme ruce mě pomáhali na palubu....vznášedlo se zatřáslo a já se šla podívat k okénku....už jsem jenom viděla mraky a vzdalující střechy kapitolu....

,,ahoj já jsem Cressida a tohle je Pollux..." Řekne dívka která sedí vedle stolku s pitím a leští si kameru...

,,já jsem Larisa.." Řeknu tiše a zaskočeně....podívala jsem se na Polluxe ...jenom se na mě usmál...

,,on je němí....vyřízli mu jazyk v kapitolu a byl avox..."řekne Cressida a povitáhne obočí mím směrem...

Za Cressidou spí další 2 lidé...zvědavě nakouknu...v tom jeden otevře oči sedne si a promne si je rukama....

,,á ahoj Lariso....já jsem Gale..." Podá mi ruku vysoký,svalnatý a hnědovlasý kluk....

,,ahoj.." Usměju se jako bych o něm už slyšela....

,,ale říkej mi Hurikán ..." Řekl a mrkl na mě levím okem ...byla jsem zaskočená...

,,tak ukaž co ti udělali...." Cressida vezme lékarničku do ruky a vyhrne si rukávy....

Ukázala jsem ji na kotník ....lehce ho zvedla a drobounce zmáčkla...

Sykla jsem bolestí a zaryla nehty do gauče...

,,máš to celkem slušně zvrtlé..." řekla Cressida a bylinkovím krémem mi natřela nohu...vytáhla obvazy a obvázala to ze všech stran...

,,díky..."řekla jsem suše...

,,a co ty záda ? " Řekla Cressida zmateně...

,,jak o nich víš ?" Řekla jsem udiveně.