Nikdy jsem si nemysela, že bych se mohla zamilovat do staršího muže. Pak jsem potkala jeho..
ZAČÁTEK PŘÍBĚHU 17.1.2022
!!! Jakékoli kopírování příběhu nebo jeho obsahu se předem zakazuje !!!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Toto je můj nejnovější edit s Michelle, který jsem zveřejnila u sebe na instagramu. Výborně se hodí k posledním kapitolám, kde se Harry stihl ukázat v jeho pravém světle, díky čemu je Michelle právem nesvá. Teď mi už jen zbývá Vám popřát příjemné čtení.🖤
---
Harry se snažil. Vážně snažil.
Zatím.
Je ovšem nutné dodat, že od našeho, lehce emočního rozhovoru uběhlo jen několik málo hodin. Snažila jsem se k celé této situaci již víc nevracet a všechno hodit za hlavu, ale při vzpomínce na jeho tvář plnou emocí mi nebylo všechno úplně jedno.
Doufala jsem, že v tu chvíli byl ke mě opravdu, stoprocentně upřímný. Že každé jedno slovo, které jeho ústa opustila, byla myšlena zcela upřímně a že hluboce litoval svých předchozích činů.
Noc jsme strávili každý zvlášť. Chtěl mi dát prostor, za což jsem mu byla nesmírně vděčná. Ale nedalo si nevšimnout jeho pohledu, který mluvil sám o sobě. I když oddělené spaní navrhnul on sám, zřejmě doufal, že jeho návrh pohotově zavrhnu a strávím s ním noc v jeho posteli.
No. Noc jsem sice strávila v jeho posteli, ovšem Harry spal ve vedlejší místnosti. Bylo to zvláštní. V jeho posteli, která byla dvakrát tak velká, než je ta má, jsem se cítila jako malá holka.
Ty seš malá holka! Křičelo na mě mé podvědomí a mě ihned napadl fakt, že o Harryho věku do této doby nepadlo jedno jediné slovo. Mohlo mu být kololo třiceti? Víc jak třicet mu určitě nebylo. Ovšem jakmile si nasadil své brýle, které nosil na čtení, vypadal starší.
Tohle byla věc, kterou jsem měla v plánu v brzké době zjistit.
Harry se se mnou rozloučil před dveřmi jeho ložnice a s mírným zaváhání vše dovršil s opravdu jemným, téměř motýlým polibkem na mé čelo. Že se mé srdce, po jeho nevinném gestu, rapidně zrychlilo, pomlčím.
Ráno mě vzbudily sluneční paprsky, které prokouply skrz tmavé závěsy. Zasvítily tak přímo do mě tváře, díky čemu jsem instinktivně zabořila hlavu více do polštáře a přikrývku si přehodila přes hlavu. Chvilku na to jsem ovšem pocítila neskutečné teplo, proto jsem se znovu opět odkryla a rozhodla se otevřít své stále unavené oči.
Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala a uvědomila si, kde vlastně jsem. Že se nacházím v jednom z Harryho úspěšných hotelů. V jeho luxusním apartmánu. V New Yorku. Opravdu daleko od domova.
Můj zrak ihned zabloudil k malému černého budíku na nočním stolku u té obří postele, který ukazoval půl sedmé. Vzhledem k tomu, že jsem včera šla spát už okolo v půl deváté, nebylo se čemu divit.
Po dlouhém přemlouvání se mi konečně podařilo vstát z postele, načež jsem se ihned rozešla ke svému kufru, který ležel na zemi před šatníkovou skříní, abych si z něj vybrala nějaké pohodlné oblečení, ve kterém bych mohla strávit dnešní dopoledne.
