Láska v umění

~25~

U jezera bylo plno. Děti ječely, když na ně rodiče cákaly vodu, mladí se smáli ze všech stran a dováděli jako malí.

 Slunce se odráželo od hladiny, která se nádherně třpytila a vlnila. Bavilo mě spíše pozorovat to z povzdálí.

Seděla jsem na rozprostřené dece a čekala, až se Finn vrátí. S kamarády šli skákat do vody z lana připevněném na vysoké větvi opodál.

Díky Finnovi jsem poznala dost nových lidí. Bavil se s partou, která si nepotřebovala dokazovat, že je něčím lepší jak ostatní. Vlastně jsem si je vcelku i oblíbila, všichni působili pohodově, až na Morgan, která mě zrovna dvakrát v lásce neměla.

„Je šíleně nudná, za chvilku ho omrzí." Zaslechla jsem ji jeden den říkat jejím kamarádkám. Nudná jsem, ale poznala jsem, že v tomhle její odtažitost vůči mně nespočívala. Několikrát jsem si všimla, jak se předním nakrucuje a falešně se hihňá všemu, co vypustil z úst. Neměla jsem jí to za zlé, Finn je bezvadný kluk, vlastně jsem mu dávala volnost, ale nevyužíval toho. Tak nějak se mě stále držel jako klíště.

„Nenudíš se?" Zeptal se mě, když si zřejmě usmyslel, že je na čase si odpočinout od dovádění. Naklonila jsem hlavu, jeho vypracované tělo se na slunci díky kapkám vody blyštilo. Zvedla jsem k němu pohled a usmála se nad ním, házel svými vlasy. Měl to poslední dobou ve zvyku, pořád si neudělal čas na to zajít si k holiči.

„Vlastně ani ne." Přiznala jsem.

Finn se usadil vedle mě a já mu vtiskla pusu na rty, které špulil.

Když se mě chystal políbit prvně, bylo to na naší verandě, doprovodil mě domů. Cítila jsem z něho napětí, a poté co se začal naklánět mi to došlo. Jenže já na to ještě nebyla připravená. Cukla jsem hlavou na stranu. „Asi je ještě brzy, co!?" Zeptal se, načež jsem kývla.

„Promiň, nechci na tebe nijak spěchat." Koukla jsem se do jeho obličeje, jeho výraz byl ustaraný. „Děkuju." Pouze jsem ho líbla na tvář a v hlavě si dala facku nad tím, co se mi vybavilo. Dean a naše první pusy...

„Do vody taky nechceš?" Zakroutila jsem hlavou. „Takže jen budeš sedět a koukat?" Nadzvedl obočí.

„Nevadí mi se na tebe koukat." Skousla jsem si spodní ret, zasmál se.

Znovu jsme se políbili, nakonec mi dal ruku kolem ramen a přivinul si mě k sobě. „Taťka tě zve příští sobotu na grilování u nás na zahradě." Zmínila jsem mu. „Přijdu rád." Potvrdil.

„Budu s tím počítat."

„Vybrala si včera hezký šaty?" Přikývla jsem. „Na té svatbě bude vypadat jak princezna."

„Těším se." Já se nemohla dočkat toho, až Finna prve uvidím v saku.

„Hej, Lorry, proč nejdeš do vody?" Přiřítil se Garrett se zbytkem party. „Nechci." Podala jsem prostě. „Máš krámy, že jo?" Ušklíbl se a já po něm hodila vražedný pohled. „Nech jí bejt." Zastal se mě se smíchem Finn. „Fajn. Hele, nevím jak vy, ale my jedem ke mně, přidáte se!?" Finn se na mě zvědavě podíval. „Chceš?" zeptala jsem se ho.

„Ty?"

„Přizpůsobím se."  Odvrátil pohled. „Možná se pak objevíme." Oznámil mu.

Všichni si pobrali své věci a za chvíli se vytratili pryč. Finn si položil hlavu na můj klín a natáhl se, rukou jsem ho vískala ve vlasech.

Tohle jsme dělávali často. Jen mlčeli, odpočívali a bylo nám skvěle.

„Charlie má pozítří narozeniny." Zmínil. Charlie je jeho mladší sestra, viděla jsem ji párkrát. Je svému bratru dost podobná, hlavně po fyzické stránce.